Přejít na obsah Přejít na hlavní menu Přejít na podmenu
Česky | English

MahenPřípravy na vybudování veřejné knihovny v Brně započaly až po vydání knihovnického zákona v roce 1919. Na brněnské radnici se dne 5. 10. 1920 poprvé sešla knihovní rada pod vedením Žofie Zvěřinové, ředitelky obchodní školy a pozdější dlouholeté předsedkyně rady. Knihovní rada se rozhodla vypracovat seznam všech spolkových knihoven v Brně a vypsat konkurs na knihovníka. Brněnská Veřejná knihovna obecní byla založena 1. 2. 1921 a v ten den nastoupil i její knihovník Antonín Vančura - Jiří Mahen. Knihovna dostala v německé obecné škole na Veveří ulici č. 26 dvě místnosti v přízemí, jednu pro správu a druhou jako půjčovnu a sklad.

Otevření knihovny

Dne 20. listopadu 1922 byla ústřední knihovna otevřena. Měla 13 228 knih. Ihned bylo také připojeno čtrnáct poboček (největší Křenová a Královo Pole byly připojeny k ústřední knihovně až v roce 1923) a do nich bylo z ústředí dáno 3700 svazků knih. Veřejná čítárna, umístěná v budově měšťanské školy na Křenové ulici, zahajovala svou činnost s 67 časopisy. Celá knihovna měla tři placené síly a jednoho pracovníka bez odměny. Práci knihovníků provázely trvalé problémy: nízké finanční dotace, neustálé odklady přemístění knihovny do lepších prostor, zápas o každou korunu. V některých obdobích se dokonce nemohly vůbec nakupovat nové knihy a do sporů mezi knihovnou a městskou správou muselo zasahovat i ministerstvo. Roku 1926 se knihovna stěhuje z nedostatečných prostor na roh Rašínovy a Jakubské ulice do německé dívčí školy, kde dostává pět místností. 1. února 1926 je otevřena i ústřední čítárna. Bylo to alespoň částečné zlepšení. V té době měla knihovna již přes 30 000 svazků knih, z toho 14 583 svazků v pobočkách. V roce 1927 vychází pro lepší orientaci v knižním fondu první tištěný seznam knih, který si musel každý čtenář zakoupit.

Počáteční vývoj

fotohistorieRok 1928 byl pro Brno nesmírně významný, neboť se zde konala Výstava soudobé kultury, která rozhýbala město k nebývalé kulturní aktivitě. Na sjezdu kulturně výchovných pracovníků, který se při příležitosti výstavy konal v Brně, vystoupil Mahen s referátem Knihovna jako instituce národní . Knihovna, to už nemělo být jen místo, kde se vydávají knihy. To měla být instituce systematicky vzdělávající a vychovávající. Koncem roku 1939 se knihovna přestěhovala do 9 místností v budově U solnice 12 (dnes Solniční). Jiří Mahen se této změny k lepšímu již nedožil. Nemoc, tragické osudy země i další problémy, které komplikovaly uskutečnění jeho plánů, ho dohnaly 22. 5. 1939 k dobrovolnému ukončení života. Na jeho místo přichází PhDr. Ladislav Řezníček, který do knihovny přišel po německém záboru Znojma. Ale hned od počátku okupace je veškerá činnost podřízena dozoru německého knihovníka. Knihovní rada je suspendována. Na 140 „závadných“ knih bylo z knihovny odvezeno, ostatní označené se nesměly půjčovat, ale zůstaly alespoň v knihovně. Nacistická správa města uzavřela některé pobočky knihovny a od října 1940 také městské čítárny. Po osvobození se knihovna postupně proměňovala. Kladla důraz na vzdělávací působení na čtenáře, zlepšovalo se její umístění, vybavení, personální zabezpečení. V roce 1951 přemístila do Schrattenbachova paláce poblíž centrálního brněnského Náměstí Svobody, v němž její ústředí působí doposud. Jméno Jiřího Mahena nese knihovna od roku 1959.

Současnost

Ústřední knihovna Současnou podobu získala na začátku sedmdesátých let. Na ústřední knihovnu navazuje síť poboček rozmístěných v jednotlivých částech města Brna - ve staré zástavbě, v nových sídlištích i v integrovaných obcích. Devadesátá léta znamenají rozšíření a modernizaci služeb. Je vybudována veřejná čítárna s informačním pracovištěm, hudební knihovna, do fondu se doplňují nové typy dokumentů, ponejvíce CD a CD ROM. Do evidence a zpracování fondů i do evidence čtenářů a výpůjček se zavádí výpočetní technika, která zároveň usnadňuje rozvoj informačních služeb, na podzim roku 1997 začíná provoz veřejné internetové stanice v ústřední budově KJM, Kobližná 4. V letech 1998-2001 se uskutečnila komplexní rekonstrukce ústřední knihovny, která se stala základem vybudování moderní informační instituce - Knihovny pro 21. století. K modernímu pojetí knihovny a jejích služeb přispěla i Dostavba a reorganizaci Ústřední knihovny (2013/2014) a její následné dovybavení moderními technologiemi a vhodným mobiliářem (2015). Další informace z historie KJM naleznete v knize Knihovna pro město , kterou najdete ve fondu KJM.

Fotogalerie

Vytisknout stránku Vytisknout stránku