Přejít na obsah Přejít na hlavní menu Přejít na podmenu
Česky | English

Významná výročí

Zapojili jsme se do projektu Encyklopedie dějin města Brna . Zajímá vás, jaká brněnská výročí připadají na aktuální měsíc? Nahlédněte do kalendária na červenec 2019.

Výběr z významných výročí

Pravidelně také sestavujeme Výběr z významných výročí, který zahrnuje výročí českých a zahraničních osobností, zejména jubilea spisovatelů a soupis významných dnů roku. Je určen knihovníkům a ostatním zájemcům jako pomůcka při kulturně vzdělávací a informační práci.

             


Svátky a významné dny v SRPNU

2. srpna               Den suchého zipu
6. srpna               Světový den boje za zákaz jaderných zbraní
6. srpna               Mezinárodní den boje lékařů za mír
8. srpna               Mezinárodní den ženského orgasmu
9. srpna               Mezinárodní den původního obyvatelstva
10. srpna             Mezinárodní den baru Jekyll&Hyde
12. srpna             Mezinárodní den mládeže
13. srpna             Den leváků
15. srpna             Den Energy Drinků
23. srpna             Mezinárodní den památky obětí obchodu s otroky
28. srpna             Evropská noc pro netopýry


Výročí slavných osobností

1. srpna 1819 se narodil Herman Melville, spisovatel, jeden z nejvýznamnějších klasiků americké literatury známý především díky románu Bílá velryba. Náměty pro své knihy čerpal z vlastních životních zkušeností. Plavil se na velrybářské lodi, byl zajat lidožravými domorodci, sloužil u námořnictva nebo pracoval jako dozorce v přístavu. Za svého života se za svou spisovatelskou činnost nedočkal uznání.

  • 200. výročí narození († 28. září 1891)

1. srpna 1879 zemřel Václav Babinský, loupežník. Okolo roku 1830 zorganizoval malou loupežnickou bandu, se kterou přepadal pocestné. Za šest prokázaných zločinů byl Kriminálním soudem v roce 1840 odsouzen k 20 letům těžkého žaláře na Špilberku. Dne 29. května 1855 bylo vězení na Špilberku zrušeno a Babinský byl na dalších šest let převezen do Kartouz. Od svého propuštění v roce 1861 až do své smrti pracoval jako zahradník v klášteře sv. Karla Boromejského v Řepích, kde se ho ujaly řádové sestry boromejky. Babinský se stal motivem seriálu Slavné historky zbojnické.

  • 140. výročí úmrtí (* 20. srpna 1796)

2. srpna 1949 se narodila Olga Sommerová, filmová dokumentaristka, vysokoškolská pedagožka a politička. Natočila 122 filmů, za něž získala čtyřicet cen na domácích a zahraničních filmových festivalech. Na základě úspěšného filmu O čem sní ženy vydala tři stejnojmenné knihy rozhovorů, a knihu O čem sní muži, které se staly bestsellery. Ve svých filmech před rokem 1989 se zabývala sociálními tématy a mezilidskými vztahy, později významnými osobnostmi a fenomény společenského a uměleckého života, feminismem a nedávnou historií naší země.

  • 70. výročí narození

2. srpna 1909 Josef Zítek, architekt, autor návrhů Národního divadla a Rudolfina v Praze. První velkou zakázku, Zemskou galerii a muzeum ve Výmaru, realizoval v letech 1863–1868. Věnoval se restaurování historických staveb. Po požáru Národního divadla v roce 1881 jeho tvůrčí činnost ustala a většinu času strávil na zámku v jihočeských Lčovicích. Ke konci svého života v roce 1908 získal titul barona.

  • 110. výročí úmrtí (* 4. dubna 1832)

2. srpna 1934 zemřel Paul von Hindenburg, německý šlechtic, voják, politik a posléze i prezident, významná osobnost první světové války. V roce 1914 zvítězil jako vrchní velitel 8. armády v bitvě u Tannenbergu. Výsledkem bylo největší německé vítězství v první světové válce. V letech 1925 až 1934 byl říšským prezidentem. V roce 1933 jmenoval Adolfa Hitlera říšským kancléřem a o rok později zemřel. Jeho jménem byla pokřtěna slavná vzducholoď.

  • 85. výročí úmrtí (* 1847)

3. srpna 1954 zemřela Colette, francouzská varietní umělkyně, novinářka a spisovatelka nominovaná v roce 1948 na Nobelovu cenu za literaturu. Věnovala se vystupování ve varieté jako herečka, mim i tanečnice, mimo jiné v Moulin Rouge. Udržovala poměr se ženami a proslula skandály. Po cestě do Itálie roku 1910 vydala autobiografický román Tulačka, za který obdržela Goncourtovu literární cenu. V letech 1943-1945 ukrývala doma židovského uprchlíka. Roku 1945 byla jmenována členkou Goncourtovy akademie a Francouzské akademie a následně jí byl udělen Řád čestné legie. Když krátce po oslavě svých osmdesátin zemřela, byl jí jako první ženě ve Francii vypraven státní pohřeb s velkou pompou.

