Přejít na obsah Přejít na hlavní menu Přejít na podmenu
Česky | English

Svátky a významné dny v ZÁŘÍ

7. září      Den otevřených dveří památek v ČR
8. září      Mezinárodní den gramotnosti
16. září    Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy
16. září    Den církevního školství
16. září    Začíná Evropský týden mobility
21. září    Mezinárodní den Alzheimerovy choroby
21. září    Mezinárodní den míru
22. září    Mezinárodní den bez aut
22. září    Mezinárodní den antikoncepce
23. září    Mezinárodní den neslyšících
26. září    Mezinárodní den kulturního dialogu
27. září    Světový den cestovního ruchu (Světový den turistiky)
30. září    Mezinárodní den překladatelů


Významné události 

1. září 1914 uhynul poslední známý zástupce druhu holub stěhovavý.
1. září 1939 začala druhá světová válka.
1. září 1969 došlo k převratu v Libyi, moci se ujal plukovník Muammar Kaddáfí.
2. září 1939 vyhlásily Francie a Velká Británie všeobecnou mobilizaci.
3. září 1939 v reakci na německou agresi vůči Polsku vyhlásily Francie, Velká Británie, Nový Zéland a Austrálie válku nacistickému Německu.
3. září 2004 bylo zavražděno 334 lidí, převážně dětí a jejich učitelů při masakru v ruském Beslanu.
9. září 1999 se stal Vladimír Putin předsedou vlády Ruské federace.
10. září 1799 vznikla Umělecká škola Společnosti vlasteneckých přátel umění, dnešní Akademie výtvarných umění (AVU).
11. září 1989 se otevřela železná opona mezi socialistickým Maďarskem a Rakouskem. Přes otevřenou hranici odešlo tisíce východních Němců na západ.
12. září 1899 byl v Kutné Hoře zahájen proces s Židem Leopoldem Hilsnerem, obviněným z rituální vraždy Anežky Hrůzové.
12. září 1944 zahynulo nedaleko kostela sv. Jana Křtitele v Kladně Dubí 35 hutníků při nouzovém odhozu amerických pum.
13. září 1349 přijel podle pověsti císař Karel IV. se svou družinou při lovu na jeleny k místu, kde objevil zřídlo horkého pramene. Tam pak v roce 1358 nechal zbudovat lovecký zámeček, počátek dnešních Karlových Varů.
13. září 1814 napsal Francis Scott Key The Star-Spangled Banner, národní hymnu Spojených států amerických.
17. září 1394 nechal Karel VI. vyhnat všechny židy z Francie.
18. září 1994 odjel na kole ze Staroměstského náměstí v Praze na tříletou cestu kolem světa Vítězslav Dostál, první Čech, který takovou cestu vykonal.
19. září 1899 byla v Brně zřízena Česká vysoká škola technická.
21. září 1109 byl zavražděn kníže Svatopluk z rodu Přemyslovců.
21. září 1959 vzniklo Satirické divadlo Večerní Brno.
22. září 1499 se stalo Švýcarsko nezávislým státem.
27. září 1939 nazpíval Oldřich Nový ústřední píseň z filmu Kristián Jen pro ten dnešní den, která se stala hitem roku.
27. září 1949 byla zatčena Milada Horáková.
27. září 1929 byla u příležitosti 1000. výročí smrti svatého Václava otevřena katedrála svatého Víta na Pražském hradě.
27. září 1929 byly poprvé vystaveny pro veřejnost korunovační klenoty.
29. září 1829 byl v Londýně založen Scotland Yard.
30. září 1929 začala pokusně vysílat britská televizní společnost BBC.
30. září 2009 zahynulo při zemětřesení na indonéském ostrově Sumatra 1 100 lidí.


Výročí slavných osobností

1. září 1689 se narodil Kilián Ignác Dientzenhofer, český architekt německého původu, představitel vrcholného baroka, pátý syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera. S otcem spolupracoval např. při stavbě benediktinského kostela sv. Markéty na Břevnově nebo při práci na tzv. broumovské skupině kostelů. Mezníky v tvorbě architekta tvoří stavba kostela sv. Vojtěcha v Počaplech na Litoměřicku a kostel sv. Bartoloměje na Starém Městě pražském. Tyto kostely už mají osobitou „dientzenhoferovskou“ dispozici – tzn. dynamická podélná centrála, půdorysné pronikání oválů a elips. Mezi další díla řadíme kostel sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech, pražskou Invalidovnu a mnoho dalších.

  • 330. výročí narození († 12. prosince 1751)

1. září 1929 se narodila Květa Fialová, herečka. Roku 1958 ji Jan Werich angažoval do divadla ABC, kde působila až do roku 1991. V převážně komediálním repertoáru obdivovalo publikum její šarm, jemný smysl pro ironii a parodickou nadsázku. To prokázala např. úspěšná inscenace Higginsovy černé komedie Harold a Maude. Hrála ve více než 120 filmech. Účinkovala v televizních inscenacích, seriálech i v dabingu. K jejím nejznámějším rolím patří postava barové zpěvačky Tornado Lou v parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Dále se objevila např. ve filmech Adéla ještě nevečeřelaBáječná léta pod psa, nebo v seriálu Bazén.

  • 90. výročí narození († 26. září 2017)

2. září 1964 se narodil Keanu Reeves, americký herec. Zahrál si v mnoha amerických snímcích např. Ďáblův advokát, ConstantineNebezpečná rychlost nebo legendární trilogie Matrix, v posledních letech stále intenzivněji zažívá pravý comeback své zářné kariéry. Mohou za to úspěchy filmů jako John Wick nebo Toy Story, ale také sílící podpora internetových komunit, jež se mění téměř v adoraci hercovy osobnosti.

  • 55. výročí narození

2. září 1894 zemřel Vojtěch Náprstek, cestovatel a vlastence. Byl považován za „Českého konzula“ všech Čechů žijících v zahraničí. Svůj rodný dům změnil roku 1862 na České průmyslové muzeum (dnešní Náprstkovo muzeum). Přispěvateli do jeho sbírek byli například cestovatelé Emil Holub, Josef jazykovědec Bedřich Hrozný nebo básník Julius Zeyer. V roce 1888 založil společně s Dr. Vilémem Kurzem st., Dr. Františkem Čížkem a architektem Vratislavem Pasovským Klub českých turistů. Své pokrokové smýšlení projevoval veřejně jako bezvěrec a hlásal je i po smrti, kdy si jako jeden z prvních Čechů přál být zpopelněn.

