Vzestup a pád germánské společnosti ve středním Podunají
Termín akce: 04.11.2025 | 17:00 - 19:00
Související:
Kdo byli Germáni, kteří v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu obývali území Moravy, Dolního Rakouska a jihozápadního Slovenska?
Přednáška vás zavede do neklidného světa germánských kmenů ve středním Podunají, sousedů mocné Římské říše, která často různými prostředky zasahovala do jejich vývoje.
Archeologické výzkumy po generace přinášely množství informací o způsobu života Germánů prostřednictvím materiální kultury pocházející především ze sídlišť a pohřebišť. Nejnovější výzkumy Archeologického ústavu AV ČR, Brno umožnily s využitím různých počítačových metod vznik jednotné databáze všech dostupných archeologických dat tzv. „markomanské“ sídelní zóny v době římské. Ta obsahuje informace o desítkách tisíc archeologických nálezů, objektů a lokalit, a poprvé umožňuje za pomoci výpočetní techniky sledovat velkoplošné děje, jakými jsou např. vývoj velikosti a hustoty populace, ekonomické vazby na Římskou říši i vnitřní uspořádání germánské společnosti a její dynamiku. Propojení těchto objemných dat s unikátními klimatickými rekonstrukcemi, vyvinutými v rámci Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR (Czechglobe), zároveň umožňuje podrobný výzkum vlivu klimatických podmínek na germánskou společnost. Díky tomu můžeme blíže poznat míru odolnosti či náchylnosti vůči jejich změnám a výkyvům.
Výsledky výzkumů zároveň ukazují, že vývoj germánské společnosti ve středním Podunají byl důsledkem celé řady různých vnitřních a vnějších jevů a faktorů, k jejichž dekódování přispívají také moderní metody přírodních věd a počítačového modelování.
Přednáší Marek Vlach, vedoucí Centra protohistorické archeologie Archeologického ústavu AV ČR.
Akce je součástí Týdne Akademie věd.
Přednáška vás zavede do neklidného světa germánských kmenů ve středním Podunají, sousedů mocné Římské říše, která často různými prostředky zasahovala do jejich vývoje.
Archeologické výzkumy po generace přinášely množství informací o způsobu života Germánů prostřednictvím materiální kultury pocházející především ze sídlišť a pohřebišť. Nejnovější výzkumy Archeologického ústavu AV ČR, Brno umožnily s využitím různých počítačových metod vznik jednotné databáze všech dostupných archeologických dat tzv. „markomanské“ sídelní zóny v době římské. Ta obsahuje informace o desítkách tisíc archeologických nálezů, objektů a lokalit, a poprvé umožňuje za pomoci výpočetní techniky sledovat velkoplošné děje, jakými jsou např. vývoj velikosti a hustoty populace, ekonomické vazby na Římskou říši i vnitřní uspořádání germánské společnosti a její dynamiku. Propojení těchto objemných dat s unikátními klimatickými rekonstrukcemi, vyvinutými v rámci Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR (Czechglobe), zároveň umožňuje podrobný výzkum vlivu klimatických podmínek na germánskou společnost. Díky tomu můžeme blíže poznat míru odolnosti či náchylnosti vůči jejich změnám a výkyvům.
Výsledky výzkumů zároveň ukazují, že vývoj germánské společnosti ve středním Podunají byl důsledkem celé řady různých vnitřních a vnějších jevů a faktorů, k jejichž dekódování přispívají také moderní metody přírodních věd a počítačového modelování.
Přednáší Marek Vlach, vedoucí Centra protohistorické archeologie Archeologického ústavu AV ČR.
Akce je součástí Týdne Akademie věd.
