Přejít na obsah Přejít na hlavní menu Přejít na podmenu
Česky | English

Víte, že...

Listopad

František LISTOPAD – básník, který málem skončil v transportu (1921)
český a portugalský básník a prozaik, divadelní a televizní režisér

26. listopad – 95. výročí narození

Vlastním jménem se jmenuje Jiří Synek a pochází ze židovské rodiny. Je vnukem prvorepublikového nakladatele Adolfa Synka, vydavatele děl Jaroslav Haška. Po r. 1941 obdržel tzv. obsílku, povinný nástup do transportu, který pro Židy v této době znamenal jednosměrnou cestu na smrt. Po r. 1945 spoluzakládat deník Mladá fronta, kde řídil kulturní rubriku. V r. 1947 odcestoval do Francie a odtud dále do Portugalska, kde dodnes žije a tvoří. V Lisabonu byl ředitelem Národního divadla a založil zde také vysokou filmovou a divadelní školu. V 90. letech spolupracoval jako pedagog a režisér s JAMU a divadlem Husa na provázku v Brně.

Tehdy kdesi

Plíží se ještě poslední borůvčí
než vypukne zima
Pak zhasne světlo do tmy sestřenka přijede
celovečerním vlakem

Krása a úzkost
tehdy

Václav RENČ katolický básník odsouzený ve vykonstruovaném politickém procesu (1911–1973)
český básník, dramatik a překladatel, představitel katolické poezie

28. listopad – 105. výročí narození

Od r. 1947 působil v roli dramaturga ještě v Zemském divadle v Brně. Po r. 1948 byl, jako ostatní představitelé katolické literatury, v nemilosti komunistického režimu. V r. 1951 byl zatčen a o rok později ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí (tzv. proces se Zelenou internacionálou) odsouzen na 25 let vězení (propuštěn byl v r. 1962). Rehabilitace se dočkal až v r. 1990. Jeho pohřeb byl záměrně ignorovaný oficiálními organizacemi, obrovskou účastí se však stal malou manifestací proti nesvobodě. Je pohřben v Brně-Řečkovicích. V r. 1998 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka. Jeho vnukem je režisér a herec Filip Renč.

„Večer se svléká z vůní

Někudy sem padá mrtvý měsíc.
Slyším, jak se zimomřivě chví
černá voda. Hlubiny se děsíc
stoupá vzhůru vrbám do větví.

Stará loďka s trouchnivými vesly
na dně tmy se octla pojednou.
Dávné povodně ji neodnesly,
nové už ji k plavbě nezvednou..“

Říjen

James HERRIOT – létající veterinář (1916–1995)
britský veterinář a prozaik

3. říjen – 100. výročí narození

Slavný britský spisovatel se vlastním jménem jmenoval James Alfred Wight. Za druhé světové války sloužil u Královského letectva Royal Air Force. Svůj pseudonym si zvolil podle slavného skotského fotbalového brankáře Jima Herriota, protože tehdejší zákony neumožňovaly služby veterinářů spojovat s jakoukoli reklamou. Napsat knihu byl jeho dlouholetým snem. První román vydal v r. 1970 po několika nezdařených pokusech. Spisovatelskou činnost bral jako hobby: „Spisovatelem jsem z 1 %, zbývajících 99 % je veterinář." Jeho literární tvorba má i historickou hodnotu, neboť dokumentuje vývoj zvěrolékařství v minulém století. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a dočkaly se i filmového zpracování např. film To by se zvěrolékaři stát nemělo a seriál Všechny velké a malé bytosti .

Proti depresivnímu škarohlídství neposlouží nic tak účinně jako těžká práce.

Pelham Grenville WODEHOUSE – rytíř anglické literatury (1881–1975)
britský spisovatel, humorista a filmový scénárista

15. říjen – 135. výročí narození

Sir Pelham Grenville Wodehouse byl jeden z nejoblíbenějších anglických humoristů, mistr jazykové komiky a situačních gagů. Je autorem více než devadesát knih a spoluautorem dvaceti filmových scénářů a zhruba třiceti her a muzikálů. Po absolvování střední školy pracoval jako úředník v bance. Více mu ale vyhovovala novinářská činnost. Pracoval jako redaktor v londýnském časopise Globe, kde měl pravidelný sloupek Na okraj. Před druhou světovou válkou odešel do USA, kde prodal časopisu Saturday Evening Post román na pokračování. V USA získal v roce 1955 státní občanství. Koncem života byl povýšen ve Velké Británii do šlechtického stavu.

Leckterý bystrý pozorovatel o něm usoudil, že mozek má z pilin, ale o jeho srdci se hanlivě nevyjádřil nikdo.“

Září

Stanislaw LEM – vizionář (1921–2006)
polský spisovatel sci-fi žánru, lékař, futurolog, satirik 

12. září – 95. výročí narození

S. Lem se naučil číst již ve svých čtyřech letech. Mezi jeho oblíbené autory patřili Jules Verne, Karl May a Rudyard Kipling. Během dospívání našel zálibu v mechanice a konstruktérství. Ke svým dvanáctým narozeninám dostal psací stroj, na němž napsal své první literární práce. Jeho ranou tvorbu ovlivnilo dílo amerického matematika a zakladatele kybernetiky Norberta Wienera . Mnoho Lemových románů má společný prvek, kterým je téma kontaktu lidí s mimozemskou civilizací. Jeho tvorba výrazně ovlivnila světovou vědecko-fantastickou literaturu. Knihy Stanislawa Lema byly přeloženy do více než 40 jazyků.

Dokud jsem nezačal používat internet, nevěděl jsem, že je na světě tolik idiotů.

Herbert George WELLS – otec science fiction (1866–1946)
anglický spisovatel a novinář, výrazný představitel sci-fi žánru

21. září – 150. výročí narození

Malý Bertie, jak mu v dětství říkali, se narodil do rodiny volnomyšlenkáře a protestantky. Vystudoval zoologii a biologii, mezi jeho učitele patřil biolog a propagátor darwinismu Thomas Henry Huxley. Po studiích nastoupil jako učitel na základní školu, k jeho žákům patřil i Alan A. Mile, který se později proslavil knihou Medvídek Pú. Wells byl striktní vegetarián a odpůrce vivisekce. Patřil mezi první členy mezinárodního spisovatelského sdružení PEN klubu. Byl mistrným vizionářem, ve svých knihách předpověděl několik skutečností, např. vylepšení tanku o pojízdné pásy (povídka Obrněnci), výrobu syntetických diamantů (Výrobce diamantů) aj. Nejznámějším se stal román Válka světů popisující invazi mimozemšťanů na Zemi. Knihu proslavila rozhlasová dramatizace Orsona Wellese (1938), při jejímž poslechu vypukla v určitých částech USA panika, protože děj byl považován za skutečnost.

Reklama je legální lež.“

Červenec a srpen

Tom ROBBINS – autor zamotaných příběhů, pacifista a hipík (*1936)
americký spisovatel, představitel postmoderny

22. července – 80. výročí narození

Tom Robbins se po vysokoškolských studiích přihlásil do armády k letectvu. Zde strávil čtyři roky jako meteorolog. V 60. letech žil v umělecké komunitní vesnici nedaleko Seattlu. Pohyboval se v okruhu nejznámějších představitelů éry hippies, např. gurua LSD T. Learyho. Jeho literární tvorba je inspirována osobností Allena Gingsberga, zenbuddhismem, taoismem a súfismem. Inspirací také sbíral na koncertech rockové kapely The Doors. Robbinsovým vzdáleným příbuzným je anglický spisovatel Daniel Defoe. V poslední době na sebe upozornil jako odpůrce války v Iráku a represivního přístupu marihuaně. Do filmové podoby byl převeden román I na kovbojky občas padne smutek , kde hlavní roli ztvárnila Uma Thurmanová.

Život je vtip, duše je pointa.

Simona MONYOVÁ – tragická smrt brněnské autorky (1967–2011)
česká spisovatelka románů pro ženy

3. srpen – 5. výročí úmrtí

Simona Monyová (vl. jm. Ingrová) se již od základní školy účastnila literárních soutěží. Nejprve psala básně a texty k písním.  Nějakou dobu se živila i jako realitní makléřka. Měla blízký vztah svým dědečkem, profesionálním hudebníkem, který ji říkával „Mony, Monynka.“ Tuto přezdívku později použila pro svůj pseudonym. V r. 1997 vydala první román Osud mě má rád. Je autorkou přes 30 úspěšných románů. Mezi čtenářsky nejoblíbenější tituly patří např. Deník citového vyděrače , Kudlanka bezbožná , Otcomilky , Tchyně a uzený aj. Ve své tvorbě čerpala ze svých zkušeností, především s mezilidskými vztahy a domácím násilím. Její knihy používají některé manželské poradny jako podpůrnou terapii. Několik jejích románů bylo zfilmováno, např. Tchyně a uzený či Roznese tě na kopytech . Monyová zemřela tragickou smrtí. Zabil ji vlastní manžel, který byl za trestný čin odsouzen k 15 letům vězení. Po její smrti zájem o romány stoupl až čtyřnásobně.

„Byla to jediná brněnská autorka, která měla obrovské publikum, zejména mezi ženami.“
(Miroslav Balaštík)

Červen

Allen GINSBERG  vůdčí osobnost beatnické generace (1926-1997)
americký básník

3. červen – 90. výročí narození

Matka A. Ginsberga byla ruská Židovka levicového smýšlení. Po získání bakalářského titulu byl z dalších studií vyloučen pro opakované krádeže a problémy s drogami. V r. 1965 poradil studentům Berkeley University před jejich protiválečnou demonstrací, aby ozdobili první řady květinami; tato demonstrace je považována za počátek hnutí hippies a jejich myšlenky – flower power. Často experimentoval s halucinogenními látkami, což se projevuje na jeho díle i smýšlení. Proslul kampaněmi proti zneužívání moci v mezinárodní politice. V r. 1965 navštívil Československo, byl zvolen králem Majálesu, ale na základě provokace StB byl vyhoštěn (byl obviněn z mravního ohrožování mládeže). Vyhoštěn byl i z Kuby, kde kritizoval tamní vládní úřady. Zemřel ve věku 70 let na selhání jater v důsledku hepatitidy.

Dospělost
Jako mladý jsem pil pivo & zvracel zelenou žluč
Jako starší pil víno zvracel červenou krev
Teď zvracím vzduch.

Marceline DESBORDES-VALMOROVÁ jediná žena patřící mezi prokleté básníky (1786-1859)
francouzská básnířka

20. červen – 230. výročí narození

Desbordes-Valmorová patřilajako jediná žena do generace prokletých básníků. V 15 letech se svou matkou odcestovala na ostrov Guadeloupe v Karibiku za příbuzným. Tam ale zjistily, že cesta byla zbytečná, neboť ten byl před nějakým časem zabit domorodci. Matka brzy po příjezdu zemřela na žlutou zimnici a Marcelina musela cestu zpět do rodné Francie zaplatit svým kufrem. Po návratu se živila jako zpěvačka a herečka. Mezitím také psala své básně, které už za jejího života obdivovali takoví velikáni jako byl H. de Balzac, Lemartine, V. Hugo nebo Ch. Baudelaire. Desbordes-Valmorová je pochována na Montmartru nedaleko hrobu německého básníka H. Heineho. Její literární dílo patří k živým hodnotám francouzské poezie.

Vzpomínka
Když jednou večer zbled a slova postrašená
pohasla na chvíli už v polou souvětí,
když oči, zvednuvše svá víčka rozpálená,
přenesly na mne bol, jímž zdál se trpěti,
tenkráte tvář, kam pad svit záře vzrušené,
jež o můj cit se vzňala,
živě se obtiskla v hlubinách duše mé:
ne on, já milovala

KVĚTEN 2016

Rabíndranáth THÁKUR  humanista a sbližovatel západní a východní kultury (1861-1941)
bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel a filozof, nositel Nobelovy ceny za literaturu

7. květen – 155. výročí narození

Thákur je nejvýznamnějším představitelem moderní indické literatury. Narodil se jako nejmladší ze 14 dětí do bohaté bráhmanské rodiny. První básně napsal již v 8 letech. Studoval angličtinu, sanskrt, astronomii, historii a práva. Propagoval indické kulturní dědictví, bojoval proti kolonialismu, odsuzoval kastovní systém a usiloval o sociální rovnost. Začátkem 20. stol. byl vůdčím představitelem hnutí za zachování jednotného Bengálska, které rozdělili britští kolonizátoři. V r. 1901 založil školu, v níž spojoval indické a evropské kulturní tradice a výchovné metody. V r. 1913 mu byla jako prvnímu příslušníku asijského národa udělena Nobelova cena za literaturu. Navštívil vice než 30 zemí na 5 kontinentech. V letech 1921 a 1926 zavítal i do Prahy.

„Spal jsem a snil, že život je radost. Probudil jsem se a spatřil, že život je povinnost. Plnil jsem ji a pochopil, že povinnost je radost.“

Christian MORGENSTERN –  autor „švihlých“ básní (1871-1914)
německý básník, novinář a překladatel

6. květen – 145. výročí narození

Morgenstern je považován za zakladatele německé nonsensové poezie, která předjímá moderní básnické směry – dadaismus, surrealismus, poetismus a expresionismus. Během pobytů po evropských sanatoriích, kde se léčil s tuberkulózou, psal poezii a překládal z francouzštiny a norštiny. Jeho básnické dílo je inspirováno  myšlenkami filozofů A. Schopenhauera a F. Nietzscheho. Velký vliv na něj mělo setkání se zakladatelem anthroposofie R. Steinerem. Během svého života se nedočkal většího literárního uznání, jeho prozaické dílo vyšlo až po jeho předčasné smrti díky jeho ženě Margaretě. Jeho tvorbou se inspirovalo mnoho autorů, u nás především P. Šrut, J. Suchý, některé texty zhudebnila skupina Stromboli (např. Veliké lalulá, Košilela).