  • 125. výročí úmrtí (* 17. dubna 1826)

2. září 1969 zemřel Ho Či Min, vietnamský státník, vůdce boje za národní osvobození. Vedl osvobozenecké levicové hnutí Viet Minh proti Vichistické Francii a japonským okupačním silám. Po Srpnové revoluci vyhlásil Ho Či Min 2. září 1945 vietnamskou nezávislost a byl zvolen doživotním prezidentem. V letech 1945–1955 zároveň zastával funkci premiéra. Během války v Indočíně vedl Ligu za nezávislost Vietnamu v boji proti francouzské koloniální nadvládě. Rovněž stál v čele Severního Vietnamu během války ve Vietnamu proti Američanům a jejich spojencům. Byl také spisovatelem, novinářem a básníkem. Mluvil plynně francouzsky, anglicky, rusky, kantonsky a mandarínsky. Jako prezident bydlel v domku zahradníka vedle bývalého paláce francouzského guvernéra.

  • 50. výročí úmrtí (* 19. května 1890)

3. září 1984 zemřel Jan Zábrana, český básník a překladatel. Zaměřil se zejména na ruskou, anglickou a americkou prózu a poezii a pro české čtenáře objevil četné pozoruhodné autory a hodnotná díla. Patří k nim např. překlad Osipa Mandelštama, či Borise Pasternaka. Především však znovuobjevil a do českého jazykového a literárního světa přivedl ojedinělé literární dílo ruského židovského autora Isaaka Babela. Babelova Rudá jízda byla do češtiny poprvé přeložena již roku 1928. Jan Zábrana však literární kvalitu díla podtrhl a umocnil svým básnickým citem a vybroušeným překladatelským řemeslem. Vedle překladatelské činnosti se věnoval vlastní literární tvorbě, především poezii. Celé jeho básnické dílo bylo vydáno posmrtně v souborech Jistota nejhoršího (1991) a Básně (1993). Spolu s Josefem Škvoreckým napsal několik detektivek (Vražda v zastoupení, 1967) a dětskou knížku Táňa a dva pistolníci (1965).

  • 35. výročí úmrtí (* 4. červen 1931)

4. září 1934 se narodil Jan Švankmajer, filmový režisér, animátor a výtvarník. Švankmajerův těžko zařaditelný výtvarný styl se v 60. letech rozvíjel souběžně s prací v divadle a s tvorbou animovaných filmů. Kolem roku 1960 se krátce zabýval strukturální abstrakcí, ale záhy se vrátil k figuraci a od konce 60. let se hlásí k surrealismu. Skupinový zájem surrealistů o všechny druhy imaginativních experimentů byl podkladem pro vznik kolektivních sborníků, věnovaných tématům interpretace, analogie, erotismu a taktilismu. Švankmajer považuje imaginaci za dar, který polidštil člověka. Silnou a trvalou inspirací jsou pro něj sbírky kuriozit, lidové loutkářství, naivní lidové umění, africké a polynézské masky a fetiše a art brut. Švankmajer usiluje o to, aby jeho filmy i v těch nejfantastičtějších momentech vypadaly jako záznamy reality. Jako filmař proslul zejména schopností animovat libovolný materiál. Jeho filmy jsou subversivní a neohlížejí se na žádná tabu, konvence a předpisy rozumu. Jsou vzpourou proti konzumnímu světu, radikální revolucí, osvobozením od strnulé reality a návratem do světa svobodné hry.

  • 85. výročí narození

4. září 1989 zemřel Georges Simenon, belgický spisovatel. Nejprve psal psychologické romány, později v roce 1930 začal psát také detektivní romány s hlavní postavou komisaře Maigreta. Často cestoval, po válce žil v Kanadě, USA, ve Francii a ve Švýcarsku. Napsal více než 200 románů a 150 kratších povídek. Jeho romány byly překládány do mnoha jazyků světa a desítky z nich byly zfilmovány. Pouze postavu komisaře Maigreta ztvárnilo po celém světě postupně nejméně 29 filmových a televizních herců, tři z nich ve třech rozsáhlých televizních seriálech, snad nejznámější z nich byl francouzský herec Jean Gabin, který si tuto postavu zahrál ve třech celovečerních hraných filmech.

  • 30. výročí úmrtí (* 13. února 1903)

5. září 1694 se narodil František Antonín Míča, hudební skladatel a kapelník. Ve své hudebně dramatické tvorbě navazoval především na hudbu barokních mistrů. Jeho vzory byli skladatelé jako Antonio Vivaldi nebo Antonio Caldara. V roce 1730 zkomponoval italskou operu L’origine di Jaromeritz in Moravia, která záhy zazněla i v překladu do češtiny (O původu Jaroměřic na Moravě) a je považována za první operu provozovanou v českém jazyce. Míča respektoval kompoziční principy opery seria. Jeho kompozice korespondují do značné míry s termínem galantní styl. K hlavním znakům tohoto stylu patří určitá volnost kompoziční práce, kantabilní melodie a úsporná a jednoduchá harmonie distancující se od učeného a propracovaného slohu vrcholného baroka, zejména pak od polyfonie. Hudba měla být určena spíše uším milovníků hudby než očím znalců.

  • 325. výročí narození († 15. února 1744)

5. září 1829 se narodil Josef Václav Frič, spisovatel, novinář a politik. Již jako student pracoval na přípravě a průběhu revolučních akcí roku 1848. V revoluci byl nadšen nejradikálnějšími myšlenkami, byl ve styku s tajným spolkem Repeal a revolučními demokraty, a účastnil se demonstrací a bojů na barikádách. Po potlačení revoluce byl na J. V. Friče vydán zatykač. Uprchl před zatčením do Vídně a do Prahy se mohl vrátit až po amnestii v roce 1849. Pobýval v různých evropských městech - v Paříži, Záhřebu, Londýně, Petrohradě atd. Působil jako novinář, dopisovatel, překladatel, politický agitátor ve prospěch českých záležitostí. Redigoval almanach Lada Nióla a některé časopisy v Paříži, Ženevě, Berlíně a Záhřebu. Fričova literární tvorba zahrnuje subjektivní a politickou lyriku, epiku, povídky, paměti, dramata a překlady.

  • 190. výročí narození († 14. říjen 1890)

7. září 1914 se narodila Lída Baarová, herečka. Byla vyhledávanou představitelkou sličných dívek a mladých žen. V roce 1934 ji berlínská filmová společnost UFA angažovala do hlavní role filmu Barkarola (1934). V Německu i v Československu šla z filmu do filmu (Muž přes palubuKomediantská princeznaŠvadlenka) až do roku 1938, kdy se zkompromitovala milostným vztahem s Josephem Goebbelsem a za dramatických okolností se z Berlína vrátila do Prahy. Poprvé po svém návratu se českému publiku představila v hlavní roli Krškova lyrického filmu Ohnivé léto (1939). Diváckou popularitu si znovu získala např. ve filmu Dívka v modrém, za který získala Národní filmovou cenu. V roce 1943 odjela do Itálie, kde během dvou let natočila sedm filmů. V roce 1945 byla v Československu zadržena a pro své styky s Němci obviněna z velezrady. Nakonec byla osvobozena, ale v českém filmu, pokud nemluvíme o dokumentech natočených po roce 1989, si už nikdy nezahrála.

  • 105. výročí narození († 28. říjen 2000)

7. září 1964 se narodil Sagvan Tofi, herec, zpěvák a model. Otec je irácký Kurd a matka Češka, seznámili se během studií v Československu. V roce 1983 byl vybrán do jedné ze dvou hlavních rolí ve filmu Vítr v kapse, kde se poprvé setkal s Lukášem Vaculíkem. Pro tandem Tofi / Vaculík pak vznikl snímek Kamarád do deště, který si svou popularitu získal i díky hitu Dávej ber. Herci si společně zahráli i v pokračování Kamarádů – Příběh z Brooklynu.

  • 55. výročí narození

7. září 1899 zemřela Karolina Světlá, spisovatelka. Je zakladatelkou českého románu. Navázala na tvorbu B. Němcové, připojila se k uměleckému programu májovců. V rané tvorbě čerpala náměty z pražského měšťanského prostředí, z něhož sama pocházela (Zvonečková královnaČerný Petříček). V románech z Podještědí (Vesnický románKříž u potokaFrantinaNemodlenec) zobrazila duchovní a mravní katarzi postav zosobňujících ideální hodnoty a idealizovaný lidový mýtus o životním koloběhu ještědského kraje. Hrdiny uváděla do neobvyklých, tajemných až fantastických příběhů a předurčila jim dějovou motivaci vedoucí k mravnímu sebepoznání. Postavení venkovských žen a jejich obrodného působení na své okolí zachytila i v povídkách.

  • 120. výročí úmrtí (* 24. února 1830)

8. září 1949 zemřel Richard Strauss, německý hudební skladatel pozdější éry romantismu. Proslavil se zvláště svými symfonickými básněmi a operami. V roce 1900 se setkal se spisovatelem a básníkem Hugem von Hofmannsthal, který pro Strausse napsal většinu libret (opery: SalomeElaktraRůžový kavalírAriadna na Naxu apod.) Hudební tvorba Richarda Strausse je jedinečná a nezaměnitelná. Mezi jeho skvostná orchestrální díla patří Eulenšpíglova šibalstvíDon QuijoteAlpská symfonie nebo Sinfonia domestica. Na konci druhé světové války vznikly jeho Metamorfózy pro 23 smyčcových nástrojů, dílo hluboké hudební reflexe, které ve skice opatřil mottem "Smutek na Mnichovem".

  • 70. výročí úmrtí (* 11. června 1864)

8. září 1979 se narodila P!nk, americká zpěvačka, textařka a skladatelka, vlastním jménem Alecia Beth Moore. Na svém kontě má zatím osm studiových alb. Je trojnásobnou držitelkou Grammy, věnuje se i produkování skladeb a herectví, objevila se např. ve filmu Charlieho andílci: Na plný pecky. Je vdaná za motokrosového závodníka Careyho Harta. V roce 2000 debutovala R&B počinem Can't Take Me Home, singl There You Go se rychle dostal mezi 40 nejhranějších skladeb v USA. Masivní průlom zaznamenala pop rocková deska M!ssundaztood. Za píseň "Get the Party Started" byla nominována na Grammy. V českých rádiích úspěšně rotovaly skladby Stupid GirlsU+Ur Hand a Dear Mr. President. Posledním počinem je deska Beautiful Trauma z roku 2017.

  • 40. výročí narození

8. září 1919 se narodila Meda Mládková, sběratelka umění, historička, mecenáška, zakladatelka Nadace Jana a Medy Mládkových a Musea Kampa. Po skončení druhé světové války, kterou strávila částečně v zahraničí, vystudovala ve Švýcarsku ekonomii. Po komunistickém puči se odmítla vrátit do Československa a zůstala v cizině. V Paříži, kde v padesátých letech žila, provozovala české nakladatelství Editions Sokolova a zároveň vystudovala dějiny umění. Ve francouzské metropoli se seznámila s malířem českého původu Františkem Kupkou, jehož díla začala intenzivně sbírat. V roce 1960 se přestěhovala do Washingtonu. Při svých návštěvách v Americe u Mládkových pobýval kupříkladu legendární spisovatel Bohumil Hrabal nebo pozdější prezident Václav Havel. Od roku 1967 jezdila Meda Mládková do Československa a pravidelnou sběratelskou činností podporovala umělce, kteří nemohli svobodně vystavovat. Tato sbírka je základem dnešního Musea Kampa, které založila po svém návratu do Čech po sametové revoluci v roce 1989.

  • 100. výročí narození

8. září 1839 se narodil Antonín Petrof, podnikatel, zakladatel firmy Petrof. Vyučil se truhlářem v dílně svého otce Jana Petrofa. Roku 1857 se odjel učit stavitelem klavírů do Vídně k firmám Heitzman, Ehrbar a Schweighofer. Roku 1864 se vrátil do Hradce Králové, postavil svůj první koncertní klavír a o rok později přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na dílnu klavírnickou. Postupně se vypracoval a zařadil se mezi nejvýznamnější výrobce klavírů a pian v Evropě. Mezi zákazníky firmy Petrof patřil také císařský dvůr a v roce 1899 Antonín Petrof obdržel privilegium c. a k. dvorního dodavatele a byl mu propůjčen titul tajného dvorního rady. V roce 1932 získala firma Petrof licenci na výrobu elektroakustických klavírů značky Neo-Bechstein, později přejmenované na Neo-Petrof. V závodech se pod hlavičkou Petrof vyráběly také nástroje jiných značek. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl podnik Petrof znárodněn. V letech 1991 až 1998 byl podnik reprivatizován.

