Jak na čtenářství teenagerů a mladých dospělých?

Zkuste prosím na chvilku zavřít oči a vrátit se zpět v čase do chvíle, kdy vám bylo šestnáct let. Pro někoho to bude cesta časem delší, pro některé půjde jen o kratičký výlet. Mám nyní také zavřené oči a snažím se rozvzpomenout, koho bych asi potkala, kdybych se mohla vrátit v čase setkat se s mým tehdejším já. Co pro mě tehdy bylo důležité, co jsem poznávala a co jsem chtěla poznat? Byla literatura pro mě důležitá? Jaká? V jakých formách a o jakých tématech? Měla jsem vyhraněný vkus, nebo jsem sála všechno? Byla pro mě důležitá výuka literatury ve škole? Kdo tvořil můj vztah k literatuře?

Odpovědi na tyto otázky sem jistě nepatří a ráda je se čtenáři proberu při nějakém osobním setkání, ale jednu osobní vzpomínku si neodpustím. Jednou z iniciačních knih v ranném dospívání pro mě byla kniha Sofiin svět Josteina Gaardera. Nepotkala bych jí, nebýt středoškolské učitelky, která knihu přinesla do třídy a mluvila o ní tak, že jsem hned běžela do knihovny ji půjčit. Nebylo to proto, že bych nutně potřebovala číst o dějinách filosofie, ale chtěla jsem být součástí intelektuálního světa té okouzlující, sečtělé, šarmantní dámy, která nikdy nezvýšila hlas, a přesto měla náš plný respekt. Samozřejmě, že jsem si tenkrát neříkala: „och, když si přečtu tuto knihu, budu součástí intelektuálního světa osoby, která formuje můj hodnotový systém v tomto důležitém období mého dospívání.“  Ale bylo to tak.

Zastávám názor, který jsem si mohla potvrdit při práci ve školní knihovně, kterou navštěvovali čtenáři od 11 do 20 let, že současní mladí lidé jsou veskrze stejní, jako byla má generace. Jen to mají o něco těžší. A z tohoto přesvědčení vycházím, když připravuje lekce pro čtenáře v tomto věku.

Nejen témata sebeprožívání, hledání identity nebo vyrovnávání se s nalezenou identitou, jsou důležitými tématy, se kterými můžete pomoci svým čtenářům skrze vhodnou knihu. Takovou knihou pro děti od 11 do 14 let může být třeba Polča holandského literárního kouzelníka Guuse Kuijera.  Mimochodem, máte rádi jeho knihu Všehokniha? Já moc.

Každý mladý člověk v tomto období nějakým způsobem prožívá nejen svou přítomnost, ale projektuje si svou budoucnost, představuje si svůj život a čeká na to, až bude doopravdy svobodný. Protože, ač je to možná smutné si to přiznat, jsou ve věku, kdy mohou mít legální sex, někteří získají volební právo a právo se oženit dřív než maturitní vysvědčení, ale svobodní zcela nejsou. Při jedné aktivitě, kdy s mladými lidmi mluvíme o listině základních práv a svobod se často dozvídám, že svobodní se budou cítit teprve, až budou mít možnost vzepřít se autoritě. Zajímavé, že?

A to se týká všech mladých lidí, těch na zajímavých středních školách, které je skvěle připraví na přijímací řízení na vysoké školy, ale také těch, které po vyučení čeká rychlý vpád do „dospělácké“ reality. Je jich docela hodně. Zhruba každého třetího mladého člověka u nás nečeká maturita. Což je mimochodem pro mnohé mladé lidi první a někdy také poslední zkušenost s četbou zásadní světové i české beletrie. Tedy máme zde otázku, co nabídnout těm mladým lidem, nad kterými Damoklův meč povinné maturitní četby nevisí.

Zkusme se zamyslet, jaká témata spojují každého mladého člověka v tomto věku. Co každého z nich čeká?  Nejspíš budou chtít mít nějaký pěkný zdravý vztah a většina z nich se nejspíš jednoho dne stanou rodičem. Kniha Nicka Hornbyho Po hlavě, která popisuje neočekávané otcovství šestnáctiletého skejťáka, slouží už několik let jako skvělá pomůcka v diskusi o antikoncepci. Z nových knih akcentuje toto téma Hledání Phoebe britského autora Gavina Extence. Jeho hrdinkami jsou dvě dívky, které v jistém momentu musí udělat zásadní rozhodnutí a, kupodivu, dokážou být „dospělejší“, než jsou jejich rodiče.

Je však jedno ještě univerzálnější téma, které se týká každého mladého člověka, a to je téma občanství.  Naštěstí nám literatura nabízí dostatek skvělých titulů, které mohou přivést mladé lidi k diskusi o základních lidských hodnotách, svobodě, budoucnosti či nástrahách, o nichž by měli vědět. Francouzský spisovatel Jean Claude Mourlevat napsal skvělý dystopický román Zimní bitva, která mluví o síle touhy po svobodě a spravedlnosti. Z nových titulů toto téma velmi nevšedním způsobem i formou řeší kniha Felikracie, také francouzské autorky H. Lenoir.

Věřím, že když jsme před lety v knihovnické komunitě čelili nutnosti najít odvahu začít v rámci lekcí pracovat s žáky druhého stupně a zvládli jsme to, že zvládneme i tuto výzvu.

Edita Vaníčková Makosová
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Praha