Přejít na obsah Přejít na hlavní menu Přejít na podmenu
Česky | English

Červen

Emil František BURIAN
(1904-1959)
11. červen – 115. výročí narození
básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební dramaturg, dramatik a význačný režisér

Narodil se v Plzni v rodině operního pěvce a učitelky zpěvu, vystudoval smíchovské gymnázium a Pražskou konzervatoř. V devatenácti letech vstoupil z přesvědčení do KSČ, což ovlivnilo jeho další činnost, která byla často až agitační, v roce 1927 založil hudebně recitační soubor Voiceband, byl členem levicově orientované literární skupiny Devětsil.
Působil v divadlech v Olomouci, Brně a Praze. V roce 1933 založil levicově vyhraněné divadlo D 34, každý rok pak název divadla posouval o jedno číslo až do D 41. Dne 12. března 1941 byl přímo v divadle spolu s dalšími spolupracovníky zatčen, krátce vězněn na Pankráci a celý zbytek druhé světové války prožil v koncentračních táborech. Po válce založil ještě divadlo D 46 a D 47, řídil tři brněnské scény a karlínskou operetu. Zemřel v srpnu 1959 v Praze za nevyjasněných okolností ve státním sanatoriu na selhání jater.
Jeho dílo bylo ovlivněno dadaismem, futurismem a poetismem, bylo silně levicové, přesto svou divadelní tvorbou pozitivně ovlivnil celé české moderní divadlo.

„Lidé slabého rozumu ať ustoupí a nechají se vésti těmi, kteří se s naší budoucností vědí rady. Když něčemu nerozumíš, dej se poučit.“

Sigrid UNDSETOVÁ
(1882-1949)
10. červen  – 70. výročí úmrtí
norská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu

Otec, věhlasný archeolog, probudil v Sigrid zájem o norskou historii a  četbu staroseverské literatury. Zemřel v jejích 12 letech, matka zůstala sama se třemi dětmi a měla velké existenční problémy. Proto se Sigrid rozhodla vystudovat obchodní akademii a po ukončení studia pracovala několik let jako úřednice.
V roce 1909 získala státní stipendium a odjela nejprve do Německa a pak do Říma. Tam se seznámila s norským malířem Andersem Svarstadem, za kterého se roku 1912 provdala. Po knihách ze současnosti se začala věnovat historickým příběhům ze středověku a v letech 1920-22 vytvořila jedno z vrcholných děl norské literatury, trilogii Kristina Vavřincova, za kterou obdržela Nobelovu cenu.
Po nástupu fašismu se jednoznačně postavila na stranu demokracie, v Německu proto byla zakázanou autorkou a musela za dramatických okolností emigrovat. Po dlouhém putování přes Sovětský svaz a Japonsko se nakonec dostala do USA, kde svými články a projevy burcovala k boji proti fašismu. Zpět do Norska se přestěhovala v roce 1945, k literární tvorbě se však již nevrátila. Zemřela v Lillehammeru roku 1949.

„Kdo si myslí, že dělá, co sám chce, dožije se dne, kdy pozná, že udělal, co nikdy nechtěl.“

Květen

Petr SÍS (též Petr SIS)
11. květen – 70. výročí narození
mezinárodně uznávaný autor knih pro děti, ilustrátor, grafik a tvůrce animovaných filmů

Narodil se v Brně v rodině režiséra Vladimíra Síse, vyrůstal v Praze. Na konci 60. let založil bigbeatovou kapelu, jako hudební publicista pořídil řadu rozhovorů s tehdejšími hudebními hvězdami. Pravidelně přispíval ilustracemi  do časopisů, maloval obaly na hudební desky a filmové plakáty, stal se jedním z prvních československých diskžokejů. Studoval na The Royal College of Art v Londýně a pražské VŠUP. Na základě nabídky výboru olympijských her v Los Angeles natočit animovanou sportovní znělku na téma veslování získal povolení vycestovat do USA. Po bojkotu olympiády státy východního bloku oddaloval návrat, až se jeho pobyt v USA stal pro československé úřady nelegálním, a požádal si o americké občanství. Nyní žije s rodinou v New Yorku. Je autorem 25 knih pro děti a mládež a k dalším přibližně 60 knihám vytvořil ilustrace. Natočil řadu animovaných filmů, věnuje se filmovému plakátu, výtvarným objektům i nástěnným malbám. Je autorem mozaiky v newyorském metru či obří tapiserie na letištích v Praze a  Dublinu.

E-knihy jsou asi taková změna, jako když na mnichy, kteří po klášterech iluminovali rukopisy, přišel Gutenberg s knihtiskem.“

Bulat Šalvovič OKUDŽAVA
(1924-1997)
9. květen – 95. výročí narození

básník, prozaik a šansoniér arménsko-abchazsko-gruzínského původu

Narodil se v rodině komunistických funkcionářů, dětství prožil v Tbilisi a Moskvě. V roce 1937 byli rodiče zatčeni v rámci stalinských čistek, otec byl po vykonstruovaném procesu zastřelen, matka uvězněna v koncentračním táboře. Druhou světovou válku strávil na frontě, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu. Proslavily ho především jeho lyrické písně, mimo nich však psal také historické romány, novely, básnické sbírky. Přestože nebyl příliš dobrý hudebník, jeho písně s vlastním doprovodem na sedmistrunnou  kytaru  se staly velmi populární. Stavěl se kriticky k sovětskému režimu a usiloval o zlepšení podmínek v rámci socialismu. V roce 1991 během pobytu v USA se u něj projevila srdeční choroba, absolvoval operaci srdce a po uzdravení veřejně vystupoval pouze sporadicky.

„Už ani nevím, čí to byl nápad. Vůbec jsem tehdy neuměl hrát na kytaru, ani jediný akord. Ale písničku jsem složil.

Duben

Johannes Mario SIMMEL
(1924-2009)
7. duben – 95. výročí narození
1. leden – 10. výročí úmrtí
rakouský autor společenských románů

Dětství strávil v Rakousku a v Anglii, maturitu složil z chemického inženýrství. Po 2. světové válce pracoval jako novinář a tlumočník americké vojenské správy v Rakousku, uplatnil se i jako redaktor novin ve Vídni a Mnichově. Mezi lety 1950-1962 napsal celkem 22 filmových scénářů, poté se začal věnovat psaní románů, které byly přeloženy do 25 jazyků, přes 10 jich bylo zfilmováno. Jeho práce byly dlouhou dobu označovány kritikou jako „obyčejná literatura“, teprve po románu A s klauny přišly slzy Simmel došel celkového uznání, získal například Zlatou medaili za zásluhy města Vídně (1984), Cenu Hermanna Kestena (1993) a čestný odznak za Zásluhy o rakouskou republiku (2004).

„Nikdo nemůže utéct sám před sebou, odnikud, nikam. Nikdo nemůže zapomenout, co udělal.“

Benjamin KURAS  (rodným jménem Miloslav Kuraš)
4. duben – 75. výročí narození
dramatik, spisovatel a publicista

V roce 1968 emigroval do Velké Británie, kde konvertoval k judaismu a musel si změnit jméno. Působil jako redaktor BBC a také psal divadelní hry. Po sametové revoluci začal přispívat do českých periodik a vyšla  mu série humorných knih o taoistickém sexu, gastronomiináboženství, historii a filozofii. Patří mezi výrazné kritiky Evropské unie, multikulturalismu a islamismu.

„Člověk se má zabývat tolik dobrem, aby mu nezbyl čas na žádné zlo.“

 

Březen

Ralph Waldo ELLISON
(1914–1994)
1. březen – 105. výročí narození
americký spisovatel

Je jedním z nejvýznamnějších afroamerických spisovatelů. Nejvíce se proslavil románem Neviditelný, díky kterému získal v roce 1953 cenu National Book Award. Během mládí a dospívání musel pracovat v různých zaměstnáních, aby finančně podpořil rodinu. V roce 1933 obdržel stipendium, díky kterému vystudoval hudbu na Tuskegee Institute v Alabamě. V literární anketě z roku 1955 byla jeho kniha Neviditelný vyhlášena za nejdůležitější román vydaný po druhé světové válce.

Robert Merle
(1908–2004)
27. března – 15. výročí úmrtí
francouzský romanopisec

Významný francouzský spisovatel se narodil v alžírském městě Tébessa jako syn francouzského důstojníka. Po skončení první světové války se rodina přestěhovala do Francie. Během druhé světové války se zúčastnil bojů o Dunkerque. V roce 1940 padl do zajetí. Zážitky z této válečné zkušenosti popsal ve své prvotině Víkend na Zuydcoote. Za román získal v roce 1949 prestižní Goncourtovu cenu. Později byla kniha i zfilmována. Nejúspěšnějšími se staly jeho historické romány. Robert Merle napsal také biografii kubánského revolucionáře Fidela Castra. Merle byl třikrát ženatý a měl šest dětí. Do vysokého věku si uchoval obdivuhodnou fyzickou i duševní svěžest.

Únor

Gertruda STEINOVÁ
(1874–1946)
3. únor – 145. výročí narození
americko-francouzská židovská spisovatelka, básnířka, dramatička, libretistka a překladatelka

Gertruda Steinová se řadí mezi osobnosti, které předběhly svou dobu. Narodila se ve Spojených státech amerických. Dětství strávila v Evropě.  Ve svých 5 letech hovořila plynně německy, francouzsky a anglicky.
Patřila k americkým kulturním „migrantům“, kteří Ameriku opouštěli jako společnost. Ve 20. letech 20. století kolem sebe v Paříži sdružovala moderní umělce a malíře. Slavnou se stala díky svému literárnímu a kulturnímu salónu, který vedla se svou životní partnerkou Alicí B. Toklasovou, v ulici Rue de Fleurus v Paříži. Mezi pravidelné návštěvníky patřili např. Pablo Picasso, Georges Braque, Juan Gris, Paul Cézanne, Riba-Rovira, Henri Matisse, Ernest Hemingway či Francis Scott Fitzgerald. Gertruda Steinová se proslavila také svými nekonvenčními představami o ženství ve svém vlastním životě, nicméně obhajovala i tradiční role pro ostatní ženy. Během první světové války pracovala jako dobrovolnice ve francouzských nemocnicích.

„Jste všichni ztracená generace.“

Thomas BERNHARD
(1931–1989)
12. únor – 30. výročí úmrtí
rakouský spisovatel a dramatik

Thomas Bernhard je považován za jednoho z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů. Ve své zemi však byl často kvůli své literární tvorbě označován jako „káleč do vlastního hnízda“ (něm. Nestbeschmutzer). Jeho dětství a mládí bylo velmi traumatizující. Často se stěhoval, žil v chudobě, pobýval ve výchovném domově, trpěl duševním strádáním a vážnou plicní chorobou. To vše poznamenalo jeho osobnost a tvůrčí činnost. 
Ve svých dílech zastával nekompromisní postoj k přetvářce a falši společenského a politického života v Rakousku. Šokoval svou otevřeností, s níž vyjadřoval své negativní názory. Jeho dílo bylo uznáváno, ale také provázeno skandálními provokacemi.
Ve své závěti zakázal Thomas Bernhard publikování a uvádění svých děl v Rakousku po dobu sedmdesáti let.

„I prameny všeho zla se vlévají do řeky času.“

Leden

Louis BRAILLE
(1809–1852)
4. leden – 210. výročí narození
vynálezce Braillova písma

Louis Braille se narodil do rodiny sedláře. Ve věku tří let si poranil levé oko šídlem z otcovy dílny.  Poranění mu způsobilo infekci, která se přenesla i na pravé oko a následkem toho oslepl. V deseti letech získal stipendium na Královský institut pro slepou mládež. Ve svých patnácti letech vynalezl systém vyražených bodů. Jako inspirace mu posloužil vojenský systém nočního psaní. V roce 1829 vydal svou první knihu pro nevidomé. V roce 1837 zdokonalil psaní přidáním znamének pro zápis matematických symbolů a hudby. V roce 1932 se začalo Braillovo písmo používat na celém světě.

William Wilkie COLLINS
(1824–1889)
8. leden – 195. výročí narození
anglický romanopisec a autor divadelních her

Svá díla vydával pod jménem Wilkie Collins. Řadí se k autorům tzv. senzačních románů, které byly velmi populární v Anglii 60. a 70. let 19. století. Ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších a také nejlépe placených spisovatelů. Přátelil se s mnoha význačnými osobnostmi z literárních kruhů, velmi blízko měl zejména ke spisovateli Charlesi Dickensovi. Wilkie Collins vedl velmi nekonvenční, bohémský život, miloval dobré jídlo a víno, často cestoval a udržoval dlouhodobé vztahy se dvěma ženami, ale s ani jednou se neoženil. K nejznámějším dílům Wilkieho Collinse se řadí romány Žena v bílémkterá je inspirována skutečnými událostmi.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku