Přejít na obsah Přejít na hlavní menu Přejít na podmenu
Česky | English

Svátky a významné dny v ČERVENCI

2. července        Světový den UFO
5. července        Mezinárodní den objetí zdarma
6. července        Světový den polibku
6. července        Světový den Tibetu
9. července        Světový den veterinárních lékařů
11. července      Světový den populace
14. července      Mezinárodní den alternativ ke spalovnám
20. července      Mezinárodní den šachu


Významné události 

1. července 1979 představila Firma Sony walkman.

2. července 1919 vystartovala vzducholoď R 34 k prvnímu transatlantickému letu.

2. července 1964 podepsal Lyndon Johnson zákon o občanských právech, kterým byla zakázána rasová segregace na veřejných místech.

3. července 1989 požádala nezávislá občanská hnutí vlády Varšavské smlouvy o přehodnocení jejich účasti na invazi do Československa v srpnu 1968.

4. července 1789 vyšlo v Praze první číslo Krameriových C. K. poštovských novin.

5. července 1849 vyšlo v Brně první číslo Moravských národních novin.

6. července 1609 vydal císař Rudolf II. v Praze majestát potvrzující svobodu víry.

6. července 1964 měl premiéru první film skupiny The Beatles – Perný den (A Hard Day's Night).

6. července 1964 byl v Nevadě uskutečněn experimentální nukleární výbuch, po němž vznikl 400 široký kráter.

6. července 1919 překonala vzducholoď R 34 jako první Atlantský oceán.

7. července 1839 byl příjezdem prvního vlaku do Brna zahájen provoz na železniční trati Brno – Vídeň.

7. července 1839 došlo k prvnímu železničnímu neštěstí v České republice. V pořadí třetí vypravený vlak najel do předchozího, který čekal před vranovickým nádražím u Břeclavi. Desítky osob byly zraněny. Strojvůdce Angličan W. Whaley se pak stal prvním odsouzeným železničářem v Evropě.

7. července 1919 odstoupila vláda Karla Kramáře.

8. července 1844 vypukly před Poříčskou branou v Praze srážky mezi dělníky a vojskem, způsobené nespokojeností se mzdami. Následovaly výtržnosti v centru a útoky na Židy a rabování jejich obchodů.

10. července 1819 byl zaveden nový učební plán pro gymnázia šest tříd, čtyři nižší (gramatikální třídy) a dvě vyšší (humanitní třídy).

11. července 1619 prolétlo nad Jimramovem podle kroniky „ohnivé mlýnské kolo“.

13. července 1934 získala Československá obilní společnost monopol na nákup, prodej, dovoz a vývoz obilí.

14. července 1789 byla dobytím věznice Bastilla v Paříži zahájena Velká francouzská revoluce.

15. července 1799 byla nalezena Rosettská deska, díky které byly později rozluštěny hieroglyfy.

15. července 1099 při první křížové výpravě dobyli západní křesťané (latinové) po dlouhém obležení baziliku Svatého hrobu v Jeruzalémě.

16. července 1979 se stal iráckým prezidentem Saddám Husajn.

17. července 1989 přednesl Miloš Jakeš v plzeňském kulturním domě v Červeném Hrádku projev odsuzující požadavky demokratizace.

18. července 64 se začal šířit obrovský požár z obchodnické čtvrti v Římě. Císař Nero ho údajně sledoval z bezpečné vzdálenosti, hrál přitom na lyru a zpíval.

19. července 1914 začala stavba brněnské kino Lucerna, druhého nejstaršího kina na území České republiky.

20. července 1969 dosedl na Měsíc přistávací modul Apolla 11, Neil Armstrong a Buzz Aldrin se stali prvními lidmi, kteří se procházeli na jiném vesmírném tělese.

20. července 1944 přežil Adolf Hitler pokus o atentát vedený Clausem von Stauffenberg.

21. července 1984 rozdrtil v americkém státě Michigan tovární robot člověka, což bylo zřejmě první úmrtí v souvislosti s činností robotů.

21. července 1479 se setkal král Vladislav Jagellonský v Olomouci s Matyášem Korvínem a potvrdili tzv. olomoucké smlouvy, které obnovovaly vnitřní mír v zemi.

21. července 1919 se přibližně 130 legionářů 1. střeleckého praporu v Železné Rudě rozhodlo, že vlast je v nebezpečí, načež uvěznili své důstojníky, vynutili si zvláštní vlak do Plzně a chystali se pokračovat do Prahy. Situace se vyřešila jednáním.

22. července 1934 uspořádal Konrad Henlein ve Šluknově veřejný projev za účasti 12 000 osob.

23. července 1829 si William Burt patentoval v USA psací stroj.

23. července 1969 přistálo Apollo 11 úspěšně ve vodách Tichého oceánu.

24. července 1919 byla v Brně založena Vysoká škola zemědělská.

25. července 1999 vyhrál americký profesionální cyklista Lance Armstrong poprvé etapový závod Tour de France.

25. července 1984 se stala sovětská kosmonautka Světlana Savická během své mise na lodi Sojuz T-7 první ženou na světě, která vystoupila do volného vesmíru.

26. července 1994 souhlasil ruský prezident Boris Jelcin se stažením ruských jednotek z Estonska.

28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, začala první světová válka.

28. července 1794 byla ukončena Velká francouzská revoluce popravou Maximiliena Robespierra a Louise de Saint-Just během Thermidorského převratu.

30. července 1419 proběhla První pražská defenestrace: Pražský lid vedený knězem Janem Želivským podnikl útok na Novoměstskou radnici. Přítomné konšely shodili z oken a ubili.

30. července 1119 se Prahou prohnalo jedno z nejsilnějších tornád v historii Česka.

31. července 1954 byl uskutečněn prvovýstup na druhou nejvyšší horu světa, K2.


Výročí slavných osobností

1. července 1804 se narodila George Sandová, francouzská spisovatelka. Ve svých více než 70 románech se soustředila především na otázku společenského postavení žen a stala se tak bojovnicí za jejich právo mít vlastní citový život. Dalším tématem, kterému se věnovala, je život na vesnici, který popisuje idealizovaným způsobem. Katolická církev zařadila „všechny milostné romány" této spisovatelky na Index zakázaných knih.

  • 215. výročí narození († 8. června 1876)

1. července 1899 se narodil Jindřich Plachta, herec. Hrál v kabaretech i divadlech. Spolupracoval s Vlastou Burianem i Voskovcem a Werichem. Filmovou hvězdou se stal až začátkem třicátých let, ale do konce války natočil skoro osmdesát filmů. K nejslavnějším patří Muži v ofsajdu nebo Cesta do hlubin študákovy duše.

  • 120. výročí narození († 6. listopadu 1951)

1. července 1934 se narodil Sydney Pollack, americký filmový režisér, producent, pedagog a herec. Proslul filmy Tootsie nebo Vzpomínky na Afriku. Mezi jeho nejlepší snímky patří film Koně se také střílejí z roku 1969.

  • 85. výročí narození († 26. května 2008)

1. července 1974 zemřel Juan Perón, argentinský prezident. Byl jedním z nejvýraznějších, nejkontroverznějších a také jeden z nejproslulejších politiků Jižní Ameriky 20. století. Perónova politika byla směsicí pravicového konzervativismu a nacionalismu s rozsáhlými sociálními reformami a různými populistickými kroky. Opíral se především o chudé městské vrstvy, ale jeho popularita silně opadla po smrti jeho ženy Evy Perónové v roce 1952. Na základě příběhu Evy a Juana Perónových vznikl muzikál Evita.

  • 45. výročí úmrtí (* 8. října 1895)

3. července 1854 se narodil Leoš Janáček, hudební skladatel. Přestože patří do generace české hudební moderny, je jeho styl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Ve světě je známý hlavně díky svým operám, kromě jiných kvůli velkému úspěchu opery Její pastorkyňa, uváděné pod názvem Jenůfa. Také jeho orchestrálně-vokální díla Glagolská mšeSinfonietta, symfonická báseň Taras Bulba a komorní skladby, především smyčcová kvarteta, si získala velké uznání.

  • 165. výročí narození († 12. srpna 1928)

4. července 1934 Marie Curie-Skłodowská, francouzská fyzička a chemička polského původu. Většinu svého života strávila ve Francii, kde se zabývala výzkumy v oblasti fyziky a chemie. K jejím největším úspěchům patří: teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů, objev dvou nových chemických prvků: radia a polonia. Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity. Curie-Skłodowská byla dvakrát vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 obdržela cenu za fyziku za výzkumy radioaktivity spolu se svým manželem Pierrem Curie a objevitelem radioaktivity Henri Becquerelem. Podruhé jí byla udělena v roce 1911 cena za chemii za izolaci čistého radia.

  • 85. výročí úmrtí (* 7. listopadu 1867)

4. července 1924 se narodil Oldřich Lipský, režisér, herec a scenárista, bratr herce Lubomíra Lipského. Pracoval jako herec, režisér a umělecký ředitel v Divadle satiry. Po jeho uzavření pracoval ve filmovém studiu Barrandov, nejprve jako spoluscenárista a spolurežisér, později se těmto oborům věnoval naplno jako scenárista a režisér. Svůj první vlastní film Cirkus bude! natočil v roce 1954. Je autorem mnoho populárních filmů, mezi ně patří např. Jáchyme, hoď ho do stroje!Marečku, podejte mi pero!Limonádový JoeAdéla ještě nevečeřela či Tajemství hradu v Karpatech.

  • 95. výročí narození († 19. října 1986)

5. července 1889 se narodil Jean Cocteau, francouzský básník, grafik, filmař, divadelník člen Francouzské akademie. Od počátku byl poznamenán setkáním s ruským baletem představovaným Ďagilevem, setkáním s malířstvím představovaným Picassem a setkáním s hudbou představovanou Stravinským. Žil velmi bohatým společenským životem, byl všestranně nadaný. Koketoval s dadaismem, kubismem a surrealismem. Byl blízkým přítelem herce Jeana Maraise.

  • 130. výročí narození († 11. října 1963)

5. července 1969 zemřel Walter Gropius, německý architekt, zakladatel Bauhausu. Po první světové válce byl v roce 1919 jmenován ředitelem Saské školy pro umění ve Výmaru. Tuto školu pak přeorganizoval do svého Bauhausu, kam následně pozval velké osobnosti umění té doby, mezi které patřili například Paul Klee, Josef Albers, László Moholy-Nagy i Wassily Kandinsky. Gropius pečlivě dohlížel na to, aby Bauhaus učil svoje studenty moderním technikám i přelomovým naukám, zaměřoval se na umění, grafiku, architekturu i design všeho druhu. Bauhaus se tak stal střediskem světového umění té doby a skrze své studenty ovlivnil umění, architekturu i design mnoha dalších generací.  

  • 50. výročí úmrtí (* 18. května 1883)

5. července 1969 se narodil RZA, americký rapper. Rodným jménem Robert Fitzgerald Diggs, je znám převážně díky svému působení ve skupině Wu-Tang Clan, ale vydal také několik vlastních alb a je členem skupiny Achozen. Jako herec se představil například ve filmech Hra s nevěrou nebo Komici. Rovněž je autorem hudby k několika filmům, jako například Ghost Dog - Cesta samuraje (1999), Kill Bill (2003) a Kill Bill 2 (2004). Vlastní nahrávací studio, ve kterém zemřel tehdejší člen Wu Tang Clan, Ol' Dirty Bastard.

  • 50. výročí narození

6. července 2009 zemřel Josef Lamka, výtvarník, scenárista, režisér a animátor. Je znám hlavně jako tvůrce populárních animovaných seriálů pro děti: O vodníku ČesílkoviKáťa a ŠkubánekMatyldaCvoček astronautemO človíčkovi nebo Putování za švestkovou vůni.

  • 10. výročí úmrtí (* 12. listopadu 1931)

8. července 1959 se narodil Petr Kotvald, zpěvák. Patří k významným osobnostem české populární hudby, i když se jeho umělecká dráha jen zřídka setkává s přízní kritiků. V 80. letech 20. století tvořil pěveckou dvojici se Stanislavem Hložkem. Písnička Holky z naší školky se stala nejprodávanější československou nahrávkou všech dob na gramofonových deskách.

  • 60. výročí narození

10. července 1834 se narodil Jan Neruda, spisovatel a novinář, představitel májovců. Celá Nerudova tvorba vychází z konkrétních životních a společenské reality, promítá se do ní Nerudovo mládí, život na Malé Straně a Nerudovy lásky. Jeho otec vlastnil trafiku, kde malí Jan často sedával a poslouchal příběhy občanů z Malé Strany, které si zapisoval a poté také vydal ve svých povídkách.  Nejrozsáhlejší částí jeho tvorby je spjata s novinářskou činností, napsal více než 2000 fejetonů.

  •  185. výročí narození († 22. srpna 1891)

11. července 1959 se narodila Suzanne Vega, americká folková písničkářka a hudební producentka. Mezi její největší hity patří LukaTom´s Diner nebo New York is a Woman. V České republice měla již 18 koncertů, a mezi její fanoušky patřil i Václav Havel.

  • 60. výročí narození

13. července 1399 zemřel Petr Parléř, německý architekt, stavitel, kameník, sochař a řezbář. Patří mezi nejvýraznější umělce evropské vrcholné gotiky vůbec, působil převážně v českých zemích. Po smrti Matyáše z Arrasu pokračoval od roku 1356 ve stavbě katedrály sv. Víta. Původní plány přepracoval, vystavěl chór katedrály, který překlenul síťovou klenbou, kapli sv. Václava, sakristii a věž. Kromě katedrály projektoval a podílel se na stavbě dalších památek. Byl to především kamenný most přes Vltavu (později nazvaný Karlův), Staroměstská mostecká věž a kaple Všech svatých na Pražském hradě; mimo Prahu pak kostel svatého Bartoloměje v Kolíně a kostel sv. Barbory v Kutné Hoře. Stal se respektovaným mistrem a váženým měšťanem. Je pohřben v katedrále sv. Víta.

  • 620. výročí úmrtí (* 1332 nebo 1333)

13. července 1954 zemřela Frida Kahlo, mexická malířka. Malovala ve stylu původní mexické kultury, kterou mísila s prvky realismu, symbolismu a surrealismu. Jako mnozí surrealističtí umělci aktivně podporovala komunismus. Byla ženou mexického malíře Diega Rivery a milenkou komunistického revolucionáře Lva Trockého. Vytvořila 143 maleb, 55 z nich jsou autoportréty. Na otázku proč maluje tolik autoportrétů, odpověděla: "Protože jsem tak často sama, protože já jsem subjekt, který znám nejlépe."

  • 65. výročí úmrtí (* 6. července 1907)

13. července 1949 se narodila Helena Fibingerová, atletka. Mistryně světa ve vrhu koulí, později sportovní funkcionářka, podnikatelka, členka Rady ČT. Patří k nejlepším koulařkám atletické historie. Její světový rekord v této disciplíně z haly (22,50 m) je k roku 2019 (po 42 letech) stále v platnosti, a patří tak k nejdéle platným ženským světovým rekordům vůbec.

  • 70. výročí narození

13. července zemřel 2004 Karel Zich, „český Elvis Presley“, zpěvák, kytarista a hudební skladatel. V letech 1969–1973 byl členem Spirituál kvintetu. Proslavil se písněmi Doney GalKovbojův nářek či českou verzí Elvisova hitu In The Ghetto – Černošský ghetto.

  • 15. výročí úmrtí (* 10. června 1949)

14. července 1939 se narodil Karel Gott, zpěvák. Je mnohonásobný držitel ocenění Zlatý (Český) slavík. Dohromady jich má 42. Od roku 1965 se prodalo 50 milionů nosičů desek Karla Gotta, což z něj dělá nejúspěšnějšího českého interpreta dosud (aktuální k roku 2019). Nazpíval celkem 978 písní, z nichž k nejslavnějším patří: Včelka MájaKdepak ty ptáčku hnízdo máš? nebo Trezor.

  • 80. výročí narození

14. července 1939 zemřel Alfons Mucha, malíř. Celosvětový věhlas si získal po zveřejnění plakátu k divadelní hře Gismonda se Sarah Bernhardtovou v hlavní roli. Herečka později s Muchou uzavřela smlouvu o spolupráci na dalších šest let a on pro ni a její divadlo vypravoval hry, navrhoval kostýmy a další plakáty. Koncem století se Mucha stal významným a průkopnickým secesním umělcem. Navrhoval a zveřejňoval reklamní plakáty, bohaté ilustrace a řadu dekorativních panelů, tematicky založených na zobrazování přírody. Jeho životním dílem je cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej, na kterém pracoval téměř osmnáct let.

  • 80. výročí úmrtí (* 24. července 1860)

15. července 1904 zemřel Anton Pavlovič Čechov, ruský spisovatel. Vytvořil tzv. lyrické drama, děj neprobíhá v reálném životě, ale v citovém životě hrdiny. Ve svých dílech se pohybuje na rovině komiky a hořké tragédie. Svá nejslavnější díla (dramata RacekStrýček VáňaTři sestry a Višňový sad) napsal až na přelomu 19. a 20. století. Podobně jako Puškin naráží ve svých dílech na problematiku tzv. zbytečných lidí.

  • 115. výročí úmrtí (* 29. ledna 1860)

17. července1954 se narodila Angela Merkelová, německá kancléřka, první žena v tomto úřadu. V médiích bývá označována jako faktická lídryně Evropské unie a časopis Forbes ji opakovaně označil za nejmocnější ženu světa. V roce 2012 kancléřku také hodnotil jako druhého nejmocnějšího člověka planety, což znamenalo historicky nejvyšší postavení ženy. Magazín Time ji v roce 2015 vyhlásil Osobností roku.

  • 65. výročí narození

18. července 1954 se narodil Ivo Jahelka, advokát a folkový písničkář. Po studiu práv se začal věnovat zhudebňování různých soudních případů a všelijakých kuriózních příběhů z všedního života. V polovině 80. let uspěl na folkovém festivalu Porta, když se jeho píseň Soudili se dostala na výběrové album Porta '84.

  • 65. výročí narození

19. července 1834 se narodil Edgar Degas, francouzský malíř a sochař. Byl zaujatý postavou v pohybu. Více než polovina jeho pastelů a olejomaleb zachycuje baletky, které vystupovaly mezi jednotlivými dějstvími v pařížské Opeře. Od sedmdesátých let 19. století kreslil a maloval baletky na jevišti, při zkouškách, v šatnách i ve chvílích odpočinku. Obrazů se zákulisní a intimní tematikou namaloval mnohem víc než těch, které zachycují baletky při představení.

  • 185. výročí narození († 27. září 1917)

20. července 1919 se narodil Sir Edmund Hillary, novozélandský horolezec, který spolu s Tenzingem Norgayem jako první zdolal Mount Everest.

  • 100. výročí narození († 11. ledna 2018)

21. července 1899 se narodil Ernest Hemingway, americký spisovatel. Je považován za čelného představitele tzv. ztracené generace. V první světové válce se stal dobrovolníkem italské armády a jako reportér se zúčastnil španělské občanské války. Ve svých povídkách hledal pravdu o lidech v mezních situacích. K jeho nejslavnějším dílům patří román Komu zvoní hrana a novela Stařec a moře. V roce 1953 byl oceněn Pulitzerovou cenou, o rok později pak získal Nobelovu cenu za literaturu.

  • 120. výročí narození († 2 .července 1961)

23. července 1989 se narodil Daniel Radcliffe, britský herec. Proslavil se především ztvárněním role Harryho Pottera v sérii stejnojmenných filmů o mladém čarodějnickém učni anglické spisovatelky Joanny K. Rowlingové.

  • 30. výročí narození

25. července 1894 se narodil Gavrilo Princip, bosenskosrbský politický aktivista.  28. června 1914 spáchal v Sarajevu atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou, vévodkyni z Hohenbergu. Tato událost podnítila Rakousko-Uhersko k akci vůči Srbsku, která vedla k zahájení první světové války. Princip zemřel na tuberkulózu 28. dubna 1918 v českém pevnostním vězení Terezín.

  • 125. výročí narození († 28. dubna 1918)

26. července 1959 se narodil Kevin Spacey, americký herec. Uznání kritiků se dočkal za roli Verbala Kinta v thrilleru Obvyklí podezřelí, která mu v roce 1996 vynesla Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli, a ztvárnění muže, který prochází krizí středního věku, v Americké kráse, za kterou v roce 2000 získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

  • 60. výročí narození

26. července 2009 zemřel Merce Cunningham, americký tanečník a choreograf moderního tance. Spolupracoval například se skladatelem Johnem Cagem (svým životním partnerem) nebo s výtvarníkem Andym Warholem a skupinou Sigur Rós. V roce 1953 založil vlastní soubor Merce Cunningham Dance Company, pro který vytvořil asi dvě stě různých děl.

  • 10. výročí úmrtí (* 16. dubna 1919)

26. července 1964 se narodila Sandra Bullock, americká herečka. Je držitelka Oscara a dvou Zlatých Globů. Popularitu získala v polovině 90. let 20. století snímky jako Demolition Man (1993), Nebezpečná rychlost (1994) nebo Zatímco jsi spal (1995). Mezi její další úspěchy patří filmy Slečna Drsňák (2000) Láska s výstrahou (2002), Crash (2004), Návrh (2009), Zrození šampióna (2009) a Gravitace (2013)

  • 55. výročí narození

28. července 1954 se narodil Michael Kocáb, hudební skladatel, zpěvák, politik. Ještě během studií v roce 1977 založil kultovní skupinu Pražský výběr. Na počátku 90. let dvacátého století byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR a předsedou parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk z území bývalého Československa. V letech 2009–2010 byl ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny České republiky.

  • 65. výročí narození

28. července 1869 zemřel Jan Evangelista Purkyně, fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof; otec malíře Karla Purkyně. Svým příspěvkem o živočišných tkáních složených z buněk s jádry (v Karolinu roku 1837) se stal jedním ze spoluzakladatelů cytologie.

  • 150. výročí úmrtí (*18. prosince 1787)

30. červenec 1674 zemřel Karel Škréta, barokní malíř. Byl patrně nejvýznamnější český barokní malíř 17. století. Je autorem několika oltářních obrazů (např. pro Týnský chrám nebo kostel sv. Prokopa). Významný je jeho pašijový cyklus v pražském chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Vynikl také jako portrétista, kreslíř a autor předloh ke grafickým listům.

  • 345. výročí úmrtí (* 1610)

31. července 1914 se narodil Louis de Funès, francouzský komik a herec. Jako komik se až ve svých padesáti letech stal filmovou hvězdou v celoevropském měřítku. Proslavily jej filmy o četníkovi ze Saint-Tropez, spolupracoval také s dalšími významnými herci (Bourvil, Jean Marais, Jean Gabin, Annie Girardotová). Dlouhodobě patřil ke komerčně nejúspěšnějším francouzským hercům; každý jeho film měl v kinech návštěvnost v řádech miliónů diváků. V roce 1973 obdržel Řád čestné legie, v roce 1980 získal čestného Césara za celoživotní přínos francouzské kinematografii.

  • 105. výročí narození († 27. ledna 1983)

31. července 1949 se narodil Boleslav Polívka, herec a komik, mim, dramatik a scenárista. Patří k zakládajícím členům brněnského Divadla Husa na provázku. Před filmovou kameru se poprvé objevil jako Mageri v Baladě pro banditu (1978). Do širšího diváckého povědomí se však zapsal až díky režisérce Věře Chytilové ve filmech Kalamita nebo Dědictví aneb Kurvahošigutentag. V roce 1993 založil v Brně své vlastní Divadlo Bolka Polívky.

  • 70. výročí narození

31. července 1784 zemřel Denis Diderot, francouzský filosof a spisovatel. Zabýval se filosofií, estetikou, teologií, matematikou a fyzikou. Byl vedoucím skupiny francouzských pokrokových vědců a filozofů, sdružených k sepsání Encyklopedie aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel. Posláním Encyklopedie bylo shrnout veškeré dosavadní lidské vědění. Jeho další slavné dílo je Jakub fatalista a jeho pán, kde uvádí filozofické myšlenky o svobodné vůli, a dialog Rameauův synovec, na kterém bylo založeno mnoho článků a kázání o touze spotřebitele.

  • 235. výročí úmrtí (* 5. října 1713)

31. července 1849 zemřel Sándor Petöfi, maďarský básník, představitel revolučního romantismu. Stal se vůdčí osobností radikální demokratické mládeže. Byl novátorem maďarské poezie, sblížil literární jazyk s jazykem lidovým. Česky vyšly výbory Blesky rozhněvané i křídla motýlí a Básně. V roce 1848 vstoupil do revoluční armády a padl v bitvě u Segešváru.

  • 170. výročí úmrtí (* 1. ledna 1823)

31. července 1944 zemřel (pravděpodobně) Antoine de Saint-Exupéry, francouzský spisovatel, letec. Jeho dílo je apoteózou mravních hodnot člověka. Už jeho první knihy vzbudily živý čtenářský ohlas. Po novele Letec vydal romány Kurýr na jihNoční letZemě lidí (s ústředním motivem ztroskotání nad pouští, které zažil na vlastní kůži) aj. Velmi známá je jeho básnická pohádka Malý princ. Některá díla (Citadela a Dopis rukojmímu) vyšla až po autorově smrti.

  • 75. výročí úmrtí (*29. června 1900)
Vytisknout stránku Vytisknout stránku