Rozhovor s dobrovolnicemi

Je jim 15 let, studují gymnázium a mají spoustu zájmů. Jedna ráda sportuje, věnuje se boulderingu, hraje na klavír, věnuje se herectví a ráda peče; druhá hraje korfbal, hraje na flétnu, cestuje a učí se anglicky. Jedno mají společné. Rády čtou a navštěvují pobočku Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Medlánkách, kde se věnují dobrovolnické činnosti v rámci projektu DOFE. Za svou aktivitu byly Knihovnou Jiřího Mahena v Brně nominovány do letošního ročníku Čtenář roku, kterou každoročně vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) České republiky. Řeč je o Sáře Soldánové a Kláře Buličkové, kterým při této příležitosti položím pár otázek.

1. Holky, gratuluji k nominaci za Jihomoravský kraj! Někdo si vaší práce všiml, váží si toho a chce vás za to ocenit. Co na to říkáte? Jaký je to pocit?

   Obě: Velmi nás to překvapilo a potěšilo. Nominaci jsme nečekaly a o to víc si jí vážíme.

2. V úvodu jsem zmínil řadu aktivit, kterým se věnujete ve volném čase. Zapomněl jsem na něco?

   Sára: Já je ještě věnuji lyžování.
   Klára: Ráda bych k mým koníčkům dodala, že ještě několik let navštěvuji organizaci Pionýr.

3. Co vás přivedlo k dobrovolničení? Kdy a jak vás to napadlo?

   Sára: Nejdříve jsme se dozvěděly o projektu DOFE. Hned nás napadla pobočka knihovny v Medlánkách. Chodíme sem od dětství, známe to tu, navíc je pro nás obě pobočka blízko.
   Klára: A ve škole jsme měly možnost si popovídat s dobrovolníky, kteří v rámci projektu už někde svou činnost vykonávali. A když jedna z dobrovolnic mluvila o tom, že byla dobrovolnicí v knihovně, měly jsme v tom jasno.

4. Obě jste velmi aktivní, máte spoustu zájmů a aktivit. Jak se vám daří skloubit dobrovolničení se všemi těmi koníčky? Zabere vám to hodně času?

   Sára: Vybraly jsme si den, kdy ani jedna nemáme žádný koníček a kdy se to hodí i paní knihovnici.
   Klára: Občas máme hodně školy, ale v knihovně nám nic nebrání si učivo zopakovat. Třeba minule, když jsme měly přichystanou rukodělnou činnost, opakovaly jsme si fyziku…

5. Jak konkrétně pomáháte na pobočce KJM v Medlánkách? Co všechno jste dělaly v rámci dobrovolnictví?

   Sára: Nejdřív jsme se seznámily s chodem knihovny. Jsme čtenářky, chodíme sem dlouho, ale teď jsme to viděly i z druhé strany.  Když jsme tu byly poprvé, tak jsme zakládaly knihy do regálů podle pravidel, která tu jsou nastavena.
   Klára: Počítaly jsme komponenty k deskovým hrám a chystaly výstavu z obrázků od dětí z místní základní školy.
   Sára: Vymýšlely jsme aktivity a činnosti pro nejmenší děti k pohádce o Perníkové chaloupce, na Bookstart. Perníkovou chaloupku jsme také pomalovaly a složily z kartonu.
   Klára: A také jsme jedné starší čtenářce nesly knihy až domů.

6. Co vás na dobrovolničení nejvíce baví? Máte nějaký silný zážitek, který vám utkvěl v paměti?

   Sára: Baví nás, že je to smysluplná činnost, u které hned vidíme výsledky.
   Klára: Zrovna jsme se o tom dnes bavily, že nám nejvíce utkvěla donášková služba. Nesly jsme knihy domů nechodící čtenářce. Měla velkou radost, že nás vidí. Sotva jsme se vrátily zpátky, volala do knihovny, aby nás pochválila. Byla dojatá a pro nás to byla hrozně silná pozitivní odezva.

7. Obě prý rády čtete. Jaký je váš oblíbený žánr? Nebo máte nějakého oblíbeného autora? Máte teď něco rozečteného?

   Sára: Zrovna čtu Hunger Games od Suzanne Collins.
   Klára: A já knihu Bezmocná od Lauren Roberts.
   Obě: Rády čteme knihy od Holly Black a Stephanie Garber.

8. Co vás čeká v nejbližších dnech a týdnech? Máte nějaké vize a plány, co byste chtěly v knihovně dělat?

   Sára: Na Bookstart budeme připravovat pomůcky k pohádce o Perníkové chaloupce. A na květnovou výtvarnou dílničku budeme malovat na kartónové výseky pohádkové obrázky.
   Klára: A také je tu jedna výzva. Ze dvou knih českých „nej“ a rekordů připravit zajímavosti, které by mohly na besedách zaujmout a poučit žáky 4. a 5. tříd. Máme to sepsat a doplnit obrázky z internetu, a samozřejmě i se zdroji, odkud jsme čerpaly.
   Obě: A prý se máme zamyslet nad nějakým videem na sociální sítě. To pro nás bude asi největší oříšek. Ale mrkneme se, jak to dělají ostatní, inspiraci vidíme například v Luxoru, a třeba se nám něco vtipného podaří také vymyslet a poté i natočit.

9. A co Vaše dlouhodobé plány? Máte už jasno, co budete dělat po maturitě?

   Obě: Přesně ještě nevíme, jakou vysokou školu budeme po gymnáziu studovat, přece jenom  máme víc než 4 roky na rozmyšlenou. Ale bude to škola s humanitním zaměřením.
   Klára: Já mám takovou vizi. Chtěla bych cestovat. Mám představu, že s kamarádkou pojedu do Skandinávie sbírat jahody a vydělám si dost peněz na to, abych si koupila dodávku. A s tou dodávkou pak pojedu do Patagonie…
   Sára: Jsem členkou ochotnického divadla Litovel. Tak možná tam získat nějakou větší roli, nebo víc hereckých příležitostí. Uvidíme, co přinese čas.  A protože taky doma peču, chci se naučit péct domácí loupáky.

Holky, díky za rozhovor, díky za práci, kterou děláte, a přeji hodně štěstí. Třeba se potkáme na slavnostním vyhlášení vítězů Čtenáře roku.

Ptal se Petr Pospíšil, tiskový mluvčí KJM.

• Pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Medlánkách

• Bookstart – S knížkou do života