Přejít na obsah Přejít na hlavní menu Přejít na podmenu
Česky | English

Co se stalo v hudbě 1901-1910

Klasická hudba

Rok 1900 představoval skutečný přechod do nového století. V posledním desetiletí 19. století zemřeli velcí představitelé poslední rozsáhlé epochy, romantismu (Čajkovskij – 1893, Bruckner – 1896, Brahms – 1897). V prvním desetiletí ještě zní vliv impresionismu především v osobách Clauda Debussyho a Maurice Ravela. Doléhá sem také závan verismu.

Roku 1900 má premiéru opera Tosca skladatele Giacoma Pucciniho. Událost vzbudila velký rozruch. Děj přinášel politické téma z aktuálního dění. Dokonce se tu chystá i atentát na významného státního představitele. Nejen to přilákalo do Teatra Costanzi v hlavním městě Itálie celou řadu římských hodnostářů. Účastnil se italský premiér i královna Margherita (i když přišla až po prvním zvonění). Událost vzbuzovala mezi obecenstvem takový zájem, že si své dojmy sdělovali i po zvednutí opony. Sám dirigent poslal oponu zpět a pokračovalo se až po uklidnění publika.

Roku 1901 zemřel Giuseppe Verdi. Přestože již od roku 1897 nebyl v centru veřejného dění, stále zůstal v myslích hudebních nadšenců i kolegů skladatelů. Přál si mít tichý pohřeb, který se uskutečnil 30.1. Za necelý měsíc se konal další obřad. Uspořádal jej Arturo Toscanini. Hlavní dirigent milánské La Scaly zde řídil zpěv 900 hlasů zpívajících sbor zajatců z Nabucca. Tryzny se zúčastnily tisíce lidí, včetně královské rodiny. V národním divadle v Praze je poprvé uvedena opera Rusalka Antonína Dvořáka. Původní premiéra musela být odložena kvůli stávce orchestru.

Roku 1902 se v Pařížské Opéra-comique konala premiéra Palléa a Melisandy skladatele Clauda Debussyho

Roku 1903 nahrál v New Yorku italský pěvec Enrico Caruso (1873-1921) první nahrávku pro Victor Talking Machine Company. Tento pěvec, jehož jméno je známé i v dnešní době, dostal svou první velkou příležitost roku 1900 v milánské La Scale, kde debutoval v opeře La Bohéme pod taktovkou Artura Toscaniniho. Se svým uměním procestoval celý svět a stal se skutečnou legendou

Roku 1904 nahrál český houslista Jan Kubelík (1880-1940) pro firmu Gramophone Company skladbu Ave Maria (Bach-Gounod). Hrál na vynikající housle Stradivarky jménem „Emperor“. Proslavil se po celém světě. Roku 1901 podnikl za doprovodu klavíristy Rudolfa Frima 78 koncertů v USA. Z vysokých honorářů si koupil zámek Býchory u Kolína.

Roku 1905 se v Paříži uskutečnila premiéra impresionistické skladby Moře Clauda Debussyho. Dílo nebylo přijato nejlépe. Patrně na to měla vliv malá připravenost hráčů orchestru. Slávy se Moře dočkalo až v provedení Artura Toscaniniho.

Roku 1906 odešel po dvou letech z dirigentského postu v Bolšoi těatr v Moskvě Sergei Rachmaninov. Pod jeho taktovkou si však obyvatelé ruské metropole mohli vyslechnout ještě Rachmaninovu vlastní skladbu Fresky Pierra della Francesca. Do tohoto roku se také datuje vznik houslové skladby Hora staccato rumunského autora Grigoria Dinicu. Tento virtuózní kousek se dostal do repertoáru i takových umělců, jako byl Jasha Heifetz.

Roku 1907 dirigoval na žádost baletního impresária Sergeje Ďagileva několik koncertů v Paříži Nikolaj Rimskij-Korsakov. Koncerty, mající propagovat ruskou hudbu, měly obrovský úspěch. V února měla v Národním divadle premiéru symfonie Asrael Josefa Suka. Představení řídil Karel Kovařovic. Byla složena na počest Antonína Dvořáka, který zemřel 1. května 1904. Suk ji pojmenoval podle islámského anděla smrti, který vede duše zesnulých do země věčné blaženosti.

Roku 1908 se ve Vídni konala premiéra Schoenbergova 2. smyčcového kvartetu. Přestože jej věnoval své manželce, psal jej v době, kdy mu žena byla nevěrná s malířem Richardem Gerstlem, jejich sousedem. Poslední část skladby je Schoenbergovým prvním atonálním experimentem. Bartók a Kodály začali sbírat v Maďarsku lidovou hudbu.

Roku 1909 měla premiéru symfonie Gustava Mahlera s podtitulem Píseň o Zemi. Inspiroval se knihou čínské poezie vydané roku 1908 v Německu pod názvem Die Chinesische Flöte. Sedm veršů dokonce zařadil do skladby samotné. Přestože tato symfonie byla v pořadí devátá, v názvu se tato číslovka neobjevuje. Mahler si dobře uvědomoval, že spousta skladatelů více než devět symfonií nenapsala. Tuto číslovku dostalo až jeho následující dílo. Desátou symfonii skutečně nedokončil. Zemřel po dopsání její první části.

Jazz 1901 – 1910

K základním formám jazzu patří blues, které vzniklo prolínám afroamerické venkovské hudby s harmoniemi evropských církevních písní. Po roce 1900 se objevuje již pravidelná bluesová forma a vznikají první hity – St. Louis Blues od W. C. Handyho. Dalšími prvky, jež pronikly do jazzu, jsou minstrelská představení, spirituály a ragtime. Koncem 19. století se v Americe i Evropě objevuje ragtime. Ragtime vznikl z „ragged time“, což znamená potrhaný rytmus a představuje radostnou a přátelskou hudbu. Černošská hudba se na počátku 20. století v USA velmi rozšířila, docházelo k popularizaci spirituálů a hymnických náboženských zpěvů. Důležitou součástí afroamerické hudby je rytmus. Za rodiště jazzu je označováno město New Orleans, zde se kreolští hudebníci setkávali se spontánně improvizujícími afroamerickými hráči.

Jelly Roll Morton

Morton se narodil 20. 10. 1890 a je považován za „vynálezce“ jazzu. Není to ale tak docela pravda, Jelly objevil a rozšířil mnoho z postupů, které jsou pro jazz určující. Bereme ho za jednoho z kmotrů jazzu pro vytvoření svobodných podmínek pro improvizaci. Živil se jako varietní umělec, hudební nakladatel a manažer hazardní herny. Mimo jiné uměl hrát také na bicí, harmoniku, kytaru a piano. Roku 1923 odešel do Chicaga, kde skládal a prezentoval tvorbu, jak svoji, tak i skupiny Ret hot peppers. Nahrávky z tohoto období patří k nejlepším příkladům ranného jazzu. Dnes je považován za průkopníka jazzu a velikána afroamerické hudby. Mezi nejznámější skladby patří King Porter Stamp a s Red Hot Peppers natočený singl The Pearls. Zemřel 10. 7. 1941 v Los Angels.

Scott Joplin

Hudba Scotta Joplina předcházela jazzu a lišila se především tím, že nepovolovala improvizaci. Také se zasloužil o hudební styl zvaný ragtime. Narodil se 24. 11. 1868 v Texasu a byl považován za zázračné dítě. Vystudoval klavírní školu a roku 1900 se odstěhoval do St. Louis, kde pracoval jako nakladatel Johna Starka. Zde začíná sám komponovat a to i rozsáhlejší díla včetně oper a baletů. Největší úspěch a titul „král ragtimu“ mu ale přinesly spíše kratší skladby, např. The Entertainer nebo Maple Leaf Rag, jejíž notové vydání se stalo prvním hitem v historii. Zemřel 1. 4. 1917 v New Yorku.

Použitá literatura

  • Hrčková, Naďa: Dějiny hudby. VI., Hudba 20. století (1). Praha : Ikar, 2006. ISBN 80-249-0808-5.
  • Michels, Ulrich: Encyklopedický atlas hudby. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 611 s. ISBN 80-7106-238-3.
  • Zöchling, Dieter: Kronika opery. Praha : Fortuna Print, 1999. 680 s. ISBN 80-86144-24-0.
  • Fordham, John. Jazz : Dějiny : Nástroje : Hudebníci : Nahrávky. John Fordham ; Z angl. orig. přel. Petr Dorůžka , Markéta Cukrová ; Předml. Sonny Rollins a Jiří Stivín. Praha : Slovart, 1996. 216 s. ISBN 80-85871-99-8

Výběr audio ukázek

Dějiny hudby 1900 – 1910

F18663 Morton, Jelly Roll, 1885-1941 Doctor Jazz
F15754 Joplin, Scott, 1868-1917 The Easy winners
F5723 Joplin, Scott, 1868-1917 Piano Rags
F22588 Joplin, Scott, 1868-1917 Piano rags
Lp1823 Joplin, Scott, 1868-1917 The Red Back Book
F8183 Antonín Dvořák – Rusalka
F2155 Claude Debussy – Moře
F22039 Claude Debussy – Palléas et Melisande
F23393 Giacomo Puccini – Tosca
F5024 Giuseppe Verdi – Nabucco
F23264 Giuseppe Verdi – Ottelo (diriguje Arturo Toscanini)
F18695 Enrico Caruso – The Great Caruso
F14270 Arnold Schönberg – Arnold Schönberg
F15281 Gustav Mahler – Das Lied von der Erde (Píseň o Zemi)
F16034 Jan Kubelík – historické nahrávky
F22875 Sergei Rachmaninov – Francesca da Rimini
F24974 Grigoras Dinicu – Hora staccato (Jasha Heifetz)
F2553 Josef Suk – Asrael


Národnostní menšiny a jejich hudba

V rámci Týdne knihoven 2010, který byl věnován tématu "Knihovna pro všechny", připravila Hudební knihovna KJM tématickou výstavku. Představila jednotlivé národnostní menšiny a jejich kulturu se zaměřením na hudbu. Bylo možné ji vidět v prostorách Hudební knihovny na Kobližné 4, ale její text Vám nabízíme i na těchto internetových stránkách:

Použitá literatura

  • Bulharská hudba (doc )
  • Francouzská hudba (doc )
  • Maďarská hudba (doc )
  • Německá a rakouská hudba (doc )
  • Polská hudba (doc )
  • Řecká hudba (doc )
  • Romská hudba (doc )
  • Rumunská hudba (doc )
  • Rusínská hudba (doc )
  • Ruská hudba (doc )
  • Slovenská hudba (doc )
  • Ukrajinská hudba (doc )
  • Vietnamská hudba (doc )
  • Židovská hudba (doc )
Vytisknout stránku Vytisknout stránku