Vzpomínka na PhDr. Věru Kovářů, velkou příznivkyni a patronku černovické knihovny

A k aktuální vzpomínce připojíme ještě malou, rok starou reminiscenci:

Jméno PhDr. Věry Kovářů znají folkloristé u nás i v zahraničí, vlastníci původních lidových staveb, architekti, etnografové, široká kulturní veřejnost, tanečníci i muzikanti. Kam Věra Kovářů přijde, tam je obklopena přáteli. Svou energii věnovala dětem, mladým lidem v souborech (pro které navrhovala kroje nebo vytvářela choreografie), starostům obcí či vlastníkům památkově chráněných objektů. Celý život intenzivně pracovala na dokumentaci a záchraně tradičních lidových staveb, pátrala v archivních materiálech i v terénu, aby pomohla uchovat odkaz našich předků.

Dne 4. 5. 2022 získala za svoji celoživotní práci Cenu Jihomoravského kraje, kterou jí předal hejtman Mgr. Jan Grolich a zároveň jí popřál k 90. narozeninám. Cena Jihomoravského kraje je ocenění, kterým Zastupitelstvo Jihomoravského kraje oceňuje vynikající zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje, hrdinské a jiné výjimečné činy osobností, které se na území kraje narodily, žijí nebo jsou s ním svým působením spojeny.

Věra Kovářů se narodila a vyrostla v Černovicích jako železničářské dítě a její láska k vlakům je pověstná. Doma mívali jízdní řády a o těch se říkalo, to je Věřina nejoblíbenější literatura. Znala je nazpaměť. Černovicím zůstala věrná celý život a podílela se na jejich zvelebení a kulturním životě. Někteří černovičtí občané k ní chodili i na hodiny angličtiny.
Vystudovala etnografii a hudební vědu na FF MU a postgraduálně muzeologii. Po studiu nastoupila do Krajského domu kultury v Brně a v roce 1956 do Krajského vlastivědného ústavu ve Zlíně, tzv. na umístěnku, které se tenkrát rozdávaly po dokončení studií. Pomáhala zde tvořit etnografické sbírky, předně textilního charakteru a keramiky. Věnovala se dokumentaci lidové architektury v terénu a svým výzkumem položila základy snímků fotoarchivu v muzeu ve Zlíně. Její kroky pak vedly zpátky do Brna, kde začala pracovat v Moravském zemském muzeu. Byla u vzniku Pavilonu Anthropos, který navázal na práci profesora Karla Absolona a stala se jeho první vedoucí.  Starala se o provázení expozicí, odborné výklady, metodickou práci a přípravu výstav. Na muzejní praxi pak navázala postgraduálním studiem muzeologie a stala se krajskou muzeoložkou při Moravském zemském muzeu u profesora Jana Jelínka. Ve své závěrečné práci se jako jediná věnovala problematice evropských muzeí v přírodě a v roce 1969 ji ředitel Jiří Grabmüller nabídnul práci v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody. Pracovala zde potom plných 37 let a do důchodu odcházela v pětasedmdesáti letech.

Věra Kovářů je uznávanou autorkou a spoluautorkou mnoha publikací zaměřených na lidovou kulturu, architekturu a tradice Moravy, např. Vinohradnické stavby na Moravě, Venkovské stavby na Moravském Horácku či Katalogů lidové architektury (v okresech Žďár, Třebíč, Hodonín a Kroměříž). Odborně se podílela na natáčení filmu Děda z roku 2016, který je jízdenkou na tajemnou exkurzi historií starého Valašska od jara až do zimy. Je nominována na Cenu památkové péče, jejíž předání proběhne v červnu 2022.

Možná si kladete stejnou otázku jako já: Jak je možné tohle všechno stihnout za pouhých 90 let života?!
A to si paní doktorka ještě najde čas k návštěvám naší knihovny, kterou všemožně podporuje v jejích aktivitách, mívá přednášky pro veřejnost a besedy se školáky, na kterých s dětmi rozmlouvá a vzpomíná, jak ji maminka vedla ke čtení a lásce ke knihám. Je to prostě neuvěřitelná dáma a já jsem velmi vděčná, že takovou osobnost v Černovicích máme.

Marta Šmejkalová
knihovnice

• Pobočka KJM/Černovice

• Český rozhlas Brno/Nestorka moravského národopisu Věra Kovářů slaví devadesátiny

• Vyhlášení soutěže Jižní Morava čte 2018/Setkání s pamětníkem a regionální osobností

(text „Osobnost Černovic – PhDr. Věra Kovářů obdržela Cenu Jihomoravského kraje“ vyšel ve zpravodaji Černoviny 05/2022)