  • 180. výročí narození († 9. srpna 1915)

9. září 1984 zemřel Walter Kaufmann, hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent, narozený v Čechách. Studoval na Německé univerzitě v Praze filozofii a hudební vědu. Vedle toho studoval v Berlíně na Hochschule für Musik. Po dokončení studia byl dirigentem v několika menších evropských divadlech a symfonických orchestrech. Vzhledem ke svému židovskému původu byl nucen v roce 1934 opustit Evropu a odešel do Indie, kde se stal ředitelem oddělení evropské hudby v All-India Radio v Bombaji. Po skončení 2. světové války pracoval jako hostující dirigent BBC v Londýně a jako hudební asistent ve filmových studiích J. Arthur Rank films. V roce 1947 se přestěhoval do Kanady. Nejprve byl vedoucím klavírního oddělení konzervatoře v Halifaxu. O rok později se ve Winipegu stal dirigentem nově vytvořeného symfonického orchestru Winnipeg Symphony Orchestra a ředitelem jeho smíšeného sboru Winnipeg Philharmonic Choir. V roce 1964 získal americké občanství. Věnoval se zejména hudbě Indie, Tibetu a Číny. Sbíral etnickou hudbu v Tibetu, Nepálu, Bhútánu a v některých regionech Indie. Zkomponoval např. suitu pro velký orchestr Praha, Slovanské tance, či Dvě české skici pro housle a klavír.

  • 35. výročí úmrtí (* 1. dubna 1907)

13. září 1874 se narodil Arnold Schoenberg, rakouský skladatel, hudební teoretik a příležitostný malíř. Většinu svých hudebních skladeb vytvořil mimo tradiční tonální systém – v tzv. atonalitě. Vymyslel také metodu hudební skladby dodekafonii používající 12 zrovnoprávněných tónů chromatické stupnice jako materiál k nově pojatému systému hudební kompozice. Mezi jeho klasická atonální díla patří Drei Klavierstücke (Tři skladby pro klavír),Op. 11, z roku 1909. Schoenberg věřil, že bude moci dát s tímto systémem každému dílu vnitřní pojítko. Ačkoliv dodekafonii nikdy ve svých hodinách teorie neučil a původně ji vytvořil pouze jako řešení svého osobního tvůrčího konfliktu, ujali se jí nadšeně jeho žáci, kteří kompoziční postupy dále rozpracovali a rozšířili. Dnes je zcela nemyslitelné, že by s ní nebyl student kompozice seznámen. Kolem Schoenberga vznikl kruh stejně smýšlejících žáků a interpretů, kteří jsou označováni jako druhá vídeňská škola.

  • 145. výročí narození († 13. července 1951)

15 září 1859 zemřel Václav Kliment Klicpera, spisovatel a dramatik. Byl prvním skutečným dramatikem národního obrození, autorem několika desítek her. Tato dramata jsou v nejrůznějších stylech od historických dramat vysokého stylu, rytířských her přes frašky a komedie až k hrám situovaným do současnosti. Napsal celkem 57 divadelních her. Hojně využíval tzv. metodu kuklení – někdo se vydává za něco, co není, nebo za někoho, kým není. Jeho dílo mělo na českou tvorbu poměrně velký vliv, který je patrný např. v Tylových dílech. K jeho nejznámějším hrám patří Divotvorný klobouk nebo Hadrián z Římsů.

  • 160. výročí úmrtí (* 23. listopadu 1792)

15. září 1984 se narodil Harry, princ z Walesu, mladší syn britského následníka trůnu prince Charlese a jeho první ženy princezny Diany. Jako vnuk královny Alžběty II. je šestý v pořadí na trůn Spojeného království a ostatních zemí Commonwealthu. V roce 2005 začal navštěvovat královskou vojenskou akademii v Sandhurstu pod jménem Henry Wales. Dlouhou dobu chtěl být jako voják nasazen ve skutečném válečném konfliktu, jeho účast v Iráku byla ale zamítnuta. Nakonec se roku 2007 dostal do Afghánistánu. Odtud však musel být odvolán zpět do vlasti po 77 dnech, protože se o jeho službě v Afghánistánu dozvěděl tisk a mohl být dobrým terčem pro nepřítele. Princ Harry v minulosti často upoutával pozornost skandálními výstupy. 19. května 2018 si vzal americkou herečku Meghan Markle.

  • 35. výročí narození

15. září 1894 se narodil Jean Renoir, francouzský režisér, scenárista, producent, herec a spisovatel. Své první filmy financoval z prodeje několika obrazů svého otce (August Renoir). Hlavní roli v renoirových avantgardistických němých filmech hraje Andrée Heuschlingová, poslední modelka jeho otce. Jeho první zvukový film On purge bébé (1931) znamenal velký komerční úspěch. Realistické uplatnění zvuku se stal jedním z charakteristických znaků jeho díla. Jeho filmy Velká iluze (1937) a Pravidla hry (1939), dnes v dějinách filmu označované za klasické, byly při svém uvedení silně kritizovány. V roce 1940 emigroval do USA, kde získal smlouvu u 20th Century Fox. Podařilo se mu asimilovat se v americkém filmovém průmyslu. Po druhé světové válce pracoval opět v Evropě. Zde vznikly snímky Toni (1935), který předjímal neorealismus a v roce 1959 film tzv. Nové vlny Snídaně v trávě. Do Francie se již nevrátil a žil v Hollywoodu. Televizní produkce Malé divadlo Jeana Renoira (1969) byla jeho posledním dílem. V roce 1975 byl za celoživotní dílo oceněn Oscarem.

  • 125. výročí narození († 12. února 1979)

16. září 1954 se narodil Stanislav Hložek, zpěvák. Společně s Petrem Kotvaldem začali kariéru v roce 1981 singlem Oh Suzi / Anna Maria, největší úspěch však slavili v roce 1982 s písní Holky z naší školky. Hudbu k písničce napsal Karel Vágner, s textem Pavla Žáka. Celkem se prodalo více jak 1 milion nosičů. Velký úspěch měla i píseň Můj čas, kterou nazpíval s Hanou Zagorovou a Petrem Kotvaldem. Tato úspěšná písnička byla hlavní písní seriálu Sanitka, který si získal velkou popularitu. V 90. letech 20. století založil agenturu S. A. Production, která se podílí a vytváří dětské pořady, kterým se věnoval jako zpěvák i moderátor. Má kladný vztah k lidové hudbě, v Kongresovém centru uvádí zábavný pořad nazvaný Posezení u cimbálu. Vedle koncertů vystupoval též v muzikálu Tři mušketýři v roli Porthose v Divadle Hybernia. Nazpíval písničky pro dětské seriály Želvy NinjaRodina NessovaLétající JesterSport Billy atd.

  • 65. výročí narození

17. září 1979 zemřel Miloslav Kabeláč, hudební skladatel a pedagog. Patří k nejvýraznějším českým skladatelským osobnostem 20. století. Záhy si vytvořil osobitý sloh, pro který je typická strohá melodika a harmonie, důmyslná polyfonie a důsledná architektonika malých i velkých skladeb. V intervalové struktuře zkoumal také možnosti tzv. intervalové augmentace a diminuce, inverze a dalších postupů, které do hudby přinesla tzv. 2. vídeňská škola. Mezi první zralé kompozice tohoto slohu patří protiokupační kantáta Neustupujte! (1939), provedená poprvé po skončení druhé světové války. Zpočátku a ve válečných letech se Kabeláč orientoval na komorní opusy i tvorbu symfonickou (1. a 2. symfonie), postupem času začaly dominovat práce s velkým obsazením (Mysterium časuZrcadlení), které jsou jeho nejvýznačnějšími díly - spolu se skladbami pro bicí, které se již ve své době prosadily na evropských pódiích (Osm invencíOsm ricercarů). V 60. letech, která mu přinesla široké uznání v podobě Státní ceny i zahraničních objednávek, přijal řadu podnětů zahraniční avantgardy, které organicky začlenil do svého kompozičního tvarosloví. Byl jedním z prvních propagátorů elektroakustické hudby v Československu.

  • 40. výročí úmrtí (* 1. srpna 1908)

17. září 1949 se narodil Michael Rittstein, výtvarník. Patří k nejvýznamnějším představitelům expresivní figurální malby. Je otcem sochaře Lukáše Rittsteina, a "Miki-discjockey" (Mikuláše). Je členem výtvarných skupin „12:15“, „Pozdě, ale přece“, „Nová skupina“ a „SVU Mánes“. Je zastoupen v četných významných sbírkách, kupř. Národní galerie v Praze, Galerie hl. města Prahy, Českého muzea výtvarných umění v Praze, Památníku národního písemnictví Praha, oblastních galeriích v Česku, na Ministerstva kultury ČR, Centre G. Pompidou v Paříži, ve vídeňském Albertinum, a soukromých sbírkách v Česku, Evropě a USA.

  • 70. výročí narození

17. září 1899 se narodila Marta Gottwaldová, manželka čtvrtého československého prezidenta Klementa Gottwalda. Pokoušela se vyučit číšnicí, ale učení nechala a začala pracovat jako služka. I když Marta Gottwaldová nikdy nevstoupila do KSČ, byla svému manželovi věrnou společnicí a trpěla všechny nepříjemnosti, které plynuly z toho, že její manžel byl komunistickým extrémistou v demokratickém Československu. V listopadu 1938 společně emigrovali do SSSR, kde se Gottwald stal tajemníkem Exekutivy Komunistické internacionály. Po válce se jejím zetěm stal Alexej Čepička, budoucí armádní generál a ministr. Poté, co se Klement Gottwald po převratu v roce 1948 stal prezidentem, stala se Marta první dámou Československa. Stylem se snažila napodobit svou předchůdkyni Hanu Benešovou, ale vzhledem ke zcela odlišnému zázemí, výchově se jí zdaleka nepodařilo dosáhnout její elegance a už vůbec ne obliby a popularity.

  • 120. výročí narození († 28. října 1953)

18. září 1959 se narodil Jakub Smolík, zpěvák. Během své kariéry Jakub spolupracoval s celou řadou osobností české hudební scény, jako např. s herečkou, zpěvačkou a moderátorkou Šárkou Tomanovou, Jiřím Zmožkem, Radoslavem Brzobohatým, Michalem Davidem, v jeho klipech se objevily krásky Petra Voláková nebo Eva Vejmělková. V roce 2003 byl v anketě Český slavík zvolen skokanem roku. V roce 2005 obdržel zlatou desku za CD Chci ti říct. Jakub patří k českým interpretům s největší fanouškovskou základnou, možná i proto, že jeho koncerty jsou obohaceny humorem i jevištní zábavou, a tedy se od běžného koncertu blíží k zábavné show. Těží ze své image, skladatelských kousků Z. Bartáka, F. Kasla nebo J. Zmožka, ale i vytříbeného vkusu pro výběr cover verzí starších českých šlágrů, které mladší část publika dnes zná především díky němu.

  • 60. výročí narození

18. září 1924 se narodil Ivan Diviš, básník a esejista. Je považován za jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších českých autorů 2. poloviny 20. století. Patří k básnické generaci, která začala psát za doby protektorátu. Zpočátku byl zaměstnán v knihkupectví a nakladatelství Václav Petr. Na začátku 50. let působil jako editor v redakci Rudého práva. V roce 1969 emigroval do západního Německa. Stal se spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa se sídlem v Mnichově. Po sametové revoluci nadále setrvával v Německu, do Prahy se vrátil až v roce 1997, dle vlastního tvrzení pouze z ekonomických důvodů. Žil v domě v ulici Pod Strahovem. Zemřel 7. dubna 1999 v Praze na následky pádu ze schodů ve vlastním domě.

  •  95. výročí narození († 7. dubna 1999)

20. září 1934 se narodila Sophia Loren, italská herečka, která se v 60. letech 20. století stala hvězdou světové kinematografie, stejně tak byla považována za sexuální symbol. Ve čtrnácti letech byla vybrána v soutěži krásy mezi 12 princezen moře. Brzy na to odjela s matkou do Říma, aby si zahrála otrokyni ve filmu Quo Vadis (1951). V Římě zůstala i po dokončení filmu a pracovala jako modelka pro časopisy. V soutěži Miss Řím, kde skončila druhá, si ji všiml o 20 let starší producent Carlo Ponti. Pomohl jí získávat menší roličky a po natočení filmu Pýcha a vášeň s Cary Grantem a Frankem Sinatrou přišly skutečně velké role. V roce 1960 získala Oskara za svou roli v De Sicově filmu Horalka. Jejím nejčastějším filmovým partnerem byl známý italský herec Marcello Mastroianni. V roce 1991 také obdržela Oscara za celoživotní herecké dílo.

  • 85. výročí narození

20. září 1979 zemřel Ludvík Svoboda, československý generál a prezident. Během druhé světové války vedl 1. československý armádní sbor na východní frontě. Po osvobození Československa byl v letech 1945 až 1950 ministrem národní obrany. Po dlouhých letech v ústraní byl v roce 1968 zvolen prezidentem Československé socialistické republiky. Jeho druhé funkční období bylo de facto ze zdravotních důvodů předčasně ukončeno v roce 1975 na základě pro tento účel přijatého ústavního zákona č. 50/1975 Sb.

  • 40. výročí úmrtí (* 25. listopadu 1895)

20. září 1994 zemřel Petr Čepek, herec. Po ukončení DAMU odešel do ostravského Divadla Petra Bezruče, kde působil do roku 1965. V tomto roce se s několika kolegy a režisérem Janem Kačerem přesunul do Prahy a stal se členem souboru nově vznikajícího Činoherního klubu, kde působil až do své smrti, podílel se zde na vzniku mnoha slavných inscenací (MandragoraZločin a trestRevizor, aj.) V létě 1989 podepsal petici Několik vět, v listopadu téhož roku se podílel na zrodu Občanského fóra. Účastnil se jednání s tehdejším ministerským předsedou Ladislavem Adamcem, 25. listopadu 1989 vystoupil na demonstraci na Letenské pláni. Počátkem devadesátých let učil herectví na DAMU, v ročníku s Věrou Galatíkovou a Jaroslavem Vostrým. V roce 1994 mu byla udělena in memoriam Český lev za dvojroli ve Švankmajerově filmu Lekce Faust.

  • 25. výročí úmrtí (* 16. září 1940)

21. září 1934 se narodil Leonard Cohen, kanadský písničkář. Již během univerzitních studií vydal v roce 1956 svoji první sbírku básní. Vedle poezie mu během šedesátých let 20. století vyšly také dva romány. Jeho hudební kariéra mnohonásobně překryla Cohenovy původní spisovatelské aktivity. Vlastní jsou mu metafory a jiné básnické prostředky, odlišné od obvyklé písňové tvorby. V jeho dílech se často objevují témata náboženství, izolace a složitých mezilidských vztahů. Přestože byl Cohen původem Žid, od sedmdesátých let se věnoval také buddhismu. Během své dlouhé kariéry získal Cohen mnoho ocenění, od uvedení do různých síní slávy, přes výroční ocenění Grammy až po nejvyšší kanadské civilní vyznamenání, Řád Kanady. Cohenova hudba inspirovala i ostatní písničkáře a objevila se ve více než stovce coververzí. Jeho písně rovněž hudebně doprovodily mnoho filmů či televizních seriálů.

  • 85. výročí narození († 7. listopadu 2016)

23. září 1884 se narodil Josef Váchal, výtvarný umělec, básník a spisovatel. Jeho tvorba byla ovlivněna expresionismem a prvky symbolismu, naturalismu a secese, pokoušel se však o vlastní stylově nevyhraněné umělecké vyjádření. Hlavní část jeho díla spadá do období první republiky, naopak za komunistického režimu měl existenční problémy. Mezi nejznámější díla patří kniha Krvavý román nebo ilustrace k Demlovu Hradu smrti. Během svého života nebyl doceněn, jistého uznání se mu dostalo až titulem zasloužilý umělec v roce 1969.

  • 135. výročí narození († 10. května 1969)

23. září 1944 se narodil Ivan Martin Jirous, básník, publicista, výtvarný kritik a disident. Je znám především spoluprací s nezávislou rockovou skupinou The Plastic People of the Universe. V době normalizace byl za své politické názory pětkrát vězněn. Stal se držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za dílo Magorovy labutí písně. Zabýval se zahraniční výtvarnou modernou (ruská avantgarda, Lucio Fontana, Andy Warhol), vztahem beatové hudby k umění, později zejména výtvarníky z okruhu Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu Zajímalo ho i staré umění, např. Kuks nebo sochař Václav Levý. Přispíval do časopisů Ateliér, Divadlo, Host do domu, Sešity pro literaturu a diskusi, Výtvarná práce, Výtvarné umění, Výtvarný život, do zahraničního periodika Art Canada a exilového Svědectví a do samizdatové edice Vokno.

  • 75. výročí narození († 9. listopadu 2011)

23. září 1939 zemřel Sigmund Freud, česko-rakouský lékař a psychiatr. Narodil se v moravském Příboře v německy mluvící židovské rodině pocházející z Haliče. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. Okolo této terapeutické techniky rozvinul rozsáhlý teoretický systém popisující člověka z hlediska psychologického, filozofického i antropologického. Systém má několik větví, z nichž nejvýznamnější je pudová teorie (libido, vývojová stadia libida, narcismus, pud smrti), tzv. první topika (přání, výklad snů, oidipovský komplex, nevědomí, předvědomí, vědomí) a tzv. druhá topika (ego, superego a id). Velkou pozornost věnoval též kultuře a náboženství. Byl 3. nejcitovanějším psychologem 20. století.

  • 80. výročí úmrtí (* 1856)

24. září 2009 zemřela Ljuba Štíplová, scenáristka, spisovatelka, autorka knížek pro děti. Její pseudonym byl původně Miloš Štípl, což je jméno jejího manžela. V roce 1969 vytvořil Jaroslav Němeček časopis Čtyřlístek se stejnojmenným seriálem. Štíplová vyhověla žádosti o spolupráci a od 6. čísla tvořila pro komiks scénáře. Věnovala se také dalším dětským knihám nebo scénářům večerníčků. Spolupracovala i s časopisem VTM, v ročníku 1963 v něm uveřejnila humoristicky laděnou sci-fi povídku Informace pro Apise.

  • 10. výročí úmrtí (* 30. dubna 1930)

24. září 1709 se narodil John Cleland, anglický spisovatel, autor prvního pornografického románu. Finanční problémy jej roku 1748 dostaly do vězení pro dlužníky Fleet Prison, kde pro dluh 840 liber (dnes přibližně sto tisíc liber) strávil více než rok. Ve vězení napsal Cleland svůj slavný erotický román Memoirs of a Woman of Pleasure, známý spíše podle jména hlavní hrdinky Fanny Hill, který vyšel ve dvou částech, první díl v listopadu 1748 a druhý v únoru 1749. Kniha obsahuje v první osobě vyprávěný příběh londýnské kurtizány a je zaměřena na otevřený popis lidského pohlavního styku a některých sexuálních úchylek, nikde však nepřekračuje únosnou hranici. Naopak vykazuje na svou dobu výrazné literární kvality a zobrazuje mravy tehdejší londýnské společnosti a dvojí život vážených politiků, diplomatů, státních úředníků a bohatých obchodníků. Z vězení byl Cleland propuštěn v březnu roku 1749, ale již v listopadu tohoto roku byl společně s vydavatelem románu znovu zatčen, neboť román vyvolal velké pobouření. Roku 1750 pak napsal silně zcenzurovanou verzi, za kterou byl opět zažalován, ale žaloba byla stažena a tato verze mohla být legálně uváděna na trh. Plný text románu nebyl ovšem více než sto let oficiálně vydán a román se šířil v nelegálních a často zkrácených a zvulgarizovaných edicích. Další Clelandova díla již nedosáhla popularity ani úrovně jeho literární prvotiny.

  • 310. výročí narození († 23. ledna 1789)

24. září 1739 se narodil Grigorij Potěmkin, ruský šlechtic. Po celý svůj život trpěl častými a dlouhodobými depresemi, stavy naprosté apatie a únavy, která trvala i několik měsíců, kdy se oddával náboženskému mysticismu, opíjel se, odmítal se mýt a převlékat. V roce 1762 došlo ke státnímu převratu a moci v Rusku se ujala Kateřina II. On sám sice nepatřil k předním organizátorům tohoto převratu, ale aktivně se na něm podílel, za což byl carevnou náležitě odměněn a povýšen na podporučíka gardy. Získal také funkci carského podkomořího. Stal se jedním z nejbohatších a nejvlivnějších mužů Ruska, milencem Kateřiny II. Velké. Získal titul hraběte, následně v roce 1776 i titul říšského knížete, který mu na přání carevny udělil rakouský císař Josef II. Byl neoficiálním spoluvladařem, rádcem a přítelem Kateřiny II. Veliké až do své smrti.

  • 280. výročí narození († 16. října 1791)

24. září 1959 se narodil Miroslav Vladyka, herec. Po ukončení svých studií DAMU v roce 1982 působil až do roku 1996 ve Vinohradském divadle, odkud posléze přešel do Studia Ypsilon. Nyní je hercem ve svobodném povolání, hostuje v Divadle ABC (Městská divadla pražská). Společně s Bárou Štěpánovou uváděl v České televizi dokumentární cestopisný pořad Cestománie. V roce 2008 vyšlo CD Pověsti moravských hradů a zámků, které Miroslav Vladyka vypráví za doprovodu kapely Čechomor. Miroslav Vladyka také uváděl pořad Zatopené osudy vysílaný na České televizi, který vyprávěl osudy vesnic, které musely ustoupit při výstavbě přehrad.

  • 60. výročí narození

24. září 1954 se narodila Zdenka Tichotová, zpěvačka, od roku 1974 stálice souboru Spirituál kvintet jakož i bývalá sólová zpěvačka legendární trampské a folkové skupiny Brontosauři. Od roku 1976 je manželkou muzikologa a loutnisty Jiřího Tichoty, uměleckého vedoucího skupiny Spirituál kvintet.

  • 65. výročí narození

24. září 1914 se narodil Jiří Kolář, básník a výtvarník, dramatik, překladatel, sběratel umění a mecenáš samizdatové literatury a mladých umělců. Je jedním z nejvýznamnějších českých výtvarníků a autorem mnoha originálních výtvarných technik. Nejzávažnější Kolářovo dílo je sbírka Prométheova játra. V textech klade velký důraz na morálku a odpor ke všem formám totalitní vlády, a proto byl za toto dílo vyslýchán StB a vězněn. Do vydávání dalších Kolářových děl zasáhla po roce 1948 komunistická cenzura. Krátký návrat k literatuře koncem šedesátých let představuje knížka Návod k upotřebení. Obsahuje návody k malým poetickým akcím, spíše myšleným než prováděným. Kolář je nazýval "destatickou poezií".

  • 105. výročí narození († 11. srpna 2002)

25. září 1944 se narodil Michael Douglas, americký filmový herec, manžel herečky Catherine Zety-Jonesové. Pochází z umělecké rodiny, jeho otec Kirk Douglas patří již od 60. let k velkým hollywoodským hereckým hvězdám, i jeho maminka Diana Dill je známá britská herečka. První velká role přišla v roce 1969 ve snímku Hail, Hero!, za níž byl poprvé nominován na Zlatý glóbus coby objev roku. Jeho pravděpodobně nejslavnější role je Gordon Gekko, finanční magnát a padouch z filmu Wall Street, za kterou byl oceněn Oscarem. Zaujaly také jeho výkony v dalších komerčně úspěšných filmech jako např. HraSkandální odhaleníVolný pád nebo Základní instinkt. Mezi jeho nejznámější, neslavnější a celkově nejúspěšnější producentské počiny patří známý Formanův film Přelet nad kukaččím hnízdem.

  • 75. výročí narození

25. září 1949 Pedro Almodóvar, španělský filmový režisér. V roce 1987 spolu s bratrem Augustínem založili filmové studio El Deseo. Pedrovy snímky se těší mezinárodní popularitě u kritiků i „náročných“ diváků – film Vše o mé matce získal v roce 1999 Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film, druhého Oscara obdržel v roce 2003 za scénář ke svému filmu Mluv s ní, a to přesto, že ho španělská filmová akademie nenominovala v kategorii neanglicky mluveného filmu. Do češtiny byla přeložena i jeho kniha Venuše záchodků, sbírka povídek nebo časopiseckých sloupků z 80. let psaných fiktivní pornoherečkou a toaletářkou, vyjadřující se i k filmovému byznysu.

  • 70. výročí narození

25. září 1849 zemřel Johann Strauss starší, rakouský skladatel. Roku 1825 se oženil s dcerou hostinského Anne Streim a měli spolu 6 dětí, první syn byl slavný Johann. V tom období začal i komponovat. Založil si vlastní orchestr, se kterým se veřejnosti představil v létě 1826. Sympatie publika si získal rychle a od roku 1827 jeho skladby začaly vycházet v tištěné podobě. Pozdvihl valčík na novou uměleckou úroveň. Navíc byl i mistrem reklamy, díky čemuž se stal nejpopulárnějším muzikantem ve Vídni. Od roku 1838 odešel od své manželky a žil ve volném svazku s Emilli Trampusch až do jeho smrti a měli spolu 7 děti. V srpnu 1848 koncertoval pro císaře Ferdinanda a složil i slavný Radeckého pochod (německy Radetzky-Marsch), na počest maršála Jana Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče, který se vítězně vrátil z potlačení povstání v italských državách monarchie. Takto se otevřeně postavil na stranu císařské moci, čímž značně poklesla jeho popularita v očích veřejnosti.

  • 170. výročí úmrtí (* 1804)

25. září 1899 se narodil Ondřej Sekora, malíř, ilustrátor a spisovatel, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Pestrém týdnu 1927 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu. Sekora byl zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.

  • 120. výročí narození († 4. července 1967)

26. září 1329 se narodila Anna Falcká, česká královna druhá manželka Karla IV. Sňatkem Anny a Karla došlo k připojení Horního Falce (Nové Čechy) k zemím Koruny české. Svatba se konala v březnu 1349 ve městě Bacharachu. 1. listopadu 1349 byla Anna slavnostně korunována českou královnou ve Svatovítském chrámu. 17. ledna 1350 se Anně v Praze narodil vytoužený syn Václav, který ale ve věku necelých dvou let zemřel. Rok na to zemřela v Praze i Anna Falcká ve věku čtyřiadvaceti let. Po její smrti se Karel oženil s dědičkou Svídnicka Annou, s níž původně plánoval oženit právě svého syna Václava.

  • 690. výročí narození († 2. února 1353)

26. září 1889 se narodil Martin Heidegger, žák Edmunda Husserla, a jeden z nejvlivnějších filosofů 20. století, který ovlivnil mnoho myslitelů, mimo jiné Jean-Paula Sartra. Jeho největší přínos tkví v tom, že obnovil otázku po bytí čili ontologii, kterou podle něho moderní filosofie zanedbala. Až do totálního nasazení na konci války strávil většinu života přednášením na akademické půdě. Německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla a jeden z nejvlivnějších filosofů 20. století. Narodil se v chudé rodině bednáře a zároveň kostelníka. Místní farář si všiml jeho nadání a zajistil mu stipendium nejprve v Kostnici a od roku 1906 v biskupském semináři ve Freiburgu. Při četbě Brentana objevil Aristotela a scholastiku, což jeho myšlení trvale ovlivnilo. Promoval roku 1913 prací o psychologismu. Jeho dílo se často dělí na rané a pozdní období, přičemž dělítkem je tzv. "obrat" (die Kehre) někdy na počátku 30. let 20. století. Před svou smrtí Heidegger zorganizoval vydávání svých sebraných spisů, které rozvrhl do 102 svazků; od roku 1975 vyšlo doposud přes 60 svazků. Jeho nejznámějším dílem je Bytí a čas.

  • 130. výročí narození († 1976)

28. září 1924 se narodil Otakar Brousek starší, herec. V letech 1959 až 1990 působil ve Vinohradském divadle, kde zůstal do smrti jako stálý host. Ztvárnil více než 120 rolí klasického i současného divadelního repertoáru. Za jeho celoživotní mistrovství v činohře jej Herecká asociace v roce 2004 odměnila cenou Thálie. Účinkování ve filmu bylo vzácnější, i tak hrál přibližně ve 40 snímcích, např. Andělská tvářSvatby pana VokaMůj brácha má prima bráchu či F. L. Věk. Byl to herec s mimořádně precizní dikcí a vysoce kultivovaným hereckým projevem. Byl i výborným recitátorem, konferenciérem, dabérem a voiceoverem. Daboval například George Cowleyho v britském seriálu Profesionálové a celých jedenáct let postavu Albuse Brumbála v kouzelnické filmové sérii Harry Potter. V roce 1996 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

  • 95. výročí narození († 14. března 2014)

28. září 1944 zemřel Petr Ginz, dětský malíř z Terezínského ghetta. Již od útlého věku byl velmi aktivní a kultivovaný chlapec. Ještě v době německé okupace napsal vlastní román ("Návštěva z pravěku") ve stylu Julese Verna, který si sám ilustroval. Do Terezína byl transportován 22. října 1942 a dostal se na Domov č. 1, kam byli umisťováni nejnadanější chlapci z ghetta. Založil a redigoval dětský časopis Vedem. Zajímal se o literaturu, historii, malířství, zeměpis, filozofii, sociologii, ale také o technické obory. Po nemoci na podzim 1944 odjel jedním z posledních transportů do Osvětimi-Březinky. Tam byl podle očitého svědectví na osvětimské rampě přidělen ke skupině určené do plynových komor. V roce 2003 vylétl do kosmu první izraelský kosmonaut Ilan Ramon, který s sebou vzal kopii Petrovy kresby Měsíční krajina z roku 1942. Raketoplán při zpáteční cestě na Zemi shořel v atmosféře. Tragédie, kterou žádný člen posádky nepřežil, se odehrála 1. února 2003 – v den Petrových narozenin. Většinu svých zápisků a kreseb předal před transportem do Osvětimi své o dva roky mladší sestře Evě.

  • 75. výročí úmrtí (* 1. února 1928)

28. září 2014 zemřel Petr Skoumal, skladatel a textař. Od konce šedesátých let vystupoval s písničkářem Janem Vodňanským. Byl autorem scénické hudby k divadelním a televizním inscenacím, večerníčkům a k desítkám filmů (např. Jára Cimrman ležící, spící). Věnoval se také oceňované tvorbě písniček pro děti i vlastní sólové dráze. Psal hudbu mnohým hudebníkům, několik let působil jako člen kapely Etc... Vladimíra Mišíka, dlouhodobě spolupracoval například s Michalem Prokopem (složil např. píseň Kolej Yesterday).

  • 5. výročí úmrtí (* 7. března 1938)

28. září 1934 se narodila Brigitte Bardot, francouzská herečka, modelka, symbol 50. a 60. let. Jejím nejúspěšnějším filmem byl snímek A Bůh stvořil ženu. Známé a oblíbené byly však svého času téměř všechny filmy, ve kterých herečka účinkovala, např. Velké manévryPohrdáníSoukromý život apod. Filmovou kariéru se rozhodla ukončit v roce 1973. Svůj další život zasvětila boji za práva zvířat a publicistické činnosti.

  • 85. výročí narození
Vytisknout stránku Vytisknout stránku