Přejít na obsah Přejít na hlavní menu Přejít na podmenu
Česky | English

Literární rozhledna

LITERÁRNÍ ROZHLED(na)

Čerstvé zprávy ze světa české i zahraniční literatury (přináší Informační služby)

Kniha novináře Kmenty se stala námětem pro hollywoodský film

Kniha Jaroslava Kmenty Český špion Erwin van Haarlem se stala námětem pro hollywoodský film. Autorovi a investigativnímu novináři nabídl spolupráci producent a scenárista David Klawans. Producenta úspěšného thrilleru Argo s Benem Affleckem v hlavní roli zaujal příběh podplukovníka Václava Jelínka. Toho vyslala bývalá československá rozvědka v 70. letech na Západ pod identitou nizozemského chlapce Erwina van Haarlema, jehož matka po druhé světové válce odložila do kojeneckého ústavu (ceskenoviny.cz ).

Ne pokoj, ale meč. Solženicyn by se dožil 100 let, v Rusku dodnes vyvolává spory

Kdo sledoval diskuse okolo ruskou vládou oficiálně vyhlášeného jubilejního roku Alexandra Solženicyna, mohl dojít k závěru, že Solženicynů existuje hned několik. Na jedné straně neohrožený bojovník za svobodu a spisovatel, který byl ochotný riskovat život, aby otevřel téma stalinských táborů, na straně druhé zrádce národa, jenž se zaprodal Americe a zavinil rozpad Sovětského svazu, dnešním režimem považovaný za největší geopolitickou katastrofu 20. století (aktualne.cz ).

Kosatíkova kniha o TGM je z rodu těch zásadních, čeká ji dlouhý literární život

Člověk neúprosný až konfliktní. Muž přesvědčený o výlučnosti vlastní metody poznání a zároveň neochotný ke kompromisu. Mohl by mít politik horší mentální výbavu? Právě tak přitom publicista Pavel Kosatík kreslí zakladatele Československa a našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, o němž nyní vydal knihu nazvanou Jiný TGM (aktualne.cz ).

Mawerův román o roce 1968: Pražské jaro jako ztráta iluzí, mládí přejeté tanky

Na kom lépe než na studentech ukázat, jak události pražského jara roku 1968 zbavily jednu generaci iluzí? A tak se v česky právě vydaném románu Pražské jaro britského spisovatele Simona Mawera za horkého léta 1968 toulají Evropou dva mladí Angličané, chlapec a dívka. Město po městě, jedno kam, příští destinaci vyberou hodem mince. Jsou zbaveni rodičů, práce, povinností. Vytrženi z běžné existence, žijí bezstarostně, střídavě spolu spí, hádají se, kouří trávu. U cesty kvetou heřmánek a silenka, kolem bzučí včely, ve slunečních paprscích poletují motýli. Idyla jako stvořená k tomu, aby ji převálcovaly tanky (aktualne.cz ).


Zaostřeno prosinec 2018

Přiblížení vybraných jubilantů ze světa české i světové literatury (Kalendárium)

Edmond ROSTAND
(1868–1918)
2. prosinec – 100. výročí úmrtí
francouzský spisovatel a básník

Edmond Rostand, celým jménem Edmond Eugéne Joseph Alexis Rostand, se narodil v Marseille do rodiny uznávaného advokáta, díky čemuž se mu dostalo kvalitního vzdělání a také finančního zabezpečení. Rostand své literární vlohy zdědil po svém otci, který psal básně a také přeložil verše římského lyrika Catulla. Nejslavnější Rostandovo dílo, Cyrano z Bergeracu, je inspirováno skutečnou historickou osobností – spisovatelem Savinienem de Cyrano (1619–1655). V roce 1901 se díky své tvorbě stal členem Francouzské akademie. Zemřel roku 1918 na španělskou chřipku.

„Polibek je tajemství, které se prozrazuje ústům.“

Osip MANDELŠTAM
(1891–1938)
27. prosinec  - 80. výročí úmrtí
ruský básník a prozaik

Osip Mandelštam je považován za jednoho z největších ruských básníků 20. století. V letech 1900–1907 se vzdělával v prestižní škole Těniševskoje učilišče, jedné z nejpokrokovějších škol své doby.  Je autorem manifestu „Úsvit akméismu“, který napsal v roce 1913. V období stalinských represí ve 30. letech byl zatčen a spolu se svou ženou Naděždou poslán do vyhnanství do města Čerdyň. Později mu bylo dovoleno přesídlit do Voroněže v jihozápadním Rusku. V roce 1938 byl, ale Mandelštam znovu zatčen a odsouzen k deportaci na Sibiř. Téhož roku zemřel v tranzitním táboře.

„Poezie je vědomí své opravdovosti.“

Vytisknout stránku Vytisknout stránku