Kniha dětského srdce
Příběh ankety, která dala hlas dětem – odborná porota vybírá nejlepší dětské tituly uplynulého roku, rozhodující slovo však mají samotné děti...

Příběh ankety, která dala hlas dětem
Letos proběhl již 33. ročník ankety Kniha dětského srdce. Odborná porota každoročně vybírá nejlepší dětské tituly uplynulého roku, rozhodující slovo však mají samotné děti. Právě ony hlasují pro knihu, která je nejvíce zaujala, inspirovala nebo bavila. Ceny uděluje Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) a slavnostně jsou předávány ve vzducholodi Gulliver v Centru současného umění DOX.
V dětské kategorii mohou hlasovat všichni čtenáři do osmnácti let, a to písemně nebo elektronicky. Na rozdíl od odborné části ankety zde nerozhoduje rok vydání knihy, ale její obliba mezi dětmi.
V letošním ročníku získala nejvíce hlasů kniha Jana Tkáče Kroniky beskydských draků. Dále děti nejvíce hlasovaly pro dvě dlouhodobě mimořádně oblíbené série – Deník malého poseroutky od Jeffa Kinneye a Harry Potter od J. K. Rowlingové. Kniha českého autora předtím zvítězila naposledy v anketě za rok 2020. Tehdy první místo získala Prašina Vojtěcha Matochy.
První ročník ankety
Anketa nabízí zajímavý pohled na proměny dětského čtenářství. V jejím prvním ročníku v roce 1993 zvítězil Tolkienův Pán prstenů. Nebylo to náhodou – všechny tři díly trilogie vyšly v češtině krátce po roce 1989 a nejen mezi mladými čtenáři si rychle získaly mimořádný zájem. Na druhém místě skončila kniha Bella a Sebastián francouzské spisovatelky Cécile Aubryové. Českého vydání se dočkala již na počátku 70. let, ale nově vyšla právě v roce 1993. Třetí příčku obsadilo Velké trápení Heleny Šmahelové, kniha, která poprvé vyšla už v roce 1957 a v roce 1993 se prodávala již v devátém vydání.
Devadesátky
V devadesátých letech patřily mezi nejúspěšnější knihy také romány Jaroslava Foglara, které se po desetiletích omezení a zákazů během komunistického režimu znovu objevily v knihovnách a na knihkupeckých pultech. Na předních příčkách se pravidelně umisťovaly také knihy Astrid Lindgrenové, dívčí romány Lenky Lanczové, detektivní série Správná pětka britské autorky Enid Blytonové či knihy Markéty Zinnerové, Martiny Drijverové nebo Miloše Macourka.
Generace Harryho Pottera
V roce 2000 vyšel v češtině první díl série Harry Potter a Kámen mudrců od J. K. Rowlingové a okamžitě si získal srdce mladých čtenářů. V anketě Kniha dětského srdce tehdy s velkým náskokem zvítězil. Sedmidílná série se mezi nejoblíbenějšími dětskými knihami objevuje dodnes.
Poseroutka, který nestárne
V novém tisíciletí děti svými hlasy ocenily také knihy Václava Chaloupky, Zdeňka Svěráka, Petry Braunové, Aleny Ježkové, Pavla Šruta či Ester Staré. Z překladové literatury patřily mezi nejúspěšnější například fantasy Eragon Christophera Paoliniho nebo Letopisy Narnie od C. S. Lewise. Stálicí ankety je série Deník malého poseroutky. Mezi trojicí nejúspěšnějších titulů se objevila poprvé v hlasování za rok 2009 a s výjimkou jediného roku zůstává mezi třemi nejoblíbenějšími knihami dodnes. Ve většině ročníků navíc obsadila první místo, což z ní činí jeden z nejvýraznějších fenoménů v historii ankety.
Pět knih, které letos zaujaly odborníky
Vedle dětské ceny uděluje anketa také ocenění odborné poroty, kterou tvoří učitelé a knihovníci. Ta každoročně vybírá pět mimořádných knih vydaných v uplynulém roce bez určení pořadí. Letos ocenila tituly Už žádný verše o zvířátkách, které jako editoři připravili Olga Stehlíková a Petr Gojda, dále Hrdiny Orientu Lenky Hrabalové, Hakysáky od Juráška Veroniky Jansové, Když nasněží na slony Robina Krále a Petra Horáčka a knihu Džojo, jedenáct a čtvrt Ivy Procházkové. Porota přitom nerozlišuje mezi beletrií a naučnou literaturou, rozhodující je kvalita a přínos knihy dětskému čtenáři.
Školní knihovny, které inspirují
Součástí ankety je rovněž Cena Počin školních knihoven, která oceňuje inspirativní knihovnické, kulturní a vzdělávací aktivity základních a středních škol, a také Cena pro knihovny krajanských spolků, připomínající význam českých škol a knihoven působících v zahraničí.
Čeština za hranicemi
Právě jejich činnost představuje výstava České školy v zahraničí, která je k vidění v Národní pedagogické knihovně v Jeruzalémské ulici v Praze až do 29. ledna 2027. Návštěvníci se zde mohou seznámit s aktivitami českých škol, spolků a vzdělávacích center v cizině, která pomáhají dětem i dospělým udržovat český jazyk, kulturu i vztah k zemi jejich původu.
Vzducholoď plná příběhů
Slavnostní vyhlášení výsledků ankety se tradičně odehrává ve vzducholodi Gulliver v Centru současného umění DOX. Nevšední prostor inspirovaný světem literatury dodává celé události jedinečnou atmosféru a proměňuje předávání cen v mimořádný zážitek pro dětské čtenáře, ale i pro spisovatele, ilustrátory, překladatele, pedagogy i organizátory.
Ivana Hutařová a Václav František Suk
Vznik ankety před třiatřiceti lety iniciovala Ivana Hutařová, dlouholetá pracovnice Národní pedagogické knihovny, propagátorka kvalitní dětské literatury, autorka řady publikací o spisovatelích a ilustrátorech dětských knih a editorka posmrtně vydávaného díla Františka Nepila. Partnery projektu Kniha dětského srdce jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Anketa Kniha dětského srdce má podnázev Cena V. F. Suka. Odkazuje tak k Václavu Františku Sukovi, zakládajícímu členu Společnosti přátel literatury pro mládež, z jehož popudu byla po první světové válce vytvořena naše největší sbírka literatury pro děti a mládež. Ta dnes nese jeho jméno a je součástí Národní pedagogické knihovny. Její fond je stále doplňován, obsahuje nejen dětské knihy a časopisy, ale také leporela, omalovánky a drobné tisky a zároveň odbornou literaturu věnovanou dětské literatuře, ilustraci, čtenářské gramotnosti apod. Nejstarší publikace jsou z konce 18. století.

Vítězové 33. ročníku ankety Kniha dětského srdce
Úvodní obrázek: Deník malého poseroutky se stal skutečným fenoménem. Všechny díly přeložila Veronika Volhejnová (na snímku)
zdroj: archiv NPMK, foto: Petr Šolar