Aktivity s technologiemi (nejen) pro děti v Masarykově veřejné knihovně Vsetín

Ještě před třemi lety se technologické vybavení naší knihovny nijak výrazně nelišilo od toho, co je možné vidět všude jinde. Počítačová učebna s 12 počítači, počítače pro veřejnost s přístupem na internet, v dětských knihovnách okupovaných především hráči Minecraftu a dalších počítačových her - pro větší atraktivitu se kromě PC mohli prostřídat ještě při hraní her na tabletu. Trend byl jasný, děti v knihovně rády tráví čas, raději než (pouze) po knize však sáhnou po nějakém elektronickém zařízení. Přestože i samotné hraní her může mít spoustu různých benefitů, od prostorové představivosti až po výuku cizího jazyka, přece jen se nám to do knihovny zdálo málo. V roce 2019 k nám přišla inspirace z Vědecké knihovny v Olomouci - měli tam CoderDojo, klub programování pro děti. Zdálo se nám to jako dobrý nápad a rozhodnutí připojit se k této celosvětové síti klubů spustilo celý řetězec událostí (a především nákupů).

Hnutí CoderDojo bylo založeno v roce 2011 ve městě Cork v Irsku a postupně se rozšířilo do celého světa. V České republice začaly první kluby fungovat v roce 2017, dnes je registrováno celkem 13 klubů (i když ne všechny jsou momentálně aktivní - covidová situace udělala bohužel své), 6 z nich je pak provozováno právě v knihovnách, které většinou mají vše, co je k chodu takového klubu potřeba - bezpečné prostředí, prostory, technologické vybavení a kompetentní personál, který je zvyklý organizovat akce pro děti. Kluby navštěvují děti od 7 do 17 let, jsou založeny na dobrovolnické činnosti a podmínkou je, že jsou pro všechny děti bezplatné. Více o činnosti tohoto hnutí je možné se dozvědět na stránkách coderdojo.com, popř. coderdojocesko.cz

CoderDojo v naší knihovně bylo založeno v dubnu 2019, v květnu pak proběhla “testovací lekce”, abychom se přesvědčili, jestli budou mít děti v našem městě vůbec o něco takového zájem. Vyzkoušeli jsme Hodinu kódu na Code.org a zájem byl takový, že jsme v září otevírali hned dvě skupiny po 12 dětech, abychom nemuseli polovinu dětí odmítnout. Šampionkou i mentorkou klubu (šampion je v řeči CoderDojo člověk, který se stará o organizaci, mentor pak ten, který samotnou lekci vede) se stala pracovnice knihovny (a autorka tohoto článku), za pomoci dvou dobrovolníků (mentorů) z řad přátel knihovny. Začali jsme frekvencí schůzek 1x za 14 dní, ukázalo se však, že dětem se týdny občas pletou a do další schůzky toho dost zapomenou, proto jsme se postupem času propracovali ke schůzkám 1x týdně. Suverénně nejpopulárnější je mezi dětmi programování ve Scratchi, které nás “zachránilo” i během online schůzek, zkoušíme však také vytvářet webové stránky, pracovat s různými druhy robotů - především ozoboty a micro:bity - nebo 3D tiskem. Snažíme se zapojovat do různých mezinárodních událostí, jako je MoonCamp Challenge (děti navrhují 3D model základny na Měsíci), Astro Pi (děti naprogramují v programovacím jazyce Python jednoduchý program např. s pozdravem astronautům - ten se pak přehraje na počítači Astro Pi, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici), mezinárodní přehlídka IT projektů Coolest Projects, její místní obdoba Coolest Projects Česko nebo třeba Moonhack, který pořádá australský Code Club. 

Již dva roky se připojujeme k iniciativě Meet & Code, která nabízí neziskovým organizacím a knihovnám grant až 10 000 Kč na akci spojenou s programováním. Akce pořádané přes Meet & Code se také objeví na mapě evropského týdne programování - CodeWeek. V uplynulých letech jsme uspořádali akce Otto DIY od A do Z (děti si navrhly, vytiskly a podle námi natočeného návodu sestavily robota Ottíka, kterého následně přes vzdálené připojení v knihovně programovaly), Pokecej si s Ohbotem a Zábavné projekty s micro:bitem, kde obdobným způsobem tyto technologie na dálku programovaly.

Jakkoli je činnost klubu CoderDojo pestrá a bohatá, je to stále aktivita pro omezený počet uživatelů a nabízet technologické aktivity pouze v této podobě by nebylo v knihovně dostatečné. Samozřejmostí je tedy spolupráce se školami, družinami, školními kluby, ale také dalšími volnočasovými skupinami. Hlavně v případě školních tříd se jedná spíše o jednorázové návštěvy, proto je potřeba, aby i nabídka byla trochu odlišná. Pro výuku programování nebo tvorbu webových stránek je přece jen potřeba trochu více času, než nabízí klasická 90minutová lekce. Zvolili jsme tedy formát tzv. roboherny, již používáme vždy pro první “technologickou” návštěvu. Děti mají možnost seznámit se během lekce s různými druhy robotů, které jsme ve valné většině pořídili díky podpoře programu VISK 3. Začínáme vždy od nejjednodušších (Bee-Boti, pandy mTiny) a propracováváme se k ozobotům, případně podle věku dětí k ukázce mBotů, micro:bitů nebo Ohbota. Cílem takové lekce je dětem ukázat základy algoritmizace, nadchnout je pro toto téma a navázat spolupráci s učiteli, kteří s příchodem “nové informatiky” do škol mohou trochu tápat (a také pro ně nabízíme v rámci DVPP akreditovaný kurz). V případě, že se třída rozhodne přijít “na roboty” opakovaně, bavíme se pak už individuálně s každou z nich, co by ji zajímalo a čemu by se chtěla blíže věnovat. Kromě robotů tak můžeme nabídnout i programování ve Scratchi nebo práci s 3D tiskárnou a některé skupiny skutečně docházejí pravidelně každý měsíc a mají možnost se v tématu zlepšovat a dále posouvat. Tyto aktivity probíhají převážně v hlavní budově na Dolním náměstí a jsou realizovány pouze jednou pracovnicí, což je poměrně časově náročné. Rozhodli jsme se tedy nabídku o něco rozšířit a v letošním roce se nám podařilo dovybavit dalšími programovatelnými roboty také dvě sídlištní dětské knihovny. Tím se roboti zpřístupní většímu okruhu dětských uživatelů a rozšíří se počet pracovníků, kteří budou schopni lekce s roboty nabízet, popř. je mohou zapojit do už stávajících knihovnických lekcí.

Naším cílem je umožnit práci s roboty a dalšími technologiemi co největšímu počtu lidí. Aby to bylo možné, začali jsme pořádat pravidelné Roboherny - jedno celé odpoledne jedenkrát za čtyři týdny si mohou návštěvníci z řad veřejnosti s lektorskou podporou vyzkoušet úplně vše, co v knihovně okolo robotů a technologií nabízíme (nabídku je možné si prohlédnout na stránkách naší knihovny). Tato odpoledne s roboty jsou velmi oblíbená a hojně navštěvovaná. Díky tomu nemusí být vždy pro každého komfortní pracovat v takto hlučném prostředí (když se rozjedou všechny včely, pandy a další “boti”, bývá to v kombinaci s dětským nadšením občas pořádný rachot), kde na “jeho” robota čekají už další zájemci. Některé typy robotů jsou proto od letošního února k dispozici v rámci prezenční výpůjčky - služba je poměrně nová, začali jsme proto těmi nejjednoduššími roboty, jejichž obsluha je snadno zvládnutelná pro všechny kolegy a ovládání je možné uživateli vysvětlit během chvilky, bez většího narušení dalších knihovnických služeb.

Ve stejném režimu mají naši uživatelé možnost pracovat také s headsetem pro virtuální realitu (Oculus Quest 2). Zde bylo hlavní myšlenkou především poskytnout návštěvníkům možnost vyzkoušet práci s nejnovějšími technologiemi a trendy bez vynaložení větších nákladů. K dispozici máme dva headsety a mohou je samostatně využívat všichni registrovaní uživatelé starší 13 let - mladší pouze v doprovodu dospělé osoby. Tímto omezením se snažíme respektovat doporučení výrobce, který pro práci s virtuální realitou stanovuje právě tuto věkovou hranici, ale zároveň vyhovět našim mladším uživatelům, pro které je tato technologie samozřejmě velice atraktivní a mají velký zájem si ji vyzkoušet. Přestože služba funguje teprve 4 měsíce, již nyní má své pravidelné uživatele, kteří ji využívají prakticky každý den a pro několik z nich byla dokonce impulsem k registraci do knihovny.

Tato služba tvoří tak trochu samostatnou jednotku v balíku našich technologických aktivit a realizujeme ji asi v podobném režimu jako většina knihoven - uživatelé mají možnost vytisknout si svůj přinesený hotový model za cenu, která je stanovena podle množství spotřebovaného filamentu, většinou v řádech desetikorun. Pro tisk používáme dvě tiskárny značky PRUSA, které jsou umístěny volně v prostoru - jsou tím přístupné k obdivování a pozorování, poutají pozornost návštěvníků a dělají tak vlastně reklamu samy sobě. U 3D tisku nás možná trochu překvapilo, že určitě více než polovinu zákazníků tvoří právě děti. Zařízení samotné i proces tisku tyto mladší uživatele fascinuje a možnost vytvořit si - s nadsázkou - cokoli na světě, která je i pro ně finančně dostupná je obrovským lákadlem a řadí tak 3D tiskárnu na pomyslném žebříčku popularity hned za virtuální realitu. Službu se snažíme podporovat pořádáním různých aktivit jak pro veřejnost, tak pro školy. Realizovali jsme kurzy práce v Tinkercadu, pečení perníčků, lekce pro školy. Po těchto akcích vždy stoupne počet zakázek (a jak doufáme, tak i povědomí o tom, jak je knihovna super) a my tiskneme a tiskneme a tiskneme…

Zavedení prezenčního půjčování robotů a 3D tisku pro veřejnost výrazně oživilo provoz oddělení K klubu, ve kterém jsou služby poskytovány. Připravilo však samozřejmě i výzvu v podobě potřeby proškolení zaměstnanců oddělení, kteří si museli rozšířit své portfolio znalostí a dovedností alespoň o základy práce s těmito technologickými novinkami. Navzdory některým počátečním obavám jsme však nenarazili na žádné větší potíže, obsluha těchto zařízení není nijak náročná ani složitá a díky tomu je možné službu nabízet v režimu, který je přístupný co největšímu počtu uživatelů, kdykoli v provozní době knihovny.

Přestože se zdá výčet našich aktivit velmi dlouhý, stále ještě je kam se posouvat. Chybí nám zatím zkušenosti s pokročilejšími projekty a technologiemi typu Arduino nebo Raspberry Pi. Rádi bychom také postupně zpracovali nebo shromáždili tištěné i video návody v českém jazyce, které by našim uživatelům umožnily pracovat s technologiemi samostatně, bez asistence knihovníka a snížili tak personální náročnost při zachování stejné dostupnosti pro všechny. Toto by také umožnilo realizovat absenční výpůjčky, kdy může být bariérou právě nedostatek podkladů a zdrojů pro samostatnou práci. Cesta je to v každém případě zajímavá a těšíme se na každý její kousek a všechny nové výzvy. A jak říká náš kolega Martin - co není, bude. :-)

Petra Románková

Masarykova veřejná knihovna Vsetín