  • 65. výročí úmrtí (* 1873)

4. srpna 1889 se narodila Marie Kyzlinková, autorka řady ženských románů. Publikovala hlavně v Červené knihovně a v Modré knihovně. Její díla však neřeší skutečnou problematiku prostředí, ve kterém se odehrávají, ale stereotypně zobrazují citovou složku redukované postavy v rámci konvenčního milostného příběhu, jehož hlavním smyslem je šťastné rozuzlení. Po komunistickém převratu byly její knihy zařazeny na cenzurní index a vyřazeny z knihoven a autorce bylo znemožněno psát.

  • 130. výročí narození († 9. června 1969)

4. srpna 1859 se narodil Knut Hamsun, norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny. Prvního uznání se Hamsunovi dostalo za částečně autobiografický román Sult (Hlad), vydaný roku 1890, ve kterém popisuje šílenství mladého spisovatele způsobené hladem a chudobou. Roku 1917 vydal své vrcholné dílo Matka země s ideou osvobozujícího návratu k rustikálnímu životu. Za tento román získal roku 1920 Nobelovu cenu za literaturu. Se začátkem druhé světové války začal Hamsun ve svém pokročilém věku podporovat pronacistický režim norského kolaboranta Vidkuna Quislinga. Po válce byl Hamsun umístěn do psychiatrické léčebny, následně do domova důchodců. Nakonec byl za kolaboraci odsouzen k pokutě 325 000 norských korun. Hamsun sám toto vyšetřování popsal v knize Po zarostlých stezkách, vydané roku 1949, kde kromě své obhajoby dokazuje nadhled a schopnost sebereflexe.

  • 160. výročí narození († 1952)

5. srpna 1844 se narodil Ilja Repin, ruský malíř a sochař. Ve 20. letech byl postupně vybudován kult jeho realistického umění a byl vydáván za předobraz a vzor socialistického realismu. Studoval na Císařské akademii umění. V letech 1873–1876 pobýval na náklady Akademie dočasně v Itálii a žil v Paříži, kde propadl francouzskému impresionistickému malířství, které mělo velký vliv na použití světla a barev v jeho díle. Během své kariéry byl přitahován k obyčejným lidem, ale maloval i členy ruské císařské elity, inteligenci a aristokracii, včetně cara Mikuláše II.

  • 175. výročí narození († 29. září 1930)

6. srpna 1969 zemřel Theodor W. Adorno, německý filosof, teoretik hudební vědy, estetik, jeden z čelných představitelů tzv. kritické teorie, příslušník první generace Frankfurtské školy. Byl perzekvován nacisty (mj. z rasových důvodů), odešel proto r. 1938 z Německa - přes Británii do USA. Zde napsal společně s Maxem Horkeheimerem Dialektiku osvícenství. Po válce se vrátil do Frankfurtu a stal se v mezinárodním měřítku jedním z nejvlivnějších intelektuálů 50. a 60. let. V roce 1958 byl jmenován ředitelem Institutu. Adornovy spisy zahrnují příspěvky k filosofii, estetice a sociologii kultury; zásadní jsou stanoviska k problémům nové hudby, masové kultury a médií.

  • 50. výročí úmrtí (* 6. srpna 1903)

7. srpna 1954 se narodil Pavel Opočenský, sochař. Podepsal Chartu 77. Oblíbil si monumentální formát kamenného bloku, pracuje s tvrdými magmatickými horninami, jako je žula nebo syenit. Mediálně známým se stal poté, co bodl loveckým nožem skinheada, který ohrožoval dvojici lidí v Praze – Nuslích. Sedmnáctiletý mladík zranění podlehl a Opočenský byl nejprve odsouzen k podmíněnému trestu, po odvolání státního zástupce k trestu nepodmíněnému, nakonec vrchním soudem překlasifikován jako nutná obrana. V roce 2004 a pak v roce 2005 byl odsouzen celkem k sedmi a půl roku vězení za pohlavní zneužívání nezletilých romských dívek. Tato jeho kauza vyvolala též značnou mediální pozornost a Opočenský se stal jedním z nejznámějších vězňů v České republice.

  • 65. výročí narození

7. srpna 1899 se narodil Oldřich Nový, filmový a divadelní herec, režisér, skladatel, dramaturg a zpěvák. Jeho nejslavnější rolí byl milovník Kritián ve stejnojmenném filmu Martina Friče z roku 1939. Poválečný filmový úspěch přišel v parodii na romantický žánr Pytlákova schovanka. Po roce 1948 se věnoval především divadlu, hostoval po celé republice, režíroval několik úspěšných her i hrál mnoho úspěšných hlavních rolí. Několik příležitostí mu přinesla televize. Zahrál si v bakalářské povídce a především v osmidílném seriálu Taková normální rodinka (1967–1971), kde ztvárnil komisního, ale lidsky půvabného účetního Jana Koníčka.

  • 120. výročí narození († 15. března 1983)

8. srpna 1884 zemřel Miroslav Tyrš, historik umění, estetik, profesor dějin na UK. Podílel se na vzniku organizovaného tělocvičného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola a je autorem českého tělocvičného názvosloví. Byl rovněž iniciátorem prvního všesokolského sletu v r. 1882. Přál si, aby sokolství v duchu starořeckého ideálu kalokagathie pěstováním tělesné zdatnosti a brannosti přispívalo k harmonickému rozvíjení lidské osobnosti a národní kultury. Tyrš se významně účastnil českého kulturního i politického života. Stal se předsedou výtvarného odboru Umělecké besedy a byl členem poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla. Několikrát kandidoval za mladočechy a byl od roku 1869 volen poslancem českého zemského sněmu.

  • 135. výročí úmrtí (* 17. září 1832)

8. srpna 1994 zemřel Leonid Maximovič Leonov, ruský spisovatel a dramatik. Své literární prvotiny, zejména poezii, podepisoval pseudonymem Lapoť. Po roce 1925 začal psát romány, z nichž řada byla brzy vydána v zahraničí. Mimo psaní knih se odhodlal v třicátách letech k napsání celé řady mnohdy velice úspěšných dramat. I nadále působil jako aktivní novinář, po válce psal např. o ochraně pracovního prostředí, ochraně přírody a památek, o estetice pracovních nástrojů. Byl veřejně činný v mírovém hnutí. Roku 1967 dostal státní cenu SSSR, poté i Leninovu cenu a roku 1972 byl zvolen do Akademie věd SSSR a stal se také členem obdobné instituce v Jugoslávii. Uměl psát nejen knihy poplatné době, ale i romantické milostné příběhy, věnoval se starým legendám, napsal bajky i pohádky, desítky povídek různých žánrů. Mnohé z nich se dočkaly několika vydání.

  • 25. výročí úmrtí (* 1899)

9. srpna 1914 se narodila Tove Janssonová, finská spisovatelka, autorka písňových textů, malířka, ilustrátorka a autorka komiksů. Jejím nejslavnějším dílem jsou knihy o skřítcích muminech. Patřila k švédsky hovořící menšině ve Finsku a velkou část života prožila na ostrově Klovharu u Porvoo. Její životní partnerkou byla finská grafička Tuulikki Pietilä. Studovala na výtvarné akademii Konstfack ve Stockholmu, poté na kreslířské škole finské Národní galerie v Helsinkách a v Paříži na École d'Adrien Holy a École des Beux Arts. Postavička Muminka se poprvé objevila v ilustracích na stránkách Garmu v roce 1940 a v roce 1945 vyšla první samostatná kniha o muminech. Právě mumini vydobyly Janssonové světový věhlas, ačkoliv napsala i řadu knih na jiné téma. Za své dílo obdržela mimo jiné cenu Hanse Christiana Andersena v roce 1966, cenu Švédské akademie v roce 1972, cenu Pro Finlandia roku 1976 a Literární cenu Selmy Lagerlöfové roku 1992.

  • 105. výročí narození († 27. června 2001)

9. srpna 1959 se narodil Aleš Brichta, zpěvák, textař, skladatel a autor výtvarných návrhů. Zakládající člen a kdysi vůdčí osobnost legendární české thrash metalové skupiny Arakain. Z kapely odešel 15. května 2002 u příležitosti koncertu ke dvacátému výročí založení kapely v pražské Lucerně. V roce 2005 založil vlastní skupinu ABBAND (Aleš Brichta Band), do které sdružil jeho dřívější spolupracovníky jako Mirka Macha nebo Karla Adama. V roce 2008 byl posluchači českého Radia Beat zvolen v kategorii „Osobnost“ do Beatové síně slávy.

  • 60. výročí narození

9. srpna 1939 se narodila Eva Pilarová, zpěvačka a herečka. V době normalizace nemohla jezdit na Západ, zde sehrála svou roli emigrace jejího prvního i druhého manžela, aby vůbec mohla i nadále vystupovat, podepsala Antichartu. Je to zpěvačka obdařená velmi krásným, silným a barevně zajímavým, naprosto nezaměnitelným hlasem – sopránem o rozsahu tří oktáv, oplývající navíc vynikající pěveckou technikou. S přibývajícími léty se stále více orientuje především na žánrovou oblast jazzu a swingu.

  • 80. výročí narození

11. srpna 1899 se narodil Jindřich Štyrský, malíř. Zabýval se fotografií, kolážemi, malířstvím, grafikou, knižní ilustrací, poezií, scénografií. Byl členem Devětsilu a Spolku výtvarných umělců Mánes. Jeho rané umělecké práce vznikly částečně pod vlivem kubismu, hlavním stylem se pro něj ale později stal surrealismus. Spolupracoval s malířkou Marií Čermínovou, známou jako Toyen. Jako umělecká dvojice úzce spolupracovali. Společně se pak stali členy Devětsilu a v letech 1925–1928 žili v Paříži. Tam také založili svůj vlastní směr, české odvětví surrealismu – artificialismus (přechod mezi poetismem a surrealismem/přemostění mezi realitou a abstrakcí). Po návratu do Prahy byl šéfem výpravy Osvobozeného divadla. Roku 1934 se spolu s Toyen, Bohuslavem Broukem, Vítězslavem Nezvalem či Karlem Teigem stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR v Praze.

  • 120. výročí narození († 21. března 1942)

12. srpna 1959 se narodil Martin Bursík, politik. V letech 2005 až 2009 byl předsedou Strany zelených. Od ledna 2007 do května 2009 byl místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí ve druhém kabinetu Mirka Topolánka. Od listopadu 2012 do srpna 2013, kdy Stranu zelených opustil, zastával post 2. místopředsedy strany. Následně založil Liberálně ekologickou stranu, jejímž předsedou byl zvolen v únoru 2014.

  • 60. výročí narození

12. srpna 1909 se narodil Bedřich Nikodém, hudební skladatel, trampský písničkář. Působil jako pianista v barech a aktivně sportoval. Hrál tenis a stolní tenis. Věnoval se i hudební skladbě. První písničky vznikaly spontánně při výletech na trampské osady pro kamarády k táboráku. Mezi jeho slavné písně patří např. Mám malý stan nebo Je po dešti. Písničky Bedřicha Nikodéma byly také často využívány ve filmech, zejména melodie písně Poustevník, která se stala nedílnou součástí filmového zpracování děl Bohumila Hrabala Smrt pana Baltazara a hlavně pak Slavnosti sněženek, kde k její popularitě přispěl i známý dialog Hanzlíka s Hrušínským o výhodné koupi gramodesek s touto písní.

  • 110. výročí narození († 19. července 1970)

12. srpna 1964 zemřel Ian Fleming, britský spisovatel, námořní důstojník, novinář, bankovní úředník a po dobu druhé světové války pobočník šéfa tajné služby v britském námořnictvu. Nejznámější je však jako tvůrce Jamese Bonda. Prvním bondovským románem bylo Casino Royale, v němž je hlavním nepřítelem komunismus. Až později se Bond setkal s různými tajnými agenturami, šílenými anarchisty, geniálními vědci a podobně. Casino Royale vycházelo nejprve na pokračování v novinách a teprve potom bylo s velkým úspěchem vydáno v půlmiliónovém nákladu. Za dobrodružství agenta 007 si autor koupil dům nedaleko Buckinghamského paláce, vilu na pláži v Sandwichi, přepychovou kancelář na Fleet Street a slavnou vilu Goldeneye na Oracabesse.

  • 55. výročí úmrtí (* 1908)

13. srpna 1899 se narodil Alfred Hitchcock, filmový režisér, producent, který proslul jako mistr thrillerů a kriminálních příběhů s vysokou uměleckou hodnotou. Již během svého života patřil Hitchcock mezi nejúspěšnější a veřejností nejvíce uznávané světové režiséry a i nadále zůstává jedním z nejznámějších a nejpopulárnějších režisérů všech dob. Je proslulý svým expertním a bezkonkurenčním zvládnutím tempa a napětí děje ve všech svých filmech. Často zobrazují nevinné lidi za okolností, které jsou mimo jejich kontrolu nebo chápání. Jediným Hitchcockovým filmem, který získal Cenu Akademie (Oscar) za nejlepší film, bylo dílo Rebeka. Teprve v 50. letech začali kritici tzv. Nové vlny jeho filmy vnímat jako umělecká díla.

  • 120. výročí narození († 1980)

14. srpna 1949 se narodil Jaroslav Erik Frič, básník, hudebník, nakladatel. Po státních zkouškách cestoval po západní Evropě, především po Anglii a Skotsku, kde se živil například jako pouliční hudebník. V rode 1993 zřídil v Brně nakladatelství Vetus Via. Od roku 2000 organizoval v Brně festival poesie Potulný dělník. Založil dvě občanská sdružení: Proximus (2002) – „pro podporu a integraci osob, náležejících k menšinám, především rasovým, etnickým, náboženským a společensky, zdravotně a jinak handicapovaným“a Christiania (2006) – „pro podporu kultury, národní paměti a menšin“. Český rozhlas realizoval tři jeho scénáře. Psal blog Uši a Vítr, za který byl v roce 2017 nominován na cenu Blog roku v rámci cen Magnesia Litera.

  • 70. výročí narození († 24. května 2019)

15. srpna 1769 se narodil Napoleon Bonaparte, francouzský vojevůdce a státník. Od roku 1800 zastával doživotní funkci prvního konzula a o čtyři roky později přiměl senát, aby jej zvolil francouzským císařem. Vládu si za téměř nepřetržitého válečného stavu podržel až do roku 1814. Za svůj život svedl okolo šedesáti bitev, tedy více než Alexandr Makedonský, Hannibal, Caesar a Alexandr Suvorov dohromady, a po téměř celé další století byla vojenská teorie i praxe posuzována podle jeho pravidel a přizpůsobována jeho pojetí válečnictví. Za Napoleonovy éry se Francie změnila ze stavovského feudálního státu v sociálně i občansky nově strukturovanou společnost a určovala politický trend ve značné části Evropy. Mimo jiné uskutečnil i obsáhlou reformu vnitřní správy země a v roce 1804 vydal nový občanský zákoník (Code civil), jenž se stal vzorem pro další evropské země a francouzské právo na něj dodnes navazuje. Dokázal národ vybičovat k nesmírnému úsilí, ovšem za cenu obrovských obětí na lidských životech. Jen francouzských občanů během napoleonských válek zahynulo více než milion

  • 250. výročí narození († 5. května 1821)

15. srpna 1919 se narodil Ota Janeček, malíř, grafik, ilustrátor a sochař. Byl ovlivněn expresionismem a kubismem. Po roce 1948 objevil postupně svůj osobitý, poetický styl s organickými, dekorativními prvky místy inspirovanými lidovým uměním a vycházejícími z motivů odpozorovaných v přírodě. Kromě malby tvoří velice významnou část Janečkova díla grafika, především linoryty, litografie a suchá jehla. Vytvořil okolo 1000 grafických listů. Janeček realizoval za svůj život velkou řadu knižních ilustrací (Hrubín, Halas, La Fontaine, Ovidius, Wilde, Seifert či Verlaine, později ilustrace ke staré čínské poezii) a kreslil rovněž portréty. Pro několik generací českých školáků je znám svými ilustracemi Slabikáře a Čítanky.

  • 100. výročí narození († 1. července 1996)

16. srpna 1979 se narodil Xindl X (vlastním jménem Ondřej Ládek), písničkář a scenárista. V roce 2008 vydal debutové album Návod ke čtení manuálu, za které získal nominaci na cenu České hudební akademie Anděl v kategorii folk a country. V roce 2011 spolu s kapelou The Tap Tap nazpíval hit Řiditel autobusu. Od února 2014 má na Hitradiu svůj pořad Xindloviny, v rámci něhož skládá písně reagující na aktuality nebo na dopisy diváků. V rámci pořadu vznikly například skladby Zdravíme vás, pane prasidente nebo Nesem vám EET. Pod svým skutečným jménem Ondřej Ládek působí také jako filmový a televizní scenárista. Spolu s Monikou Šimkovičovou napsal knihu Bruno v hlavě, která vyšla v roce 2010. Také se věnuje skládání písní pro filmy a divadlo.

  • 40. výročí narození

16. srpna 1934 se narodil Pierre Richard, francouzský herec, režisér, vinař a příležitostný zpěvák. V 70. a 80. letech 20. století proslul v řadě filmových komedií, kde povětšinou ztvárnil potrhlé, roztržité a nesmělé hrdiny. Dlouhou dobu spolupracoval s Gérardem Depardieu. Komedie Kopyto, Otec a otec nebo Uprchlíci se staly divácky nejoblíbenější a herci tu ukázali velmi odlišné postavy s rozdílným charakterem. V roce 1996 obdržel Pierre Richard na festivalu v Karlových Varech své vůbec první herecké ocenění. Až po dalších deseti letech jeho přínos ocenila i Francouzská akademie cenou Caesar. Kromě filmu a divadla se zabývá i podnikáním - je majitelem rozlehlých vinic v jižní Francii.

  • 85. výročí narození

16. srpna 1954 se narodil James Cameron, filmový režisér, producent, scenárista. Je režisérem a tvůrcem scénáře dvou nejvýdělečnějších filmů historie kinematografie, Avatara a Titanicu. Také vytvořil sérii filmů o Terminátorovi. V roce 2012 se stal třetím člověkem na světě, který se ponořil na dno Marianského příkopu. Nejdříve se několikrát ponořil do osmikilometrové hloubky u pobřeží Papuy-Nové Guiney a 26. března 2012 pak pokořil hloubku 10 898 m v Marianském příkopu. Pomocí dvojice stereoskopických kamer na výložnících natočil pod hladinou unikátní záběry pro své další dokumentární i hrané filmy.

  • 65. výročí narození

16. srpna 1419 zemřel Václav IV., český král, syn Karla IV. Otec svého prvního syna zahrnoval od dětství řadou titulů a hodností. Jako sedmiletý byl poprvé jmenován do čela zemské správy, od roku 1372 se účastnil politického života zcela pravidelně. Počátek Václavovy české vlády byl ve znamení kontinuity s obdobím Karlovým a Václav byl celkem aktivním panovníkem. Postupně ale v říši rostla nespokojenost s nečinností římskoněmeckého krále a v roce 1394 se spojili představitelé vyšší šlechty s moravským markrabětem Joštem, přednesli králi stížnosti na nepořádky ve správě země i říše a krále zajali. Václava vysvobodil až jeho bratr Jan Zhořelecký. Na konci 90. let vznikla i v říši proti Václavovi koalice, jejíž činnost vyvrcholila v srpnu 1400 rozhodnutím o sesazení Václava IV. z německého trůnu s odůvodněním, že jde o krále „nepotřebného a nečinného i nedbalého“. Titul římského krále však Václavovi zůstal. V letech 1402–03 byl Václav vězněn z podnětu bratra Zikmunda a internován ve Vídni. Z vězení utekl a v letech 1403–1405 musel přistupovat na další a další požadavky vyšší šlechty. Počátek 15. století byl poznamenán rozmachem reformního hnutí. Po počáteční přízni věnované Mistru Janu Husovi se Václav IV. roku 1412 po sporu o odpustky od něho distancoval. Husova smrt v roce 1415 ani naléhání koncilu i Zikmunda, aby zasáhl proti „sílícímu kacířství“ v Českém království, už nedokázaly Václava IV. vyburcovat k jednoznačnému postoji a činnosti. Zpráva o pražské defenestraci krále silně zasáhla. Dostal záchvat mrtvice a 16. srpna 1419 zemřel.

  • 600. výročí úmrtí (* 26. únor 1361)

16. srpna 2004 zemřel Ivan Hlinka, hokejový trenér a reprezentant. Hokejovou kariéru začal v šesti letech, kdy se stal členem mládežnického týmu Litvínova. Za reprezentaci se zúčastnil celkem 256 zápasů a zaznamenal 132 gólů, v československé lize odehrál 544 zápasů a vstřelil 347 gólů. Jeho největší úspěch přišel na olympiádě v roce 1998 v japonském Naganu, kdy získal jím vedený národní tým historicky první zlaté olympijské medaile v hokejovém turnaji. O rok později se čeští hokejisté stali i mistry světa. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy III. stupně. Potřetí se hlavním trenérem národního týmu stal v květnu 2004, kdy podepsal dvouletou smlouvu. Ještě před první reprezentační akcí následující sezóny, kterou byl Světový pohár, ale v srpnu 2004 zahynul na následky autonehody.

  • 15. výročí úmrtí (* 26. ledna 1950)

17. srpna 1959 se narodil Sean Penn, americký herec. Na plátně se prosadil zejména díky postavám problémových mladíků, kteří překračují zákony a nerespektují společenské konvence, např. ve filmech Zlí hoši, Koumáci zloděj, Tváří v tvář smrti. Působivou kreaci, oceněnou Stříbrným medvědem na MFF v Berlíně 1996 a nominacemi na Oscara 1995 a na Zlatý glóbus 1995, předvedl v úloze odsouzence Matthewa Ponceleta v dramatu Mrtvý muž přichází. V 80. letech se stal středem zájmu bulvárního tisku svým bouřlivým manželstvím se zpěvačkou Madonnou, po jejímž boku hrál v nezdařeném retrosnímku Šanghajské překvapení. V roce 2009 získal Oscara za film Milk.

  • 60. výročí narození

17. srpna 1949 se narodil Ladislav Špaček, publicista. Působil jako novinář ve zpravodajství Československé televize a jako mluvčí prezidenta republiky Václava Havla (1992–2003), kdy na tomto postu vystřídal Michaela Žantovského. Je znám i pro svou propagaci společenské etikety, o níž napsal i několik knih. Pořádá přednášky o společenské etiketě, komunikaci s médii apod. Spolu s dalším bývalým členem redakce zpravodajství Československé televize Petrem Studenovským založil agenturu FreeCom Group. Ve spolupráci s touto společností připravil například televizní pořad Etiketa.

  • 70. výročí narození

17. srpna 1969 zemřel Ludwig Mies van der Rohe, německý architekt a tvůrce brněnské vily Tugendhat. V letech 1930–1933 působil jako poslední ředitel výtvarné školy Bauhaus. Později se ujal vedení oddělení architektury na Illinois Institute of Technology technické v Chicagu, kde rozpracoval tzv. druhou chicagskou školu. Spolu s Le Corbusierem, Alvarem Aaltou nebo Frankem Lloydem Wrightem je všeobecně považován za jednoho z průkopníků moderní architektury. Usiloval o architekturu s minimalistickou nosnou konstrukcí, která bude v rovnováze s volně plynoucím otevřeným prostorem. Své stavby přezdíval architekturou „kosti a kůže”. Snažil se o racionální přístup, který by řídil tvůrčí proces architektonického návrhu, ale především jej zajímalo, jak vyjádřit ducha moderní doby. Mezi jeho nejznámější stavby patří Německý pavilon na Mezinárodní výstavě v Barceloně z roku 1929 a elegantní brněnská vila manželů Tugendhatových z roku 1930.

  • 50. výročí úmrtí (* 27. března 1886)

18. srpna 1969 se narodil Edward Norton, americký herec. Poprvé se objevil ve filmu Prvotní strach z roku 1996. Už při testovacích projekcích dostal nabídky na role ve filmech Všichni říkají: Miluji tě a Lid versus Larry Flynt. Po uvedení Prvotního strachu do kin nastal obrovský boom a z Nortona se stal jeden z nejžádanějších herců. Za roli schizofrenického pacienta podezřelého z vraždy byl nominován na Zlatý Glóbus i Oscara. Doslova herecký koncert předvedl ve snímku Kult hákového kříže, kde ztělesnil neonacistu Dereka Vinyarda. Tento film mu vynesl druhou nominaci na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli a získal za něj cenu Satellite Awards. V roce 1999 natočil společně s režisérem Davidem Fincherem a hercem Bradem Pittem strhující thriller Klub rváčů. Hlavní role ztvárnil např. i ve filmech Iluzionista nebo Neuvěřitelný Hulk.

  • 50. výročí narození

18. srpna 1959 se narodil Jiří Walker Procházka, spisovatel science fiction a fantasy. Podílel se na několika antologiích (např. Rigor Mortis, Je dobré být mrtvý nebo Punk Fiction), publikuje v časopisech Pevnost, Ikarie nebo Fantázia. Za svá literární díla získal roku 1991 Cenu Ludvíka Součka a dále tři ocenění Akademie science fiction, fantasy a hororu. Společně s Miroslavem Žambochem vymysleli roku 2005 dobrodružnou knižní sci-fi řadu Agent JFK, do níž Jiří Walker Procházka přispěl dosud šesti díly. V roce 2014 založil s režisérem Radkem Volfem audiovydavatelství Walker & Volf, s.r.o, které je zaměřené zvláště na převod špičkových českých či slovenských děl v žánrech sci-fi, fantasy či hororu, ale stejně tak se věnují tvorbě audioknih z původních českých detektivek. S manželkou Klárou Smolíkovou napsali dětské detektivky Tajná dvojka a knihy o Vynálezci Alvovi.

  • 60. výročí narození

19. srpna 1994 zemřel Ladislav Fuks, prozaik, autor především psychologické prózy s tématem úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Jako symbol tohoto tématu si pak zvolil druhou světovou válku a holokaust. Většina jeho díla je autobiografická, často skrytě – téměř všemi jeho knihami prochází figura senzitivního, slabého hocha, žijícího ve svém vnitřním světě a toužícího po citovém přátelství. Právě tato stále se vracející postava trpícího a mučeného chlapce má silnou míru autobiografičnosti. Fuks je ve svém díle též mistrem masky, jinotajů a náznaků, k čemuž byl jako homosexuál přirozeně donucen dobou, v níž žil a tvořil. Ve svých knihách se také často dopouští jen těžko odhalitelných žertů a se svými čtenáři nejednou hraje rafinovanou hru.

  • 25. výročí úmrtí (* 24. září 1923)

20. srpna 1979 se narodil Jamie Cullum, anglický jazzový pianista a zpěvák. Je autorem řady neotřelých cover-verzí jazzových i populárních písní, stejně jako vlastních skladeb na hranici mezi popem a jazzem. V 19 letech mu vyšlo jeho první album s názvem Heard It All Before. Jeho originalita spočívá v tom, že dokáže velmi dobře míchat jazz s popem, swingem i místy rockem, a přitom jazz v jeho podání neztrácí na své kvalitě. Upravil a přezpíval řadu známých písní od Jimiho Hendrixe, Pharrella Williamse nebo Franka Sinatry.

  • 40. výročí narození

21. srpna 1884 se narodil Bohumil Kubišta, malíř, grafik a výtvarný teoretik. Jako myšlenkově důsledná a teoreticky založená osobnost se stal neoficiálním mluvčím Osmy, obhajoval nové pojetí umění ve výtvarných referátech i zásadních teoretických úvahách o tehdejší kultuře. Byl přesvědčen, že moderní umění je založeno na principu „pochopit a naplnit zákon“ stejně jako historické slohy. Studoval teorii barev, analyzoval harmonické a kompoziční principy starých i moderních mistrů. Jeho obrazy byly založené na přísném vyvažování jednotlivých formálních prvků, uplatňoval komplementární a simultánní barevné vztahy a kompoziční princip zlatého řezu.

  • 135. výročí narození († 27. listopadu 1918)

24. srpna 1929 se narodil Jásir Arafat, vůdce Organizace pro osvobození Palestiny a palestinský prezident. Patřil ke spoluzakladatelům Fatahu, největší palestinské ozbrojené organizace, v jejímž čele stál od roku 1965. V roce 1988 vyhlásil vznik nezávislého Palestinského státu a o rok později byl v Tunisu jmenován jejím exilovým prezidentem. Zasloužil se o odstranění článků deklarujících nutnost zničení Izraele z Palestinské charty. Vstoupil do mírových jednání s Izraelem vedoucích k uzavření dohody o autonomii v pásmu Gazy a Jerichu v roce 1993, následujícího roku obdržel Nobelovu cenu za mír. Zemřel v pařížské nemocnici 11. listopadu 2004. V roce 2012 podala Arafatova manželka žalobu pro údajnou vraždu svého zesnulého manžela – po prozkoumání ostatků ve Švýcarsku bylo nalezeno větší množství polonia, které bylo nalezeno i v Arafatových osobních věcech.

  • 90. výročí narození († 11. listopadu 2004)

26. srpna 1979 zemřel Mika Waltari, finský spisovatel, novinář a dramatik. Jeho nejznámějším dílem je historický román Egypťan Sinuhet. Byl jedním z nejplodnějších finských autorů. Napsal nejméně 29 románů, 15 novel, 6 sbírek pohádek, 6 sbírek poezie a 26 dramat. Podílel se také na tvorbě scénářů pro film a rádio, psal literaturu faktu, překládal a napsal stovky přehledů a článků. Ve světě je nejznámějším finským autorem a jeho díla byla přeložena do více než třiceti jazyků.

  • 40. výročí úmrtí (* 1908)

27. srpna 1899 se narodil C. S. Forester, britský spisovatel a dramatik. Od roku 1932 spolupracoval s Hollywoodskými filmovými studii a v Americe pobýval každý rok několik týdnů. Pracoval též jako dopisovatel pro deník The Times, při té příležitosti se účastnil španělské občanské války a obsazení Čech a Moravy nacistickými vojsky. Během 2. světové války byl zaměstnancem ministerstva informací. Po válce podnikl několik plaveb, během nichž sbíral materiál ke knihám o válečném námořnictvu, na jedné z nich ho postihla arterioskleróza, kterou byl zdravotně poznamenán až do konce života. Nejznámější je autorova série novel a povídek o Horatio Hornblowerovi, na jejíž motivy vznikl britský televizní seriál.

  • 120. výročí narození († 2. dubna 1966)

28. srpna 1959 zemřel Bohuslav Martinů, český hudební skladatel. Složil 387 děl, například 6 symfonií, 15 oper, 14 baletů a řadu orchestrálních, komorních či vokálních skladeb. Roku 1924 složil přelomovou skladbu svého uměleckého vývoje, symfonickou větu Half-time. Koncem 20. let se v jeho tvorbě nakrátko objevily jazzové prvky a dadaistické podněty a po nich se jako silný inspirační zdroj prosadila česká lidová píseň a lidové zvyky (baletní pásmo Špalíček, operní cyklus Hry o Marii). Za Protektorátu byla jeho hudba zakázána. Před nacisty se zachránil v roce 1940 útěkem do jižní Francie, odkud se svou francouzskou chotí uprchl v březnu 1941 přes Lisabon do USA.

  • 60. výročí úmrtí (* 8. prosince 1890)

28. srpna 1749 se narodil Johann Wolfgang von Goethe, německý spisovatel, přírodovědec a filozof. Vystudoval práva. Působil krátce jako právník, později byl dvorním radou a ministrem státní správy Sasko-výmarského vévodství. Byl v čele hnutí Sturm und Drang. Goethe hodně cestoval, při návštěvě Itálie se seznámil s antikou, kterou pokládal za vrchol kultury. Ve vyšším věku velmi často navštěvoval Čechy, zvláště západočeská lázeňská místa. Od roku 1775 žil a působil ve Výmaru, kde je i pohřben. Goethe se stal již během svého života slavným básníkem a dramatikem uznávaným nejen v Německu. K jeho slavným dílům patří dvoudílná dramatická báseň Faust nebo román Utrpení mladého Werthera.

  • 270. výročí narození († 22. března 1832)

29. srpna 1984 zemřel Cyril Bouda, malíř. Věnoval se nejprve volné grafice (suchá jehla, barevný lept, litografie) a malbě obrazů. Je však znám především jako mnohostranný a velmi pilný autor užité grafiky. Celý život pracoval jako ilustrátor knih, zvláště pohádek, českých pověstí, humoristických a historických knih. Své ilustrace převáděl také do podoby kreslených filmů. Zvládal mnoho grafických technik, dřevoryt a mědiryt, lept a zejména litografii. Byl mj. grafikem-návrhářem československých známek. Vytvořil také návrhy pro vitráže (např. v katedrále sv. Víta okno v severní lodi u Hilbertovy klenotnice) a návrh panoramatické tapisérie města Prahy pro hotel International v Dejvicích. V roce 1977 podepsal (tak jako více než 7 000 dalších umělců) tzv. Antichartu.

  • 35. výročí úmrtí (* 14. listopadu 1901)

30. srpna 1919 se narodil Jiří Orten, básník. Debutoval v Mladé kultuře a Haló novinách, kde po určitý čas redigoval rubriku mladých. Kromě toho přispíval do časopisů Hej rup !, Eva, Rozhledy, Čteme nebo Kritický měsíčník. Pozoruhodným svědectvím o Ortenově životě jsou tři knihy jeho deníků – Modrá, Žíhaná a Červená, do nichž si zaznamenával své postřehy, básně i výpisky z četby v období od 10. ledna 1938 až do osudného 30. srpna 1941, kdy byl přejet projíždějící německou sanitkou. Následkům těžkého zranění podlehl 1. září 1941 ve věku dvaadvaceti let.

  • 100. výročí narození († 1. září 1941)

30. srpna 1954 se narodil Alexandr Lukašenko, běloruský politik a prezident. Bývá označován jako poslední evropský diktátor. Byl proti rozpuštění Sovětského svazu, stoupence běloruské nezávislosti nazýval zrádci a agenty imperialismu. Proslul nemilosrdným bojem s opravdovou i imaginární korupcí ve vrcholných funkcích. V červenci 1994 byl zvolen prezidentem Běloruska. Zchudlou část běloruské společnosti si získal příslibem ukončení tzv. zlodějské privatizace, zúčtování s ekonomickými aférami z let 1991–1994 a utužení politických a ekonomických vztahů s Ruskem. Dva bývalí představitelé státního zastupitelství Dmitrij Petruškevič a Oleg Sluček, kteří požádali o azyl v USA, doložili, že v červnu 2001 bylo 30 představitelů opozice na Lukašenkův příkaz zavražděno "

  • 65. výročí narození

31. srpna 1949 se narodil Richard Gere, americký herec a hudebník. Jeho herecká kariéra a popularita začaly prudce stoupat po roce 1980 zejména díky úspěšnému filmu American Gigolo z roku 1982. Později se stal mužem, jenž se objevoval pravidelně na hlavních stranách amerických módních časopisů. Po uvedení filmu Vnitřní záležitosti v roce 1996 a světově proslulého romantického snímku Pretty Woman,kde hrál po boku Julie Robertsové, zůstal na výsluní. V roce 2002 obdržel Zlatý glóbus za film Chicago.

  • 70. výročí narození

Výběr skladatelů, hudebníků a interpretů mluveného slova.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku