Přejít na obsah Přejít na hlavní menu Přejít na podmenu
Česky | English

5x Jiří Mahen

Jak zakladatele naší knihovny vnímá ředitelka Libuše Nivnická? Pět otázek – pět odpovědí:

Jaké jsou Vaše první asociace, když se řekne Jiří Mahen?

Frajer. Je to trochu málo vědecké, odborné či zdvořilé? Pro někoho možná, ale pro mne velmi výstižné. To, co jsem já o Mahenovi měla možnost navnímat, aniž bych se stala badatelem nad jeho dílem, je především jeho lidství přirozené a zapálené pro věc. Byl  bojovník v situacích, kdy by ostatní dávno odešli za lukrativnějším bydlem.

Jakou jeho stránku nejvíce obdivujete?

foto mahenova památníkuJak už naznačuje odpověď prvá, poznala jsme Mahena především ve spojitosti s jeho knihovnickou profesí a jako člověka. Když prostě vstoupíte do prostor, kde dlouhá léta žil, berete do rukou věci, kterých se dotýkal, vidíte rostliny, které ve své zahradě, kterou si sám navrhl, zasadil a okopával a vy je ještě dnes také opečováváte, prostě mezi vámi vznikne neviditelné pouto napříč rozdílnými časy našeho bytí. A když zalistujete v jeho pojednáních o poslání knihoven, nutně si řeknete, že byl geniální a nadčasový, nebo prostě že my jsme nic nového nedokázali vymyslet. Model ideální knihovny a rozměr její role ve společnosti, jak ji Mahen  viděl ve dvacátých a třicátých letech minulého století, bychom dnes mohli téměř beze změny převzít, osadit soudobými technologiemi a pyšnit se, jakou nadčasovou knihovnu jsme vytvořili.

Jiří Mahen životopisČím myslíte, že Manen tolik zapůsobil na tehdejší mladou literární generaci dvacátých let?

Pro mne je klíč k nalezení odpovědi opět v jeho osobnosti, jeho vlastnostech a jejich zvláštní směsici. Směsice buřiče i člověka citlivého, člověka, který v sobě musel umět skloubit nespoutanost umělce i preciznost státního úředníka. Člověka pracovitého, trpělivého, mnohdy trpícího pocity marnosti i nejistoty a přesto neustále hledajícího a začínajícího znovu a znovu téměř z ničeho. Byl to člověk s nadhledem, humorem i ironií vůči světu i sobě samému.

Jaký je váš názor na Mahenovo dílo, je srozumitelné dnešnímu čtenáři?

Rybářská knížka katalogPravděpodobně ne všechna tvorba by byla dnes srozumitelná. Ale hlavně si myslím, že jim  téměř nikdo ani nedává šanci, abychom zjistili, co dnešnímu čtenáři mohou dát. Řada lidí nejen že nezná ani jedno  jeho dílo, ale vůbec netuší, kdo Jiří Mahen byl. Tím, že reprezentuji knihovnu nesoucí jeho jméno, poměrně často slýchám dotaz typu: „Knihovna Jiřího...? Koho?“ Jedno z posledních vylepšení znělo: „Aha – Mahlera“. Paličatě trvám na tom, že Mahena!. Následuje ona známá otázka: „A kdo to byl?“ To, co jsem o Mahenovi navnímala nejenom z jeho tvorby , ale třeba i z úředních listin, dopisů, žádostí či apelů na zřizovatele knihovny, svědčí o tom, že se Mahen potýkal s velmi podobnými problémy, jakým čelíme i dnes my. A proto si myslím, že i jeho práce, které byly odrazem tehdejšího dění, by byly velmi dobře srozumitelné i dnes. Jenže Mahen se jaksi „nenosí“ a byl odsunut do zaprášených částí polic. Ale když vezmu do rukou jeho Rybářskou knížku , ocitám se v onom nádherném  tichém světě lužních vod a lesů, plných dramatického napětí a chvějících se nadějí. A je to stejně živý obraz jako když v oněch končinách stojím dnes...

Co děláme v současné knihovně, aby se na osobnost Jiřího Mahena nezapomnělo?

MahenovníkMohla bych se rozepsat o Mahenově památníku, o počtu návštěvníků atd. atd. To  doufám udělají jiní. Já si hlavně přeji Mahena představovat jako moderního člověka. Proto s námi Mahen na novoročence vyhlížel kdysi příchod internetu, proto mám jeho karikatury od Miléna pověšeny ve své kanceláři, proto mám jeho klíče stále ve svém pracovním stole a napsala jsem malý příběh o jejich původu a určení. Zároveň si tak každodenně říkám, co by na naše dnešní počínání Mahen říkal. Při slavnostním otevření rekonstruované knihovny zněl atriem Mahenův autentický hlas, při kulatých výročích nás Mahen „osobně“ poctil návštěvou a při loňském devadesátém výročí založení knihovny se skutečně mohl divit (workshop To by se Mahen divil!). A na zahradě knihovny v pobočce v Maloměřicích roste od loňského roku na jeho počest strom Mahenovník. Prostě nestavíme Mahenovi pomník, ale žijeme s ním a on s námi.

Pozn.: rozhovor vnikl v rámci zpracování bakalářské práce Terezy Durcové, studentky Knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě: Jiří Mahen a jeho knihovnický odkaz.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku