Brána jazyků otevřená 2023

V roce 2023 byl Česko-polským fórem podpořen projekt Knihovny Jiřího Mahena v Brně (dále KJM) nazvaný Brána jazyků otevřená 2023. Projekt spolupráce s polskými partnery, jehož první ročník proběhl již v roce 2012, i tentokrát přispěl ke vzájemnému poznávání nejen partnerských měst, k prohlubování jazykových, kulturních i historických znalostí spojených s významnými osobnostmi a v neposlední řadě i k výměně odborných zkušeností prostřednictvím konferencí a stáží v České republice i v Polsku.

  • První aktivitou projektu byla návštěva knižního veletrhu v Poznani, v rámci níž jsme se mohli seznámit nejen s polskou knižní produkcí pro děti, mládež i dospělé, ale také s moderní technikou z vybavení Knihovny Raczyńskich – především s knihomaty. V Poznani jsme realizovali také česko-polská čtení pro děti. V česko-polských čteních, spojených s workshopy, jsme pokračovali v rámci Dnů polské kultury v dubnu v Brně, a také v rámci stáží v Brně a v Lublinu, v říjnu v rámci Dnů české kultury proběhly v Poznani a v prosinci v polském Olštýně a na závěr u nás ve Zbraslavi na Moravě.

  • V rámci festivalu Dny polské kultury v Brně proběhlo hned několik výstav. Výstavu Objevte Lodž!, připravenou Lodžskou turistickou organizací a Polským institutem v Praze, doplnila rovněž její turistická prezentace. 600 let od založení Lodže jsme si připomněli také koncertem skladeb polských mistrů v podání kvarteta Lodžské filharmonie Bacewicz String Quartetu, kterým vyvrcholilo slavnostní setkání partnerů a zahájení Dnů polské kultury v Brně. Při této příležitosti byly v Knihovně Jiřího Mahena zahájeny výstavy: Poklady vědecké knihovny v Kórniku, POLONUS na cestách – Bieszczady očima POLONUSU a výstava Muzea J. A. Komenského v Přerově Jan Blahoslav. Zorganizovali jsme mezinárodní česko-polskou konferenci Knihovna jako pevný bod v bouřlivých časech. Zúčastnili se jí knihovníci z polské Poznaně, Kórniku, Lublinu, Olštýna a Gdaňsku. Hostům konference i veřejnosti byl určen také Společný česko-polský hudební večer, na němž vystoupila Cimbálka ZUŠ Smetanova z Brna a První poznaňský nesymfonický ukulele orchestr.  Dvakrát proběhla přednáška prof. Tomasze Kruszewského Nejnovější architektonická řešení kulturních institucí v Polsku. Mimo jiné v rámci komponovaného programu Jak chutná Polsko. Velký úspěch měly programy připravené ve spolupráci s brněnskou polonistikou: Komponovaný program ke 100. výročí narození Wisławy Szymborské, který připravili v Ústřední knihovně studenti Polských studií z Ústavu slavistiky FF MU pod vedením Katarzyny Barna Krawczyk a Autorské čtení: básnířky Małgorzaty Lebdy a překladatele Bogdana Trojaka v Mahenově památníku.

  • V červenci a srpnu si polskou nositelku Nobelovy ceny mohli návštěvníci připomenout v Ústřední knihovně návštěvou výstavy 100 let Wislawy Szymborské, kterou nám zprostředkoval Polský institut v Praze od Nadace Wislawy Szymborské.

  • V září, kdy slavila Masarykova univerzita 100. výročí brněnské polonistiky, připravil doktor Madecki přednášku Brněnská polonistika včera a dnes – Od lektorátu Maxmiliána Kolaji k současným polským studiím. Přednášku doplnila stejnojmenná výstava Copernicus – Ex libris – k 550. výročí narození Mikuláše Koperníka, která představila ex libris, jež vznikaly různými grafickými technikami, a knižní desku jako prostor pro různé formy uměleckého vyjádření. Kromě ex libris, které se pojí přímo se jménem významného renesančního vědce, seznámila také s výsledky mezinárodní soutěže „Pohnul Zemí“.
    V rámci projektu bylo realizováno divadlo jednoho herce – Já, Alžběta Rejčka, někdy královna česká – v podání herečky Stanislavy Hoškové. Také program studentů brněnské polonistiky pod vedením Mgr. Renáty Putzlacher Buchtové, Ph.D. nám připomenul osobnost Elišky Rejčky, ženy, která se před 735 lety narodila v Poznani, dvakrát se stala českou a polskou královnou a nesmazatelně se vepsala do kulturní historie našeho města. Byly jí věnovány i dvě výstavy: Eliška Rejčka: Dar středověku, zapůjčená Muzeem města Brna, kterou jsme v rámci Dnů české kultury odvezli do Poznaně. Druhá výstava představila osobnost neobyčejné ženy – Eliška Rejčka – česká a polská královna, ta byla pro KJM připravena Knihovnou Raczyńskich v Poznani.

  • V polovině září se v Brně konaly Dny národnostních menšin Babylonfest pod záštitou primátorky města Brna a hejtmana Jihomoravského kraje. Konal se již 16. ročník této oblíbené akce. Tentokrát jsme mohli vidět vystoupení souboru Skotnica, který nyní vystupuje pod názvem Zespół Taneczny im. Ferdynanda Króla, vedený Dariou Woźnicou. Vystoupení bylo financováno z grantu Brána jazyků otevřená 2023 a bylo kvalitní reprezentací POLONUSu a polské menšiny v Brně jak v krojovaném průvodu Řeka radosti, tak při přehlídce hudebních, tanečních a pěveckých vystoupení souborů a jednotlivců v parku Lužánky.

  • V rámci Dnů české kultury v Poznani proběhlo česko-polské čtení z Osudů dobrého vojáka Švejka, kterým jsme si připomněli výročí úmrtí Jaroslava Haška. Nabídli jsme koncerty brněnské skupiny OkNo a klasiky české hudby představil klavírní koncert Jakuba Sládka. Ve spolupráci s Českým centrem ve Varšavě proběhlo autorské čtení Michala Tabaczynského. Na brněnskou konferenci Knihovna jako pevný bod v bouřlivých časech navázala celodenní konference v Poznani a naše společná návštěva Vojvodské veřejné knihovny v Olštýně, kam jsme se vydali po stopách Koperníka.  
    V rámci projektu jsme si zkušenosti vyměnili také v rámci výměnných stáží s knihovnami v Poznani, v Lublinu, v Olštýně a v Brně.
    Prosincová návštěva Olštýna nám umožnila účast na konferenci Knihovna na každý den – knihovna pro každého. Společnou návštěvou Fromborku jsme zakončili Rok Koperníka účastí na slavnostním odhalení restaurovaného oltáře, o který Koperník pečoval. Z Olštýna jsme na pozvání Vojvodské veřejné knihovny odjely ještě na exkurzi do knihovny v Gdaňsku.
    Poslední aktivitou pro veřejnost byla přednáška Dariusze Pilaka z Hnězdna – Nejen Eliška Rejčka.

Bacewicz String Quartet

básnířka Małgorzata Lebda
a překladatel Bogdan Trojak

Pierwsza Poznanska Niesymfoniczna Orkiestra Ukulele

Nabídka programů byla určena široké škále návštěvníků od dětí z mateřských škol, základních škol, přes odborníky, širokou veřejnost až po seniory. Připraveno bylo přes 60 aktivit, kterých se zúčastnilo více než 7 tisíc osob.