Mezi časy

Perfektum s imperfektem
zpili se sektem.
Na futurum cink přípitek
(nebylo žádných námitek).
Plusquamperfektum a futurum exaktum
jen mrkali k těm faktům

BŘEZEN 2016

Jiří Karásek ze Lvovic svědomí americké společnosti (1871-1951)
český básník, spisovatel a kritik

5. březen – 65. výročí úmrtí

Jiří Karásek ze Lvovic (vl. jménem Josef Karásek) si svůj přídomek ze Lvovic připojil na základě svého tvrzení, že je potomkem českého astronoma a matematika z 16. století – Cypriána Lvovického ze Lvovic. Spoluzaložil časopis Moderní revue, který se zabýval českou a francouzskou dekadentní tvorbou. Během svého života shromáždil rozsáhlou soukromou knihovnu (cca 48 svazků) a sbírku slovanského umění a grafiky (cca 40 000 položek). Tato sbírka je nyní součástí Památníku národního písemnictví. Jeho literární tvorba se vyznačuje typickými rysy dekadence. Jeho druhá sbírka Sodoma (1895) byla pro svou „nemravnost“ zabavena.  Jiří Karásek ze Lvovic se také zajímal o okultismus a byl členem české společnosti hermetiků Universalia. Zemřel téměř zapomenutý v Praze v roce 1951 na zápal plic.

Věci příliš blízké jej činily plachým. Miloval dálku a neurčitost. Miloval sen a neskutečno. Život jej lekal, lidem se vyhýbal.

Isaak Emmanuelovič Babel – oběť stalinistických represí (1894-1941)
ruský prozaik, scénárista a dramatik

17. březen – 75. výročí úmrtí

Isaak babel byl synem židovského obchodníka, v období židovských pogromů nepokojů přežil jen díky tomu, že ho ukryla křesťanská rodina. Plynně hovořil jidiš, rusky a francouzsky.Vystřídal řadu zaměstnání, mj. pracoval v lidovém komisariátu osvěty a v zásobovacích oddílech. Zúčastnil se také tažení První jízdní armády S. M. Buďonného jako válečný zpravodaj. V roce 1939 byl v době stalinistických represí zatčen a uvězněn v gulagu, kde také v roce 1941 zemřel.

Chyby dělají všichni, i Pánbůh.“

LEDEN 2016

Jan BALABÁN – nejvýraznější prozaik současné české literatury (1961 – 2010)
prozaik, publicista a překladatel

21. leden – 55. výročí narození

Balabán žil od útlého dětství v Ostravě, jejíž prostředí ovlivnilo jeho literární dílo. Pracoval jako překladatel, mj. přeložil i některé tituly amerického spisovatele, autora hororové literatury, H. P. Lovecrafta. Pojilo jej úzké přátelství s ostravským básníkem Petrem Hruškou. Typickým prvkem Balabánovy literární tvorby je existenciální povídka, která zachycuje hrdiny v životní krizi. Jan Balabán zemřel předčasně ve svých 49 letech.

Není potřeba věřit na zázraky, na manipulace vyšších sil. Boží lano je ruka podaná z temnoty. Pravděpodobně lidská ruka.

Osip Emiljevič MANDELŠTAM – jeden z nejosobitějších ruských básníků (1891 – 1938)
ruský básník, prozaik, esejista, překladatel a literární kritik

15. leden 1891 – 125. výročí narození

Osip Emiljevič Mandelštam je považován za jednoho z největších ruských básníků 20. století. Byl významným členem básnického hnutí akméistů a zároveň autorem jeho manifestu – „Úsvit akméismu.“ Na básníkovu tvorbu měla velký vliv historie a architektura města Petrohrad. Jeho celoživotní přítelkyní byla ruská básnířka Anna Achmatovová. Ve 30. letech, v období stalinských represí, byl spolu se svou ženou Naděždou zatčen a poslán do vyhnanství na Sibiř. Zde také zemřel. Dodnes není známo místo, kde byl pohřben. Rehabilitován byl až v roce 1987.

„Jak pomalí jsou koně v kroku
a lucerny jak bez ohně!
Ti cizí lidé po mém boku
snad vědí, kam si vezou mě.

Jsem ukolébán jejich silou.
A zima je mi, spát se chce.
V zatáččce mě to vyhodilo
až někam vzhůru k jitřence
“.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku