Čtení s nečtenáři

Jak vybrat správnou knihu?

Období od narození do šesti let představuje zásadní etapu v životě dítěte. Dnes snad už nikdo nepochybuje o důležitosti čtení s nečtenáři. Předčtenářská gramotnost představuje soubor dovedností, znalostí a postojů, které dítěti umožní pozdější plynulý vstup do čtení a psaní. Nejde jen o technické schopnosti, jako je rozpoznávání písmen, ale především o budování vztahu k jazyku, příběhu a samotným knihám. V raném dětství se vytváří základ pro porozumění textu, rozvoj slovní zásoby, schopnost soustředit se, vyjadřovat myšlenky, chápat souvislosti a orientovat se v posloupnosti děje. Knihovny hrají v tomto procesu klíčovou roli – poskytují bezpečné prostředí, širokoku nabídku knih a především řadu podpůrných aktivit. Právě knihovny stojí často u prvního kontaktu dítěte s knihou a jsou jedním z nejvýznamnějších partnerů rodičů při budování pozitivního vztahu ke čtení.

Programy pro děti ve věku 0–6 let se zásadně liší podle vývojových etap dítěte. Při práci s knihami je vždy nutné zohlednit konkrétní děti, s nimiž pracujeme. Každé dítě je jiné a často se stává, že rozdíl mezi dvěma dětmi stejného věku bývá až propastný. Programy rozděluji do tří základních skupin, k nim vždy uvádím tituly, s nimiž máme samy při práci s dětmi dobrou zkušenost. Pokusila jsem se o co nejpestřejší výběr z rozsáhlé nabídky českého trhu s akcentem na malá a střední nakladatelství. Řadu uvedených knih lze pochopitelně využít napříč věkovými skupinami.

První setkání s knihou

Miminka a mladší batolata reagují zejména na hlas, melodii a rytmus. Cílem je vzbudit zvědavost a pozitivní emoční zážitek. Programy pro tuto skupinu musí být krátké, přehledné a založené na jednoduchých říkankách či krátkých textech, jemných hmatových podnětech a společném prohlížení knih, zejména s jednoduchými ilustracemi. Důležitou roli zde hraje zapojení rodičů – knihovník se stává spíše průvodcem, který ukazuje, jak na dětskou pozornost působí rytmizace jazyka nebo pomalé obracení stránek.

• Andrea Tachezy: Ahoj světe! (verzone, 2023)

• Lucia Šukolová, Boris Meluš: Děšťovky (ej.publishing, 2022)

• Agnieszka Matz, Michael Alexa: Matýsek opakuje; Matýsek mluví; Matýsek si hraje (Host, 2025)

• Jan Nejedlý, Jaromír Plachý: Tři naháči na tryskáči (Meander, 2019)

• Elsa Fouquir: Les, rozpohybovaná kniha (Svojtka, 2021)

• Carolina Buzio: Vrať se domů, včeličko (Svojtka 2021)

• Aino-Mija Metsola: Barvy (Baobab, 2016)

• Rotraut Susanne Bernerová: Jaro; Léto; Podzim; Zima (Paseka, vychází opakovaně)

• Malgosia Piatkowská: Rok na horách (Host, 2023)

• Emilia Dziubaková: Rok v lese (Host, 2017)

• Robin Král, Tereza Vostradovská: Čáp ztratil čepičku (Běžíliška, 2022)

Rozvoj jazyka a představivosti

Děti po druhém roce už vnímají krátké příběhy. Potřebují možnost pohybu a častých změn činností. V tomto období jsou ideální obrázkové knihy, ať už pouze „hledací“ obrázkové, nebo jednoduché, přehledné příběhy. Děti se rády zapojují, podpořte je v tom. Program by měl přirozeně střídat klidné pasáže s aktivními – například napodobovat jednání postav, hledat obrázky (série Rotraut Susanne Bernerové) nebo ukazovat části těla, které se v knize objeví. Je vhodné zapojit dramatizaci (Boudo, budko, k této knížce si můžete stáhnout i doprovodné materiály – masky a divadelní hru), rytmizaci (La!), pohybové prvky (Husa Líza), práci s rekvizitami a první jednoduché tvoření (Malý červený míč). A podle zralosti dětí zapojovat i dialogické čtení, tedy kladení otázek ke knihám a příběhu (Zelený hroch). Případně další navazující aktivity (pěstování hrášku podle knihy Jak Eda ke kompostu přišel).

• Ester Stará, Marie Urbánková: Boudo, budko (65. pole, 2023)

• Ester Stará, Milan Starý: Aport, Fousku! (65. pole, 2020)

• Petr Horáček: Husa Líza (Portál, 2017)

• Hervé Tullet: Knížka; La! (Portál, 2016, 2020)

• Tereza Víznerová: Jak Eda ke kompostu přišel (Verzone, 2020)

• Marianne Dubuc: Práček a lev (Labyrint, 2015)

• Michal Štěpánek, Filip Pošivač: Malý červený míč (Lux, 2024)

• Petr Horáček: Zelený hroch (Portál, 2025)

• Artur Nowicki: Dopravní prostředky (Host, 2022)

• Petr Šmalec: Šmalcova abeceda (Baobab, 2016)

• Marianne Dubuc: Pošťák Myšák doručuje (Host, 2018)

Příprava na samostatné čtení a hlubší práce s textem

Pětileté děti již dovedou porozumět i složitějšímu příběhu a dokáží přemýšlet o motivech postav či o logice děje. Pro tuto skupinu lze připravovat tematicky zaměřené lekce, pracovat se strukturou příběhu nebo aktivitami podporujícími práci s jazykem, například rytmus jazyka (Hvězdná velryba), rozšiřování slovní zásoby a poznávání pestrosti jazyka (idiomy – O kapku víc; homonyma – Není oko jako oko), rozvíjení fantazie (Koho sežere vlk), rozvoj emoční inteligence (Co musejí pocity), vyrovnání se se složitými situacemi (Liška nosí štěstí), poznávání světa kolem sebe (Koukej na mě). Jednoduché tvoření navazující na příběh posiluje vztah ke knize i vlastní kreativitu. Děti mohou vytvářet obrázky inspirované ilustracemi za použití rozmanitých technik (Punťa a Ťunťa – frotáž), zpracovat mapy příběhů nebo vymyslet vlastní pokračování knihy…

• Klára Pavlovcová: Punťa a Ťunťa (Verzone, 2023)

• Annika Leoneová, Bettina Johanssonová: Koukej na mě (Host, 2025)

• Ivona Březinová, Marto Kelbl: Není oko jako oko (Meander, 2022)

• Tereza Vostradovská: Hravouka; Hravocesta (Běžíliška, 2022, 2023)

• Ester Stará, Milan Starý: Koho sežere vlk, Co slupne liška (65. pole, 2017, 2025)

• S.d.Ch., Magdalena Rutová: Malý atlas domácí zábavy aneb Irmička se baví (Baobab, 2025)

• Tina Oziewiczová, Aleksandra Zajacová: Co dělají pocity (Host, 2020)

• Nicola Davies, Petr Horáček, Robin Král: Hvězdná velryba (Malvern, 2024)

• Evelina Daciūtė, Aušra Kiudulaitė: Liška nosí štěstí (Paseka, 2025)

• Jana Šrámková, Markéta Prachatická: Bratři v poli (Běžíliška, 2025)

• Mariana Tutschová: O kapku víc (Labyrint, 2023)

V raném věku dětí vnímám jako klíčovou práci s rodiči. Velmi často právě oni potřebují odborníka, který je navede, jak s dítětem rozvíjet superschopnost – čtenářství. Když se podaří vytvořit prostředí, kde se dítě i rodič cítí vítaně a kde čtení není povinnost, ale radostná aktivita, je to nejlepší základ pro dlouhodobý vztah ke čtenářství. Čtení pomáhá dítěti vytvářet vnitřní svět, rozvíjet empatii, jazykové dovednosti i schopnost přemýšlet o sobě a o druhých. Veřejné knihovny by podle mého názoru měly usilovat o co nejrozmanitější složení svých fondů – nechat zaznít různé hlasy, témata, ukázat šíři výtvarných projevů. A to i v literatuře pro nejmenší děti. Právě tzv. bibliodiverzita je důležitým předpokladem demokratické společnosti. 

Veronika Benešová Hudečková
nakladatelka, knihkupkyně, produkční

V roce 2015 založila výběrové knihkupectví 2veverky zaměřené na kvalitní dětskou literaturu s akcentem na produkci malých nakladatelů. S kolegyní Věrou Opatrnou se snaží ukázat dětem krásné a kvalitní knihy a podnítit v nich radost ze čtení. Je jednou ze zakladatelek Asociace malých nakladatelů a knihkupců, která usiluje o zlepšení postavení nejmenších subjektů na knižním trhu.