Přejít na obsah Přejít na hlavní menu Přejít na podmenu
Česky | English

O projektu

Projekt od svého vzniku v roce 2008, kdy jej do knihovnické světa přivedla Mgr. Ivana Hutařová ze Sukovy studijní knihovny, neustále sílí a získává na popularitě mezi rodiči, dětmi i jejich pedagogy. V roce 2011 převzal aktivity projektu Svaz knihovníků a informačních pracovníků.

V Knihovně Jiřího Mahena v Brně pracujeme s projektem pomocí aktivity Šňůrka plná písmenek. Děti prvních tříd dostanou na začátku II. pololetí od Královny knih pracovní list s pomyslnou šňůrkou. Do ní sbírají razítka písmenek abecedy. Písmenko dostanou za každou přečtenou knížku (nebo za knížku, kterou přečtou společně ve škole nebo společně s rodiči). Děti, které získají během roku nejvíc písmenek, jsou oceněny knížkou z projektu Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka. 

V rámci pravidelných návštěv ve škole i v knihovně se děti prvních tříd seznamují se zajímavými knižními tipy a zároveň se učí prezentovat přečtené vlastními slovy, ale stávají se také posluchači, kteří se učí v tichosti poslouchat, když o své knížce vypráví někdo jiný.

Přehled vydaných Knížek pro prvňáčka

Hodnocení aktivit projektu

Dětská knihovna, Ústřední knihovna (foto)

"Královna a král knih - knihovníci z Dětské knihovny navštěvovali každých 14 dní prvňáčky z blízkých základních škol (6 tříd) - a povídali si s nimi o knížkách známých českých autorů - Miloš Macourek, Karel a Josef Čapci, Václav Čtvrtek, Ondřej Sekora a další. Chvíli povídala královská družina, a pak už čas na povídání dostaly děti. Troufám si tvrdit, že se projekt i v letošním roce vydařil. Především proto, že naučil několik dětí chodit do knihovny, protože jsou v ní hezké knížky, které si můžou půjčit. Tento projekt nepřivede všechny děti ke čtení, ale všechny seznámí s knihou. A to je to důležité. Velmi milé je i to, jak moc se děti těšily na krále/královnu knih, který/á je pravidelně navštěvoval/a ve škole. Všechny se předháněly, kdo bude první povídat, kdo získal více razítek. To vše je pro mně odměnou, za dobře připravený program, který se dětem líbil." 

Ludmila Mičínová

Pobočka Brno-Bohunice (foto)
„Moje hodnocení je stoprocentně kladné, vždy záleží na spolupráci s paní učitelkami a ty jsou na bohunických ZŠ skvělé.“

Jitka Fukalová

Mahenův památník
„Do projektu se letos zapojily 3 třídy z CMcZŠ Lerchova. Tentokrát jsme nevyužili soutěž Šňůrka plná písmenek, ale deníčky Škola naruby, kam si děti měly pravidelně zapisovat čtené knihy a kdo doma četl (což pro nás bylo dobrým vodítkem pro představu, zda už čtou samy či s kým si doma čtou). S jednotlivými třídami jsme se pravidelně 1x měsíčně scházely u nás v knihovně, v jednom případě i přímo ve třídě, děti povídaly o přečtených knížkách a ukazovaly nám deníčky Škola naruby se záznamy popř. obrázky z přečtených knížek. My jsme si to vždy zkontrolovaly, spočítaly, daly jim za ně razítka. Protože naprostá většina těchto prvňáčků jsou i čtenáři knihovny (od pasování v říjnu 2011), při návštěvách knihovny si vždy i půjčovali a vraceli knížky. Po celé druhé pololetí byl pro děti v knihovně vždy připravený zajímavý program (autorské čtení, výtvarná dílna, seznámení s novými zajímavými knížkami). V květnu a červnu jsme při Klíčování vyhodnotily celý projekt, vyhlásily vítěze a předaly Knížky pro prvňáčka, klíčky a drobné upomínkové předměty. 
Projekt se nám líbil, měly jsme radost, že se do něj letos zapojily opravdu aktivně a většinou i nadšeně téměř všechny děti. Spokojenost, podporu a aktivní přístup jsme zaznamenaly i od paní učitelek a mnohých rodičů, kteří k nám do knihovny chodí. Pozitivně hodnotíme, že díky deníčkům Škola naruby byly letos do projektu opravdu více zapojeni i rodiče, neboť často právě oni ještě dětem zapisovali do deníčků přečtené knížky. Vypadá to i na další pravidelnější spolupráci se třídami v dalším školním roce. Jako asi největší přínos letošní realizace projektu hodnotíme získání nových zkušeností s prací s nevidomým dětským čtenářem, který je v jedné z běžných tříd integrován. Musely jsme tak naše besedy a aktivity připravovat i s ohledem na něj. Také bych chtěla vyzvednout opravdu milou spolupráci s paní Maloňovou a s Martinou Slepičkovou, ať už se týkala rad, předávání zkušeností s nevidomými čtenáři či konkrétní pomoci při vytištění Knížky pro prvňáčka v Braillu. Myslím, že tato naše snaha stála opravdu za to, což potvrzují závěrečná slova nevidomého chlapce poté, co byl zaslouženě vyhlášen vítězem v jejich třídě a dostal knížku přepsanou do Braillu: Já jsem tak šťastný. Doufejme, že bude možnost v projektu pokračovat i příští rok, paní učitelky budoucích prvňáčků z obou blízkých škol už projevily zájem o zapojení se do projektu."

Lucie Filpová

Pobočka Kohoutovice (foto)
"Celý projekt napomáhá zvýšení čtenářského zájmu u dětí, ale chce to velkou spolupráci ze strany rodičů. Zapojily se do něho letos 4 družiny i s vychovatelkami, s nimiž jsme úzce spolupracovali. 1x za měsíc jsem chodila do družiny a děti mi povídaly o knihách, které měly od rodičů napsané v deníčku. Tím jsme podporovali i mluvený projev dětí a jejich schopnost soustředění na čtení. Paní vychovatelky se podle svých možností snažily s dětmi číst společně knížky, které si vypůjčily v knihovně na naše doporučení. Během projektu docházely děti s družinou 1x za měsíc do knihovny, kde jsme si opět o přečtených knihách povídali. Projekt jsme zakončili anketou o nejoblíbenější knihu ve formě obrázku, které se účastnily děti i mimo projekt. Z obrázků jsme uspořádali 2 výstavy. V rámci Knížky pro prvňáčka jsme uskutečnili 4 besedy se spisovatelem Jiřím Šanderou pro všechny děti z 1. tříd."

Radka Čermáková, Marie Fabiánková

Pobočka Starý Lískovec (foto)
"Do projektu byly zapojeny 2 třídy ze ZŠ Bosonožská a 2 třídy ze ZŠ Labská. Třídy pravidelně navštěvovaly knihovnu a já taky docházela do škol. Paní učitelky pracovaly s dětmi soustavně ve vyučování. Děti ze ZŠ Bosonožská za každé vyprávění o knize, kterou četly, vybarvovaly perličku na nástěnce pod školní tabulí. Měly tak na očích každý den výsledky svého snažení a nutilo je to ke zlepšení. Děti ze ZŠ Labská kromě navlékání šňůrky písmenek ještě prováděly zápis z přečtených knih na připravené předtištěné archy. Ve druhé třídě paní učitelka vyhradila každý den 1 hodinu na Knížku pro prvňáčka (ze 2 hod. ČJ denně), takže na konci škol. roku dokázaly všechny děti vytáhnout z přečteného textu to nejdůležitější, ať se jednalo o beletrii či naučnou knihu. Děti se bez ostychu rády dělily o zážitky z četby, zlepšilo se jejich vyjadřování, slovní zásoba se rozrostla, některé z nich předváděly téměř divadlo jednoho herce před tabulí. Čtení se stalo pro ně návykem. Tři z těchto tříd přišly do knihovny na besedu se spisovatelkou Ivetou Kumstátovou. Ze zážitků z vyprávění pí spisovatelky o svých knihách vznikly obrázky dětí a následně výstava výtvarných prací v knihovně. Poslední třída se zúčastnila veřejného čtení před knihovnou v rámci Celé Brno čte dětem."

Iva Zichová

Vytisknout stránku Vytisknout stránku