Krytá vyhlídka nad propastí

Tento text nepíše psycholog ani psychiatr, který by jistě lépe zhodnotil přínos knihy Michaely Červenkové Počítám s tebou[1] z hlediska terapeutického. Přesto bez zábran můžeme tvrdit, že téma, které kniha přináší, je skutečně aktuální. Tématem románu je úzkostná porucha. A ještě jednou si dovolme laický pohled, úzkosti jistě nejsou věcí pouze dnešní doby, ale byly zde již dříve, přesto – zřejmě s jejich narůstajícím výskytem – se teprve nedávno staly tématem veřejného prostoru, a tím i tématem zdaleka ne vyčerpaným a zdaleka ne dostatečně probraným. Červenkové kniha k této diskuzi přispívá určitě pozitivním hlasem, a to je třeba předznamenat před následující řádky.

Jako čtenáři očekáváme od knihy, že nám přinese krom dobrého příběhu ideálně i pár podnětů k zamyšlení. A co víc, jako zkušení čtenáři očekáváme, že tyto podněty nás prostoupí natolik, že spíše než analytickou dedukci zažijeme identifikaci, skrze ni projdeme úskalími zápletky, budeme hledat východiska, klást si životní otázky a přes vrchol krize dospějeme ke smířlivé katarzi. Zkrátka, že kniha se nás dotkne v místech, která běžně bývají překrytá pěnou dní. A k tomu není třeba tíživých témat, člověk sám o sobě je téma plné strun k rozechvění. Je-li v něm ale nějaká struna znějící opravdu temně, očekáváme, že její zvuk nám skutečně zazní do uší.

Lada, hlavní hrdinka románu, trpí úzkostnou poruchou, to se dovídáme hned z počátku vyprávění spolu s tím, že ona sama nám svůj příběh bude vyprávět jen tak napůl. Ač se vypravěč textu zaměřuje pouze na ni a vyprávění je silně fokalizováno, přesto volbou vypravěče buduje autorka distanc mezi čtenářem a postavou. A to je zřejmě kruciální volba celého textu: nakolik nechat čtenáře identifikovat se s postavou, která trpí psychickým onemocněním? A nakolik zrušit bezpečný odstup v knize určené mládeži? Předpokládejme, že jsou to otázky, které si autorka kladla. Mohla být odpověď jejího textu lepší, než je? I bez znalosti záměru autorky je jasné, že každé rozhodnutí zde nutně muselo být rizikové.

Počítám s tebou je tedy nakonec textem spíše poučným než katarzním. V této rovině pak nutno říct obsahuje širokou škálu informací. Provádí nás průběhem nemoci a ve výrazně oddělených analepsích i s okolnostmi jejího propuknutí. Nasvěcuje situaci nemocného v běžných životních konstelacích: fungování v rámci rodiny, kde mírně stereotypně ukazuje empatickou matku a již už ne tak chápajícího otce, vztahy se spolužáky, s učiteli, obtížnost hlubších vztahů, ať už na bázi kamarádské, či milostné. Člověk s úzkostnou poruchou má perspektivou knihy především mnoho nepatrných omezení, které ho ale v součtu mohou zcela vyřadit ze společnosti.

Kniha krom událostí, které přinášejí propady postavy do hlubin problémů, líčí i ty, které mají opačnou trajektorii. Celým dějem se line motiv medikamentů jako pomocníků, kteří sice mají své slabiny, přesto stojí za to nechat si od nich pomoci. Scénář léčby mnohých pacientů by jistě byl obdobný, autorka nepřichází se snadným řešením, stejně tak vám psychiatr na prvním setkání nevyladí náladu hned prvním předepsaným farmakem. Cesta to bývá dlouhá, Ladě trvá více než rok. V této linii se čtenáři dočkají happy-endu, na Ladiny potíže se nakonec nachází lék, zvláštní, že ve stejnou chvíli, jako se vyřeší i ostatní Ladiny větší či menší problémy. Synchronicita, nebo souvislost? To záleží na čtenářově interpretaci, ať už je jakákoliv, vždy dodá naději.

Ladina nemoc z ní nedělá jen oběť, ale v souladu s reálnou komplikovaností lidské psychiky vede autorka Ladu do situací, ve kterých se její snaha ochránit sebe mění v ubližování druhým. Černobílé vyprávění se alespoň na chvíli stává paletou různých odstínů, jež vykreslují plastičtější postavy, a tím i zajímavější příběh. A není to nakonec problém psychický, co Ladu posune dále a dopřeje jí vývoj, jsou to vztahové potíže; realistický náhled na vlastní chování a charakter několikrát otevírá  hlavní postavě oči, aby mohla vidět, že všichni mají své propasti a potřebují toleranci, pochopení a podporu. A že svět je zkrátka komplikovanější, než by se mohlo zdát, ale díky tomu i plastičtější a zajímavější.

Co je úzkostná porucha, kterou čím dál větší procento lidí kolem nás (a často včetně nás) zažívá, knížka rozhodně osvětluje. Může být zdrojem informací, které tuto poruchu a obecně téma psychického zdraví detabuizují, může snad i působit terapeuticky. Zůstává ale krytou vyhlídkou, odkud bezpečně koukáme do hlubiny propasti namísto toho, abychom – podobně jako v mytologických příbězích – prošli s hrdinou propastí do neznámé, ale určitě vyšší roviny svého života. Krytá vyhlídka je pohodlná a bezpečná, a to je pro děti dobře. Anebo ne?

[1] ČERVENKOVÁ, Michaela. Počítám s tebou. Praha: Euromedia Group, 2022. Yoli. ISBN 978-80-242-7894-0.