Projekt S knížkou do života pro všechny děti!

Náš projekt běží už osm let a zdá se, že úspěšně...

Autor: Zlata Houšková
Rubrika:
Datum publikace: 11.12.2025 | Ročník 11

Náš projekt běží už osm let a zdá se, že úspěšně. Roste počet zapojených knihoven i rodin. Z naprosté většiny knihoven máme velmi pozitivní ohlasy na jeho přijetí v obcích a městech; zjištění z průzkumu realizovaného v letošním roce i z každoroční zpětné vazby knihoven dokazují, že rodiče vítají, že jim někdo chce pomáhat s dalším vývojem jejich dítěte, že mají možnost se setkávat v kultivovaném a příjemném prostředí vhodném pro ně i pro dítě, že se dovídají nové a zajímavé informace k tématu komunikace, předčtenářské gramotnosti, čtenářství a že poznávají cesty, jak s dítětem dále pracovat. Oceňují setkávání se zajímavými lektory z růžných oblastí, nabídku literatury, ale také reflektují pokroky svých dětí v oblasti socializace, soustředění, vztahu k mluvenému slovu i knihám atd. Stále častěji vznikají trvalé skupiny (kluby, klubíky…) rodin při knihovnách. Z ohlasů od rodičů i knihovníků je jasné, že projekt má opravdu velký potenciál i pro růst uživatelů a návštěvníků knihoven atd.

Od chvíle, kdy se projekt rozběhl, jsme začali v pracovní skupině přemýšlet o tom, jak ho zprostředkovat nebo alespoň nabídnout opravdu všem dětem. To znamená, že jsme se začali zabývat i skupinami, které jsou nějakým způsobem ohroženy sociálním vyloučením a projekt by se k nim nemusel plnohodnotně dostat. První skupina, jíž jsme věnovali pozornost, byli samozřejmě děti a rodiče se zdravotním znevýhodněním. Lidé s fyzickým handicapem pro nás byli z tohoto hlediska paradoxně „nejmenším“ problémem, protože jejich účast v projektu nemůže vyřešit žádná centrální pracovní skupina, ale vždy pouze konkrétní knihovna (a obec) tím, že zajistí přístupnost prostoru/knihovny a také vlastních akcí. To se v mnoha případech také děje, jak víme, a rodiny s event. fyzickým handicapem se projektu leckde účastní. A také samozřejmě, bohužel, víme, že tam, kde je knihovna například imobilním rodičům nedostupná a kde není jiný vhodný prostor, nedokážeme centrálně nijak pomoci.

Zaměřili jsme se proto nejdříve na skupiny rodin se zrakovým a sluchovým postižením, pro něž je především motivační sadu, ale i podporu čtenářství třeba realizovat jinou formou. Díky spolupráci s motivovanými a vstřícnými partnery se nám podařilo zajistit alespoň částečně relevantní formu motivačních sad, tedy především knížky pro děti a příručky pro rodiče.

Pokud jde o zrakové postižení, jsou v audioverzi k dispozici motivační sady, resp. všechny dosud vydané knížky pro děti a také metodika pro rodiče. Audioverze vznikly díky Knihovně a tiskárně pro nevidomé Karla Emanuela Macana a my jsme kolegům za tuto nezištnou pomoc, mimořádnou vstřícnost a velmi operativní spolupráci nesmírně vděčni. Líbily by se nám např. i verze v Braillově písmu, protože pak by šlo o podporu opravdového čtení, ale tahle vize zatím zůstává v oblasti tajných přání… Nebo opravdové hmatové knihy s příběhem, které již existují… Jenže jejich cena je pro nás v rámci projektu nedostupná (každá kniha je originál, vyrábí se ručně a stojí např. 600 a více korun). Vybrané hmatové knihy máme sice ve zvukových knihovnách, ale rozdávat je rodičům v rámci projektu zatím nedokážeme.
Viz např.:

Všechny „naše“ knížky jsou tedy v digitální knihovně a zvukových knihovnách pro nevidomé a slabozraké v krajích či okresech. A tak knihovny, které myslí na své zrakově handicapované uživatele, mají knížky k dispozici – a je jen na nich, jakým způsobem jsou schopni interně spolupracovat jejich „děckaři“ a pracovníci zvukových knihoven, jak dokážou sady svým uživatelům poskytnout a zda a jak dokážou v rámci projektu zprostředkovat dětem/rodičům se zrakovým postižením také své akce. Popravdě informace o těchto aktivitách máme velmi sporadické.

Pokud jde o sluchově znevýhodněné, zejména pak neslyšící, postupujeme obdobně. V současné době máme již přeloženy do českého znakového jazyka (dále ČZJ) a ve formě videí zveřejněny tituly: Předčítánky pro mrňata (leporelo pro nejmenší), Kalendář (metodika pro rodiče) – S knížkou do života, Kouzelná postýlka (leporelo pro nejmenší) a O průhledném kocourkovi (příběh pro tříleté děti). Jakmile vyjde v projektu nová kniha, snažíme se ihned zajistit její umělecký překlad. Základní myšlenkou je poskytnout rodinám dvojjazyčné publikace, a to v tištěné verzi v češtině (jako všem ostatním), jejichž jednotlivé stránky ovšem obsahují nálepku s QR kódem, který odkazuje na verzi v ČZJ, tedy v mateřském jazyce neslyšících. Pro rodiny neslyšících je tato varianta vítanou pomocí na cestě získávání vztahu ke knize; zvláště výhodná je pak pro rodiny, kde jsou slyšící rodiče a neslyšící děti nebo naopak neslyšící rodiče a slyšící děti.

Leporelo Předčítánky pro mrňata s překladem do českého znakového jazyka.

Umělecký překlad pro nás dlouhodobě zajišťuje renomovaný spolek KukátkOO, s jehož vysoce profesionální prací tlumočnickou, uměleckou i technickou i skvělými výsledky jsme velmi spokojeni. Ve spolupráci proto chceme i nadále pokračovat, aby všechny tituly, které v rámci projektu pro děti i rodiče vzniknou, měly postupně také svou verzi v ČZJ. Na financování uměleckého tlumočení se vždy snažíme získat dotační či grantovou podporu. Jedenkrát jsme ji získali od Elektrárny Opatovice a dvakrát z podprogramu VISK1 Ministerstva kultury ČR. Část nákladů je vždy také spoluúčastí Kukátka ve prospěch komunity. Za spolupráci, podporu projektu i jasné zacílení na potřeby komunity, pro kterou překlad vzniká, jim patří náš velký dík! Bohužel, na rozdíl od zavedených zvukových knihoven (pomoc osobám se zrakovým handicapem), neexistuje žádná podpůrná síť a centrální knihovna knih ve znakovém jazyce...

Překlad básně Letí ptáček v českém znakovém jazyce (KukátkOO).

Nicméně partneři, s nimiž by knihovny mohly spolupracovat na předávání sad i následných akcích pro neslyšící rodiny, určitě jsou, zejména pak ve větších městech nebo tam, kde se koncentrují neslyšící např. kolem specializovaných škol či jiných zařízení. Tyto specializované instituce a také organizace neslyšících (Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP), Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob ČR (SNN), Českomoravská unie neslyšících (ČUN) ad.) mohou být knihovnám velmi dobrým partnerem. S nimi i dalšími partnery lze ve spolupráci projekty pro rodiny se sluchovým postižením s úspěchem realizovat. Jako příklad uveďme připravovaný projekt Knihovny Jiřího Mahena v Brně, která bude sady do těchto rodin předávat ve spolupráci se studenty z Ateliéru Dramatika pro neslyšící JAMU. Obdobně lze domluvit a využít pomoc např. tlumočníků ČKTZJ (Česká komora tlumočníků ZJ) a jistě i dalších partnerů, studentů ČZJ apod. Víme, že i řadu rodičů neslyšících dětí projekt oslovil, několik desítek sad již bylo těmto rodinám předáno.

Zahájili jsme také spolupráci s Ranou péčí Čechy a Centrem pro dětský sluch Tamtam v pražských Stodůlkách, do jehož knihovny se specializovaným fondem daroval SKIP několik titulů z projektu. Tato knihovna i Centrum zcela jasně chápou a metodicky pracují se souvislostmi čtení, vývoje jazyka a myšlení, a jsou tak vhodným místem předávání motivačních sad projektu rodinám s neslyšícími dětmi i místem jejich setkávání a inspirace.

Těmito dvěma skupinami osob se specifickými potřebami samozřejmě naše snahy nekončí. Při první vlně ukrajinské emigrace jsme např. připravili v ukrajinštině minipříručku pro rodiče s říkankami a v rámci projektu proběhly v řadě knihoven jednak samostatné akce v ukrajinštině či speciálně pro ukrajinské rodiny, jednak společné akce pro české a ukrajinské rodiny.

Pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením z důvodů ekonomických je projekt de facto ideální, neboť jak sady, tak jednotlivé akce jsou poskytovány bezplatně, účast na nich je proto dostupná i pro rodiny s velmi nízkými příjmy. Otázkou ovšem zůstává propagace projektu v konkrétních lokalitách a komunitách, ta závisí na zapojených knihovnách.

Hledáme také cesty a modely masovějšího předávání sad a pořádání akcí pro skupiny, kde knihy a čtení nejsou běžnou součástí kulturní tradice. Zahájili jsme např. diskusi s nakladatelstvím romské literatury KHER a jsme připraveni na spolupráci se všemi dalšími zájemci o tuto problematiku. Zabýváme se také myšlenkou vícejazyčných knížek či jazykových variant pro děti (anglicky, německy, romsky, polsky, ukrajinsky…) podle jazykových menšin žijících v ČR. Diskutujeme o využití sad a specificích akcí pro děti s mentálním handicapem, pokud se neúčastní projektu integrovaně atd. atd. V této souvislosti je ovšem třeba připomenout, že veškeré tyto aktivity, stejně jako většinu ostatních prací souvisejících s projektem, zajišťuje ve SKIP nevelký dobrovolný tým. Jde tedy o vytrvalostní běh na dlouhou trať s cílem: sady a akce k podpoře čtenářství pro všechny děti v ČR!

To, co nás trápí zatím nejvíce, je – alespoň podle našich sporých informací – relativně malé reálné zapojení knihoven do práce s těmito skupinami. Jen výjimečně se dělají specializované akce či cíleně integrované akce. A platí to jak pro nevidomé, tak pro neslyšící. Dokonce ani knihovny s certifikátem HandicapFriendly nevykazují nijak významné aktivity v rámci projektu. A přitom právě knihovny s velkými komunitami těchto skupin by mohly takové aktivity dělat a být vzorem a inspirací ostatním knihovnám. Mají totiž obvykle k dispozici nadstandardní potenciál zmíněných partnerských institucí a organizací přímo v místě (specializované školy, organizace a kluby těchto (například) handicapovaných či pečujících apod.). Navíc nejde ani o vyšší náklady; jen pro příklad: např. verze pro neslyšící není dražší, liší se jen QR kódem, který nabízí přeloženou verzi knížek, lze tedy sady automaticky odebírat za stejných podmínek, pouze požádat o (bezplatné) nálepky QR kódů. Navíc přibývá krajů, které projekt finančně podporují (jsme za to velmi vděčni). Jde tedy výhradně o snahu a ochotu se těmto skupinám více věnovat. Na rok 2026 je (zatím), bohužel, knihovnami objednáno např. pouze 30 sad pro neslyšící…

Vzpomínám si, že na jedné z konferencí Knihovny současnosti byly prezentovány výsledky ankety, kde neslyšící děti hovořily o tom, že by se chtěly seznámit s našimi národními pohádkami v ČZJ, aby je lépe znaly… Teď je tu v rámci projektu určitá možnost pro nejmenší – jen ji využít…

Organizační výbor i stávající a potenciální partneři mohou pomoci s koncepcí, vzděláváním, tvorbou alternativních sad, propagací. Ale konkrétní aktivity se musí chopit knihovny. Věříme, že se to postupně stane.

Pokud nám opravdu jde o všechny děti…

Sady z projektu S knížkou do života.